V Maďarsku se otevírá nový čínský vysokoškolský kampus

Nový kampus v Budapešti podporuje záměr Číny posílit své vědecké a technologické zázemí ve střední a východní Evropě. Dohoda však zároveň poukazuje na rostoucí vliv politiky v oblasti vysokoškolského vzdělání a výzkumu v Maďarsku.

Maďarská vláda Viktora Orbána si přitom spolupráci s čínskou Fudan University (FU) pochvaluje. Tato čínská univerzita se v žebříčku QS World University Ranking umístila mezi čtyřicítkou nejlepších univerzit na světě, má celkem 4,5 tisíce učitelů a 30 tisíc studentů. V Maďarsku již nyní studuje více než 2 300 čínských studentů. Maďarská vláda doufá, že nový zahraniční kampus posílí a upevní vzdělávací standardy maďarských univerzit a posílí jejich mezinárodní konkurenceschopnost, která může přispět ke stabilnímu a udržitelnému růstu maďarské ekonomiky.

Politický vliv v akademickém prostředí nadále roste

Zřízení kampusu však překvapilo místní vědce a akademiky, kteří byli nedávno svědky nuceného přesunu Středoevropské univerzity (CEU) do Vídně a také omezení akademické svobody na Maďarské akademii věd, jež byla zbavena svých výzkumných ústavů a reorganizována do nové instituce pod přímou kontrolou vlády.

V roce 2017 vešel v platnost nový školský zákon, který vyžaduje, aby zahraniční univerzity zajistily kampus ve své domovině. Kvůli této novele se vedení CEU rozhodlo ustoupit ze své maďarské základny a postupně přesunout instituci do Rakouska, kde v listopadu oficiálně zahájila výuku. Nyní zde probíhá již více než 80 % jejich kurzů.

Prestižní instituce CEU, která je akreditována ve Spojených státech, byla založena americkým miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem, kterého současný premiér Viktor Orbán považuje za svého politického nepřítele. Na počínání maďarské vlády se v poslední době snáší kritika nejen z institucí Evropské unie, a to právě i za omezování akademické svobody.

Prorektor pro maďarské záležitosti na CEU Zsolt Enyedi se nechal slyšet, že přeje Fudan University jen to nejlepší. Zároveň si však myslí, že to je jen další příklad toho, jak Viktor Orbán univerzity využívá k politickému zisku. Rozjednané jsou navíc i další maďarsko-čínské projekty. Zoltán Birkner, ředitel Hungarian national research, development and innovation office (NRDI), letěl v minulém roce do Pekingu prezentovat na fóru pro mezinárodní spolupráci “Belt and Road” výsledky maďarského výzkumu. Podle Birknera bylo dohromady vybráno přibližně sto maďarsko-čínských vědeckých projektů, které mají být financovány – mezi nimi i rozsáhlé výzkumy například v oblasti zkoumání antibiotik, Alzheimerovy choroby, bezpečnosti potravin a dalších.

Čína svůj vliv rozšiřuje i v dalších státech Evropy

Maďarsko s Čínou spolupracuje i na společném středisku pro přenos technologií v Chongqingu, kde jsou hlavními tématy obnovitelná energie nebo inteligentní města. Dále prý Čína zvažuje i posílení spolupráce v laserovém zařízení ELI-ALPS v maďarském Segedínu, což je sesterské centrum bukurešťského ELI-NP a dolnobřežanského ELI-BEAMLINES, jejichž cílem je zřídit a dlouhodobě provozovat nejintenzivnější laserový systém na světě.

Čínské projekty se uplatňují i v dalších zemích střední a východní Evropy. Minulý rok proběhlo setkání ředitele Bulharské akademie věd Juliana Revalskiho s velvyslancem Dong Xiaojunem o posílení spolupráce mezi zeměmi, stejně tak i o novém výměnném programu pro mladé vědce a Ph.D. studenty. Posílení výzkumu s Čínou plánuje i Polsko, například v přírodních vědách a v inženýrství. Tento rok navíc na Slovensku proběhne “China-CEEC Conference on Innovation Cooperation”, kde se sejdou zástupci 16 zemí ze střední a východní Evropy s cílem podpořit společnou vědu a výzkum s Čínou.

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroj: Sciencebusiness.net, Hungarytoday.hu a Kormany.hu