Jmenování Borise Johnsona novým předsedou vlády Velké Británie vyvolalo mezi britskými vědci další vlnu obav a znepokojení. Jeho postoje k vědě jsou totiž jen obtížně čitelné a předvídatelné. Se zvyšujícím se rizikem odchodu země bez dohody varuje před tímto výsledkem jednání stále více předních britských vědců.
Jmenování Borise Johnsona novým britským předsedou vlády stupňuje mezi britskými vědci obavu z odchodu Velké Británie z evropského společenství. Před Johnsonem totiž stojí obtížný úkol. Zavázal se do 31. října 2019 vyjednat novou podobu dohody, která projde britským parlamentem, či odejít z evropského společenství bez dohody. Právě tzv. no-deal brexitu se britští vědci nejvíce obávají. Scénář, při němž Velká Británie opustí Evropskou unii bez dohody o další spolupráci, je potenciálně pro vědu na ostrovním státě velmi nebezpečný.
Bez dohody totiž britští badatelé nebudou mít přístup k prostředkům nového rámcového programu Horizon Europe a budou mít ztížený přístup k některým z předních evropských vědeckých infrastruktur. Britští vědci také čerpají velké množství prostředků z financí Evropské výzkumné rady. Velká Británie má sice ambici tyto finance nahradit z vlastních zdrojů, ale mnozí vědci už vyjádřili pochybnosti, že by tyto částky byla britská vláda schopná suplovat v plné výši.
Věda podle Johnsona
Z Johnsonovy politické historie je také obtížné předvídat, jaké budou jeho kroky v oblasti vědní politiky. V roli londýnského starosty podporoval rozvoj inovačního a vývojového prostředí ve městě, později ale v britském parlamentu například hlasoval proti investicím do technologií ukládání oxidu uhličitého.
Na vědu si ale nově jmenovaný předseda vlády vzpomněl i ve svém první projevu ve funkci. Pochválil britský biotechnologický výzkum a zavázal se k odmítnutí relativně striktních pravidel EU o užívání geneticky upravovaných plodin. (Proti těmto pravidlům se v nedávné petici vyjádřili také přední evropští vědci.) Johnson také řekl, že chce zavést daňové odpočty, které by motivovaly firmy investovat více prostředků do výzkumu a inovací. Přední představitelé britské vědy, včetně nositelů Nobelových cen nebo ředitelky nadace Wellcome Trust, ale vyjádřili obavu, že v případě no-deal brexitu Velká Británie ztratí své postavení vědeckého lídra.
Druhý Johnson
Nový předseda vlády do svého kabinetu na klíčovou pozici jmenoval svého bratra, Jo Johnsona, který tak bude zodpovědný za britskou vědu. Jo Johnson na tomto postu již sloužil od roku 2016 do roku 2018. Tuto volbu považuje za uklidňující i Martin Smith, další zástupce nadace Wellcome Trust. Podle něj má Jo Johnson pověst inteligentního a kompetentního odborníka. Pod jeho vedením se například ve Velké Británii podařilo prosadit legislativu, jež umožnila založení U.K. Research and Innovation (UKRI), která sjednotila veškeré britské poskytovatele státní podpory na výzkum, vývoj a inovace.
To, zda se bratrům Johnsonovým podaří zajistit vědcům v Británii stabilní podmínky na výzkum, zůstává zatím nejisté.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Nature, Science (1, 2), BBC, ScienceBusiness
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
