Zvolení krajně pravicového prezidenta Argentiny Javiera Mileiho vyvolává u vědců obavy, Španělsko se chystá předělat svůj nepopulární systém hodnocení vědců a nejsilnějším partnerem Číny ve výzkumu AI je nově Evropa. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za právě uplynulý listopad událo.
Poučení z dějin medicíny během nacistického režimu a holocaustu
Jeden z nejstarších a nejznámějších medicínských odborných časopisů, týdeník The Lancet, v listopadu zveřejnil report, jehož autoři – mezi které patří mimo jiné historik medicíny Herwig Czech z Medical University of Vienna nebo odbornice na anatomii Sabine Hildebrandt z Boston Children’s Hospital and Harvard Medical School – se zaměřili na zmapování historie medicíny během nacistické diktatury.
Padesátistránková studie upozorňuje na skutečnost, že lékaři patřili ke skupinám s nejvyšším počtem členů v nacistické straně (více než polovina nežidovských lékařů v Německu vstoupila do strany), zároveň však poukazuje také na lékaře, porodní asistentky a zdravotní sestry, kteří pracovali proti vražedným praktikám totalitního režimu. Dále se pak autoři zaměřili na konkrétní příběhy těchto jak kladných, tak záporných aktérů.
V závěru zprávy zaznívá, že by se studenti zdravotnictví na celém světě měli vzdělávat v historii medicíny tohoto období, neboť v osnovách absentuje. Autoři dále doporučují budoucím generacím zdravotnického personálu, aby vytvořili mezinárodní profesní organizaci, jež by se zaměřovala na tuto problematiku, a zřídili digitální knihovnu, která by byla přístupná v několika jazycích studentům zdravotnictví na celém světě.
„Medicína má obrovský potenciál prospět lidstvu, ale disponuje i potenciálem škodit. Bylo však třeba specifických politických podmínek nacistického Německa, aby se tato potenciální hrozba proměnila v realitu, která je v reportu popsána. Morální působení zdravotníků bylo narušeno příležitostmi a pokušeními, které nacistický režim nabízel,“ zmínil v rozhovoru pro Science Richard Horton, šéfredaktor The Lancet.
Ukončí Španělsko negativně vnímané hodnocení vědců a vědkyň?
Současný španělský systém hodnocení vědeckých pracovníků bývá nezřídka kritizován kvůli tomu, že se primárně řídí nepopulárním mottem „Publish or perish“. Tedy podle kritéria, v rámci kterého je pro kariérní postup a další benefity klíčová publikace článků. Vítanou změnu v tomto směru prostřednictvím připravované reformy iniciuje Národní agentura pro hodnocení a akreditaci (ANECA). Ta v současné době přezkoumává přibližně 600 připomínek, jež obdržela k navrhovaným změnám, a jejím cílem je dokončit nový systém hodnocení do konce měsíce. Pokud vše půjde podle plánu, vstoupí v platnost 1. ledna 2024.
Dosavadní španělský systém evaluace vědecké činnosti je nastaven tak, že ANECA hodnotí „výzkumný výkon“ akademických pracovníků každých 6 let. Aby vědci získali mírné zvýšení platu, a mohli tak být například povýšeni, musejí prokázat, že během daného období publikovali minimálně pět článků v časopisech s vysokým dopadem – indexovaných v databázi Journal Citation Reports (JCR) spravované analytickou společností Clarivate.
V nově nastaveném systému „upřednostňujícím kvalitu před kvantitou“ již hodnotitelé nebudou zohledňovat pouze impakt faktor časopisů, v nichž vědci publikují, pozornost však bude věnována například také tomu, zda se výzkum dostává k neakademickému publiku prostřednictvím zpráv nebo vládních dokumentů. Lépe budou hodnoceny také práce, jež vznikly ve spolupráci s místními komunitami nebo jinými neakademickými autory.
