Čínská vláda zvyšuje kontrolu nad genetickým výzkumem

Čínská Státní rada vydala nový komplexní dokument, který má řešit mezery v dohledu nad eticky spornými experimenty. Výzkumníci většinou prohlášení, které minulý měsíc zveřejnil ústřední výbor Komunistické strany Číny, uvítali jako potřebné. Někteří však pochybují o tom, jak účinná nová opatření budou. „Dokument je plný velmi vznešených zásad, frází a prohlášení, ale často jsou to jen vágní slova,“ říká Ťing-Pao Nie, bioetik z University of Otago v Dunedinu na Novém Zélandu. Nakolik se nové regulace povede uplatnit v praxi zůstává otázkou.

Na problematiku etiky se čínská vláda začala soustředit poté, co čínský vědec Che Ťien-kchuej oznámil, že byl pod jeho vedením proveden velmi kontroverzní experiment na lidech. Výzkumník totiž upravil genetickou informaci embryí páru dvojčat tak, aby byly děti vystaveny menšímu riziku nákazy virem HIV ze strany HIV pozitivního otce.

Zásah čínský vědec provedl pomocí technologie zvané CRISPR-Cas9, která se od svého objevu mezi lety 2011-2013 ukázala jako skutečně průlomová. Díky této technologii genetické modifikace, které byly dosud nákladné, obtížné a časově zdlouhavé, je nyní možné provést daleko rychleji a za mnohem méně peněz. Za přelomovou technologii CRISPR-Cas9 také v roce 2020 získaly Nobelovu cenu dvě vědkyně, Jennifer Doudna a Emmanuelle Charpentier. Technologie CRISPR-Cas9 se dnes užívá po celém světě a aplikuje se i v českém výzkumu.

Cílem, o který Che Ťien-kchuej snažil za pomoci technologie CRISPR-Cas9, bylo poškodit gen, který kontroluje protein, jenž umožňuje vstoupit viru HIV do lymfocytů. Chtěl tak pomoci páru, který toužil po vlastních dětech, počít dítě bez rizika přenosu viru, přičemž jeden z manželů byl ale nakažen virem HIV. V Číně je za normálních okolností nelegální provádět umělé oplodnění, pokud je jeden z páru nakažený virem HIV. Mělo jít o zcela unikátní nový způsob, jak pomoci lidem v podobné situaci.

Když však Che Ťien-kchuej v roce 2018 svůj experiment zveřejnil, vyvolalo to velmi ostrou a odmítavou reakci ze strany globální vědecké komunity. Vědci poukazovali zajména na hrubé porušení veškerých etickách zásad a to včetně nekvalitního a špatně zpracovaného informovaného souhlasu, který rodiče podepsali. Experiment také nebyl nikdy zveřejněn v žádném renomovaném vědeckém časopise. Odpor ale aféra vyvolala i v samotné Číně, přestože se země do té doby k otázce vědecké etiky stavěla spíše laxně. Koncem roku 2019 pak Che Ťien-kchueje čínský soud odsoudil ke třem letům vězení. Začátkem dubna 2022 byl propuštěn.

Čínský vědec Che Ťien-kchuej , zdroj: Wikimedia

Bod obratu

„Případ Che Ťien-kchueje byl bodem obratu pro etiku výzkumu v Číně,“ říká Chaj-tan Čchen, bioetik z čínské Peking University. Podle něj tamní vláda prošla procesem sebereflexe. Uspořádala workshopy s výzkumníky a úředníky po celé zemi, aby zjistila, jaké faktory přispěly k tomu, že takový neetický experiment byl vůbec proveden a co lze udělat proto, aby se něco podobného neopakovalo.

Koncem roku 2019 pak čínská vláda zřídila Národní etický výbor pro vědu a technologii, který vede skupina odborníků, jež má dohlížet na řízení etiky výzkumu. Právě výbor se také podílel na vytvoření nové etické směrnice, kterou čínská vláda nyní uvedla do praxe. „Jde o první veřejný výsledek našich snah,” říká Siao-mej Čaj, bioetik z Chinese Academy of Medical Sciences v Pekingu, který je zároveň i členem výboru. Podle Čaje bylo v případě experimentu Che Ťien-kchueje jedním ze strukturálních problémů i to, že nebylo zcela jasné, které ministerstvo je odpovědné za regulaci vědeckého projekty Che Ťien-kchueje. Nové prohlášení se to snaží řešit tím, že pokrývá všechny oblasti výzkumu.

