Schválení dohody o odchodu Velké Británie z Evropské unie zatím není na obzoru. Objevují se přitom názory, podle kterých může mít brexit pro tamní vědu horší důsledky, než se původně předpokládalo. Co by to znamenalo pro vědu evropskou? A je opravdu důvod k obavám?
Velká Británie má opustit Evropskou unii již 29. března příštího roku. Zatím však stále nejsou známy jasné parametry vzájemných vztahů po tomto datu. Britská vláda vedle vyjednávání rozvodové smlouvy - tzv. „Withdrawal Agreement“ - také vypracovala sadu dokumentů, které naznačují scénáře pro jednotlivé oblasti, v případě, že by k žádné dohodě nakonec nedošlo.
Podle serveru BBC News mohou být důsledky tzv. „no-deal brexitu“ pro britskou vědu velmi vážné. Britští vědci jsou totiž v získávání evropských financí mimořádně úspěšní. Dle odhadů analytiků plyne do Velké Británie asi 14 % evropských peněz určených na vědu. Konkrétně od roku 2014 čerpali Britové až 4,6 miliardy EUR z evropského programu na podporu vědy Horizon 2020.
Co bude po Brexitu?
Pokud by došlo k odchodu Velké Británie z Evropské unie bez dohody o další účasti na společném financování evropské vědy, mohla by si země svou účast v rámcovém programu zaplatit – obdobně jako to dělá již nyní třeba Izrael. Ke třem spojeným programům by však britští vědci mohli ztratit přístup úplně – dohromady přitom tvoří až 45 % prostředků na vědu, které Velká Británie z Evropy získává. Jedná se o prestižní granty Evropské výzkumné rady (ERC), program Marie Sklodowska Curie Actions (MSCA) na podporu vědecké mobility a nástroj pro malé a střední podniky SME Instrument. Ty jsou totiž určeny výhradně členům Evropské unie.
Jen ERC granty doposud přinesly britské vědě asi 1,3 miliardy EUR a dalších 0,7 miliardy přiteklo z programu MSCA. Ročně by tak Velká Británie mohla ztratit více než 500 milionů EUR. Na druhou stranu, někteří Britové vkládají větší naději v program Horizon Europe, který má po roce 2020 nahradit stávající Horizon 2020 a mohl by být k mimoevropským zemím otevřenější.
Také pro ostatní země by nemuselo být výhodné, pokud se spolu Velká Británie a Evropská unie nakonec nedohodnou. Konkrétné Česká republika by byla podle nedávné zprávy Svazu průmyslu a dopravy ČR pátou brexitem nejvíce postiženou zemí.
Na spolupráci Britům záleží
Přestože se to tak z některých zpráv může jevit, Britové, ani jejich zahraniční partneři v běžících projektech zatím nemají důvod k panice. Jak upozornil Otakar Fojt, britský vědecký atašé v Praze, britská vláda již dříve garantovala financovat britský podíl ve všech projektech v rámci programu Horizon 2020, které budou podány před odchodem z EU a přitom úspěšně projdou hodnotícím procesem, a to po celou dobu trvání těchto projektů.
Co bude s projekty podanými po 29. březnu 2019 se v tuto chvíli ještě neví. Britové nicméně kladou na zahraniční vědeckou spolupráci velký důraz a snaží se přesvědčovat evropské partnery o jejím oboustranném přínosu. Příkladem může být i letošní návštěva členů britské Královské společnosti v České republice. „Velká Británie sice opouští Evropskou unii, ale ne Evropu. A už dnes je v programu Horizont 2020 přes 380 společných projektů, kde spolu bádají české, britské a další týmy“ komentoval také stav česko-britské vědecké spolupráce nedávno Otakar Fojt pro Lidové noviny.
Britská vláda nadále věří, že k variantě brexitu bez jasně stanovených podmínek nakonec nedojde. Přesto však vypracovala technické zprávy, ve kterých nastiňuje scénáře jednotlivých oblastí, pokud by situace přece jen nastala. Doporučení pro Horizon 2020 a například také pro jaderný výzkum a Erasmus+ jsou k dispozici přímo na britském vládním serveru.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