Ve snaze snížit objem veřejných prostředků vynakládaných na publikační náklady budou hodnotitelé dále zohledňovat práce publikované na nekomerčních publikačních platformách s otevřeným přístupem, které nevybírají od autorů poplatky, jako je například Open Research Europe.
Nejsilnějším partnerem Číny ve výzkumu AI je nově Evropa
Podle nové analýzy Evropa přeskočila USA a stala se tak největším partnerem Číny v oblasti výzkumu umělé inteligence, strojového učení a velkých dat. Šetření proběhlo v rámci projektu ReConnect China financovaného z programu Horizon Europe.
Projekt se primárně věnuje otázce, v jakých oblastech je spolupráce EU s Čínou žádoucí, zda je vůbec možná, a to i s ohledem na bezpečnost a celkovou dynamiku politického vztahu. V této souvislosti projekt svou pozornost zaměřuje na čtyři klíčové oblasti: vědu a technologie; ekonomiku a obchod; domácí správu a zahraniční politiku. V nich pak prostřednictvím databáze odborníci aktualizují nezávislé znalosti o Číně.
Cílem ReConnect China je tak mobilizovat přední evropské vědecké odborné znalosti a inovativní digitální technologie, aby bylo ze strany EU možné s Čínou kooperovat a částečně odhadnout budoucí směřování „Říše středu“.
Výsledky ukazují, že v období 2011-2022, tedy během uplynulého desetiletí, vzrostl počet společných publikací v oblasti výzkumu umělé inteligence, strojového učení a velkých dat mezi Evropou a Čínou o více než 1 000 %. Na úrovni zapojení unijních států a přidružených zemí je Spojené království zdaleka největším přispěvatelem v této oblasti v rámci spolupráce s Čínou – podílí se 44,3 %.
Konec nekalých praktik saúdských vědeckých institucí
V roce 2011 časopis Science poprvé informoval veřejnost o nekalých praktikách ze strany saúdských institucí (Podrobnosti celé kauzy si můžete přečíst zde). Tedy, že některé saúdské univerzity platí špičkovým a celosvětově nejvíce citovaným vědcům z celého světa za to, že uvedou svou druhou příslušnost k některému institutu v Saúdské Arábii výměnou za minimální akademický závazek, například návštěvu univerzity na pouze několik dní v roce. Tímto způsobem tak zmíněné instituce dosáhly lepšího umístění v mezinárodních žebříčcích, jako je například vlivný Šanghajský žebříček, který zohledňuje počet vysoce citovaných vědců na univerzitě.
V roce 2014 šanghajský žebříček přestal zohledňovat vedlejší příslušnost akademických pracovníků k dalším institucím. To však problém nevyřešilo. Zahraniční akademici začali prohlašovat, že jejich primární afiliací je saúdský institut a svou domovskou instituci přeřadili na sekundární pozici.
O této praxi informoval dopodrobna letos deník El País. Ten uvedl, že několik španělských vědců deklarovalo saúdskou příslušnost, přestože ve skutečnosti působí ve Španělsku. Následně celou situaci analyzovala zpráva španělské výzkumné poradenské společnosti Siris Academic se sídlem v Barceloně.
Spravedlnosti však bylo učiněno zadost, neboť zmíněné nekalé praktiky jsou aktuálně potírány. Španělská Národní rada pro vědecký výzkum zahájila během listopadu disciplinární řízení proti pěti svým výzkumným pracovníkům kvůli manipulaci s jejich příslušností k institucím. Proti taktice saúdských institucí zakročila přísnější kontrolou i společnost Clarivate, která každoročně sestavuje seznam vysoce citovaných vědců.
Podle analýzy společnosti Siris Academic, zveřejněné během listopadu, se k saúdským univerzitám hlásí se svou primární příslušností po uvedených zákrocích aktuálně pouze 76 nejcitovanějších světových výzkumníků, zatímco v roce 2022 jich bylo 109. Svou sekundární příslušnost pak v roce 2022 přihlásilo 11 vědců, v letošním roce už žádný. Tento pokles by tak mohl způsobit propad některých saúdských institucí v celosvětových žebříčcích univerzit.
