Každoroční žebříček Academic Ranking of World Universities, známý také jako Šanghajský žebříček, srovnává tisícovku nejlepších světových vysokých škol. Letošní vydání ovšem nepřineslo žádná překvapení. Tradičně mu dominují americké univerzity, z českých vysokých škol se nejlépe umístila Univerzita Karlova.
Američané potvrdili své vůdčí postavení
Celkovému žebříčku už po osmnácté vévodí Harvard University. Podobně také Stanford University a University of Cambridge si i letos udržely druhé a třetí místo. Do desítky nejlepší škol se dostaly také MIT (Massachusetts Institute of Technology), University of California, Berkeley, Princeton University. Columbia University získala 7. místo a předehnala tak University of Oxford, která se propadla o dvě místa a skončila na 9. příčce. Osmé místo získal California Institute of Technology a na desátém místě skončila University of Chicago.
vědecké centrum Harvard University postavené v 70. letech 20. století (Foto: Flickr)
Z univerzit kontinentální Evropy se nejlépe umístila na 14. místě Paris-Saclay University, ETH Zurich na 20. místě a na 33. příčce pak University of Copenhagen. Z asijských univerzit své vůdčí postavení potvrdila University of Tokyo, která získala 26. místo. Za ní se na 29. místě umístila Tsinghua University, která si letos polepšila skoro o čtrnáct míst. V Austrálii vévodí University of Melbourne.
Poprvé se také v první stovce objevilo šest nových univerzit, přičemž čtyři z nich jsou francouzské. Jde o Paris-Saclay University (na 14. místě), PSL University (na 36. místě), University of Paris (na 65. místě) a Université Grenoble Alpes (na 99. místě). Zbylé dvě jsou čínské – University of Science and Technology of China (73. příčka) a Fudan University (100. příčka).
V Česku tradičně vévodí Univerzita Karlova
Z českých vysokých škol se jako již tradičně nejlépe umístila Univerzita Karlova. Ta obhájila svůj post z minulého roku a i letos se jí povedlo získat 201-300. místo. Podle žebříčku jí tak lze srovnávat se školami jako je Pekingský technologický institut, Dartmouth College, Durham University, University of Bologna, University of Leipzig nebo University of York.
Jako druhá z českých škol se stejně jako minulý rok umístila Univerzita Palackého v Olomouci a obhájila tak 501.-600. místo na světě. Srovnatelná je tak podle statistiky například s University of Zagreb, Carleton University nebo Pontifical Catholic University of Chile. Na třetím místě mezi českými institucemi skončila Masarykova univerzita, která stejně jako minulý rok získala 601.-700. příčku. Na podobném místě skončily například University of Nantes, University of Konstanz nebo University of Szeged.
Čtvrté se z českých škol umístilo České vysoké učení technické v Praze, které opět jako minulý rok obhájilo 701.-800. místo. Letos si ovšem polepšila Česká zemědělská univerzita v Praze, která poskočila o stovku míst a získala 801.-900. pozici. Předehnala tak Vysokou školu chemicko-technologickou, která se naopak propadla až na 901.-1000. místo. Na téže příčce se umístila také Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Komu straní žebříčky
Šanghajský žebříček patří spolu s Times Higher Education a QS World University Rankings k nejznámějším žebříčkům porovnávajícím kvalitu vysokých škol po celém světě. Společnost ShanghaiRanking vydává celkové srovnání vysokých škol a univerzit už od roku 2003 a vybírá z nich vždy tisícovku nejlepších. Ty mezi sebou poměřuje podle řady indikátorů, jako je například počet absolventů a pracovníků, kteří získali Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili, počet vysoce citovaných výzkumníků nebo počet článků otištěných v Nature a Science. Do skóre jednotlivých škol se započítávají také výsledky indexované v Science Citation Index-Exapanded a Social Science Citation Index. Šanghajský žebříček tak zohledňuje především vědecký výkon jednotlivých škol.
V posledních letech se velké globální žebříčky dostávají pod palbu kritiků. Podle řady odborníků jim vysoké školy přisuzují příliš velkou váhu, protože jim umožňují budovat značku školy. Kvalitu výuky, prostředí i vědecké práce lze však jen obtížně posuzovat podle několika indikátorů. Analýza z roku 2016 také poukázala na to, že různé žebříčky prostřednictvím své metodologie zvýhodňují různé regiony. Šanghajský žebříček silně zvýhodňuje severoamerické školy, QS Ranking a Times Higher Education zase prezentují v lepším úhlu všechny anglosaské školy. Naopak žebříček U-Multirank zase přilepšuje evropským školám.
Kompletní výsledky aktuálního vydání Šanghajského žebříčku naleznete zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Shanghai Ranking
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