Nový dokument rovněž uvádí, že organizace poskytující prostředky na výzkum a vývoj, výzkumné instituce či průmyslové subjekty by měly posuzovat porušení etických norem a udělovat tresty v souladu se stávajícími zákony a předpisy, včetně vymáhání finančních prostředků, odebírání ocenění, odborných kvalifikací a zákazu přístupu k veřejným prostředkům na pevně stanovenou dobu. „V minulosti mohli výzkumníci pokračovat v eticky pochybném výzkumu, protože šance na potrestání byla minimální,” říká Chaj-tan Čchen. To by se nyní mohlo změnit.

Větší kontrola má i odvrácenou stranu

Nové etické regulace vyvolávají mezi některými čínskými výzkumníky i obavy. Ti se například obávají, že by nové prohlášení mohlo odradit vědecké partnery, kteří se chtějí zapojit do vědecky hodnotných výzkumných témat, která mohou být zodpovědně vedena, ale která si žádají podrobné etické přezkoumání. „Badatelé si sami řeknou – ne, nebudu se obtěžovat, protože se nechci dostat do problémů,” myslí si Ťing-Pao Nie. Na seznamu témat, která jsou nyní považována za vysoce rizikové, se objevují oblasti jako je výzkum kmenových buněk, nanomedicína nebo mezidruhové užívání genetické informace mezi člověkem a zvířetem (tzv. chiméry). „Takový výzkum bude regulován přísnějšími etickými kontrolami a s aplikací těchto technologií se bude zacházet opatrněji,” říká o nových postupech Siao-mej Čaj.

Letos na jaře také čínské Ministerstvo pro vědu a technologie vydalo vlastní sérii dokumentů, které regulují využívání genetických informací sebraných v Číně. Jedná se tak nejen o samotná data obsahující informace o genetických kódech, ale také biologické vzorky, které v sobě DNA obsahují. Jedním z klíčových aspektů nových regulací je zpřísněné sdílení těchto vzorků a dat se zahraničními subjekty.

Podle vládních představitelů má nově zpřísněná regulace za cíl zvýšit ochranu populace. Mají tak být odpovědí na chování soukromých firem, které sebrané genetické informace vyvážejí a využívají bez povolení. Dalším důvodem má být ochrana před takovými etickými excesy jako byl Che Ťien-kchuejův případ.

Podle nových pravidel mohou zahraniční organizace sbírat a ukládat genetické informace obyvatel Číny jen tehdy, pokud spolupracují s nějakou čínskou institucí. Zároveň také potřebují vládní povolení. Podle některých vědců však tyto restrikce omezí zájem zahraničních partnerů spolupracovat s čínskými vědci na výzkumu v oblasti genetiky. Dalším problémem je i to, že nařízení brání publikovat vědecké články v řadě prestižních žurnálů, protože některé z těchto časopisů vyžadují volně dostupné zveřejnění výzkumných dat.

Šu-chua Sü, genetik z šanghajské Fudan University in Shanghai, nové přísnější restrikce podporuje na obecné úrovni. Má ale obavy z jejich konkrétního, praktického zavádění. „Získat povolení od Ministerstva pro vědu a technologie bude časově velmi náročné,“ říká. Sám Šu-chua Sü musel žádat hned několikrát, aby mu příslušné ministerstvo dovolilo sdílet data o genetické informaci Tibeťanů s americkými kolegy, se kterými spolupracoval.

Množí se také obavy, jak a jestli budou moci čínští vědci sdílet data o genetických informací ve veřejně přístupných mezinárodních repozitářích, jako je například European Genome-phenome Archive. Dosud však tento archiv pokles čínských příspěvků nezaznamenal. Sám Šu-chua Sü však říká, že osobně silně váhá nad tím, jestli se přidat do mezinárodních konsorcií zaměřených na genetiku, jako je například COVID-19 Host Genetics Initiative, protože má obavy z problémů, které sdílení genetických dat může do budoucna přinést. Podle něj k podobném rozhodnutí dospěje i řada dalších čínských vědců.

Autor: Vědavýzkum.cz (BK) 

Zdroj: Nature (1, 2, 3, 4), Technology Review