Každoroční žebříček Academic Ranking of World Universities, známý také jako Šanghajský žebříček, srovnává nejlepší světové vysoké školy. První tisícovce nejlepších univerzit stále vévodí americký Harvard. Z českých škol je příjemným překvapením letošní umístění Vysokého učení technického v Brně.
Univerzita Karlova stabilní, brněnská technika překvapila
Z českých škol se nejlépe umístila Univerzita Karlova. Stejně jako minulý rok se nejstarší české vysoké škole podařilo získat kolektivní 201. - 300. místo na světě. Lze jí porovnat s německými školami jako University of Hamburg nebo Technical University of Berlin. Srovnatelná je také s novozélandskou University of Auckland, kanadskou University of Ottawa nebo portugalskou University of Lisbon.
Na druhém místě se letos umístila Masarykova Univerzita, která stejně jako předchozí rok získala kolektivní 601. - 700. místo. Podobné umístění získala například také maďarská University of Szeged, německá University of Magdeburg nebo francouzská University of Nantes.
Sdílené třetí místo mezi českými školami se letos podařilo získat Vysokému učení technickému v Brně. Pro brněnskou techniku jde o velký úspěch, protože minulý rok se do žebříčku neprobojovala vůbec. Letošní 701. - 800. místo na světě sdílí ještě s Univerzitou Palackého v Olomouci. Pro tu naopak letošní umístění představuje výrazný propad. Minulý rok se totiž umístila jako druhá nejlepší česká škola a získala 501. - 600. příčku.
České vysoké učení technické v Praze také zaznamenalo propad. Přestože se minulý rok se škola umístila na 701. – 800. místě na světě, letos se jí podařilo získat 801. - 900. pozici. Tu přitom sdílí s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, která si svou pozici z předchozího roku obhájila. České školy v první tisícovce nejlepších univerzit na světě uzavírá Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Ta se minulý rok do žebříčku neprobojovala, ale letos získala kolektivní 901.-1000. místo.
Ve srovnání s minulým rokem se tak do Šanghajského žebříčku nedostaly Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která se podruhé za sebou zhoršila a z žebříčku letos vypadla úplně.
Harvard vládne už devatenáct let
Celému žebříčku již tradičně vévodí Harvard University – po devatenácté v řadě. Ani druhé a třetí místo nijak nepřekvapilo - získaly je Stanford University a University of Cambridge. Také zbytek první desítky obsadily americké a britské školy. MIT se umístilo na čtvrtém místě, dále University of California, Berkeley, Princeton University, Columbia University a California Institute of Technology (Caltech). Devátou příčku obsadila Oxford University a první desítku uzavírá University of Chicago.
Z evropských kontinentálních škol se nejlépe umístila Paris-Saclay University, která získala 13. místo na světě. Následuje ji tradičně úspěšná ETH Zürich na 21. místě. Naopak nejlepší z asijských univerzit, University of Tokyo, se umístila až na 24. místě. Rychle stoupající čínská Tsinghua University se letos umístila na 28. příčce a je tak druhou nejlepší školou v Asii. Z australských škol se v žebříčku nejlépe umístila University of Melbourne na 33. místě.
V první padesátce se letos ale objevily také dvě nové evropské univerzity. O tři místa poskočila německá University of Munich, která tak získala 48. místo, a Utrecht University, která uzavírá první padesátku. Úspěch zažily také izraelské školy – Hebrew University of Jerusalem a Israel Institute of Technology (Technion) se obě letos poprvé probojovaly do první stovky nejlepších světových škol.
Co a jak žebříček hodnotí?
Žebříček Academic Ranking of World Universities, lépe známý jako Šanghajský žebříček už od roku 2003 vybírá tisícovku nejlepších vysokých škol, které mezi sebou srovnává. Hodnotí je hned podle několika faktorů: podle počtu absolventů, kteří získali Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili, podle počtu zaměstnanců univerzity, kteří získali podobné ocenění, a dále podle počtu vysoce citovaných výzkumníků, jak je definuje společnost Clarivate Analytics.
Mezi další indikátory patří také počet článku v časopisech Nature nebo Science, které byly publikovány mezi lety 2016 až 2020. V kontextu výzkumných výsledků je navíc hodnocen také absolutní počet vědeckých článků, které se za rok 2020 objevily v databázích Science Citation Index-Expanded a Social Science Citation Index. Posledním indikátorem je vážené skóre předchozích indikátorů, které je dělené počtem akademiků působících na hodnocených institucích.
Šanghajský žebříček tak do velké míry hodnotí především výzkumné výsledky univerzit se zvláštním důrazem na počet akademiků, kteří dosahují největších citačních impaktů, a na publikace v nejprestižnějších časopisech, jako je Science a Nature. Závěry Šanghajského žebříčku je tak nutné interpretovat právě ve světle hodnocených indikátorů.
Celý žebříček si můžete prohlédnout zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Shanghai Ranking
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