Argentinští vědci se obávají plánů nově zvoleného prezidenta
Javiera Mileiho, nově zvoleného krajně pravicového prezidenta Argentiny, mnoho tamních vědců vnímá jako problém, který může v budoucnu narušit prosperitu země. Milei totiž slíbil, že zruší nebo výrazně restrukturalizuje Národní radu pro vědecký a technický výzkum (CONICET) – hlavní argentinskou agenturu pro financování vědy – a zváží zrušení ministerstev zabývajících se ochranou veřejného zdraví a životního prostředí.
Kromě toho, že nový argentinský prezident během kampaně označil změnu klimatu za „socialistický podvod“, také vědce nazval „gnocchi“, což je hanlivý výraz používaný pro státní zaměstnance obviňované z toho, že pobírají plat, aniž by pracovali. Milei prohlásil, že zajistí, aby si v budoucnu „vydělávali na chleba v potu tváře“.
CONICET, který má roční rozpočet 400 milionů dolarů a zaměstnává více než 11 800 výzkumníků, je považován za jednu z nejlepších vědeckých organizací v Latinské Americe. V posledních pěti letech například získal první místo v regionálním žebříčku vládních vědeckých organizací sestavovaném společností SCImago Institutions Rankings. Milei však prohlásil, že CONICET je „neproduktivní“, a uvedl, že jej zruší nebo zmenší, aby „vyčistil to, co bylo znečištěno těmi vědci, kteří píší hlouposti“.
Není však jasné, zda Milei bude schopen tento cíl a de facto i svůj program plně realizovat. Přestože například zvítězil v prezidentských volbách, jeho strana La Libertad Avanza má v argentinském zákonodárném sboru poměrně malou podporu, což naznačuje, že v zemi budou probíhat tvrdé politické boje.
„Zasévá mezi obyvatele pochybnosti o tom, co financují ze svých daní uprostřed hospodářské krize. Bez ohledu na to, co se s CONICET stane, nám vzali důvěru lidí, což je nenapravitelné,“ vyjádřila se k situaci Alejandra Capozzo, imunoložka z CONICET.
Studie odhalila, jak se rozpoznávají tučňáci afričtí
Tučňáci afričtí, stejně jako příslušníci dvou blízce příbuzných druhů, mají na svých bílých hrudních perech individuálně jedinečné vzory černých teček. Ve studii publikované v listopadu v časopise Animal Behaviour vědci zjistili, že tučňáci používají tyto tečky jako jmenovky. Pomáhají jim tedy v identifikaci partnerů.
Mnozí odborníci na chování zvířat považují schopnost identifikovat jedince v rámci lokální skupiny za znak pokročilého sociálního uvědomění. Někteří se domnívají, že tento talent mohl přispět k evoluci spolupráce. Tento typ rozpoznávání je již dlouho známý u primátů, ale lze jej pozorovat i u celé řady sociálních živočichů, a to včetně hmyzu.
Doposud se mělo za to, že se ptáci rozpoznávají téměř výhradně na základě zvukových, nikoli vizuálních signálů. To dává smysl u tvorů, kteří se skrývají na stromech a v křoví, a častěji se tak slyší.
Tento nový poznatek o identifikaci pochází z kolonie tučňáků afrických (Spheniscus demersus) v Zoomarine Italia, zoologické zahradě a mořském parku nedaleko Říma. Luigiho Baciadonnu, psychologa, který se touto prací zabýval během svého působení na Turínské univerzitě, zaujaly tečky na hrudi zvířat. Tyto vzory jsou pro každého jedince jedinečné a ošetřovatelé v zoologických zahradách je používají ke sledování zvířat ve své péči. Baciadonna si tak položil otázku, zda to tak dělají i ptáci.
Autor: Vědavýzkum (JM)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
