Projekt se primárně věnuje otázce, v jakých oblastech je spolupráce EU s Čínou žádoucí, zda je vůbec možná, a to i s ohledem na bezpečnost a celkovou dynamiku politického vztahu.
Zmíněný projekt se snaží odpovědět na tyto otázky tím, že svou pozornost zaměřuje na čtyři klíčové oblasti: vědu a technologie; ekonomiku a obchod; domácí správu a zahraniční politiku. V nich pak prostřednictvím databáze odborníci aktualizují nezávislé znalosti o Číně. Cílem ReConnect China je tak mobilizovat přední evropské vědecké odborné znalosti a inovativní digitální technologie, aby bylo ze strany EU možné s Čínou kooperovat a částečně odhadnout budoucí směřování „Říše středu“.
Nové místo díky přidruženému Spojenému království
Kromě sedmadvaceti členských zemí EU byly v analýze zahrnuty i „associated countries“ (přidružené země), a to Spojené království, Norsko a Švýcarsko. Dva první zmíněné státy figurují v šetření díky zapojení v rámcovém programu Horizon Europe. Švýcarsko se autoři analýzy – Philipp Brugner, expert na politiku v oblasti výzkumu a inovací z Centre for Social Innovation (ZSI) ve Vídni, a Gábor Szüdi, odborník na mezinárodní vztahy ze stejného institutu – rozhodli zahrnout, neboť „tato země hraje v celém evropském prostředí výzkumu a inovací významnou roli“. Pro stanovení výsledků šetření autoři použili údaje o společných publikacích a společných patentech mezi institucemi výzkumu a inovací (včetně těch, které se zabývají vysokými školami, výzkumnými ústavy a soukromými společnostmi).
V období 2011–2022, tedy během uplynulého desetiletí, vzrostl počet společných publikací v oblasti výzkumu umělé inteligence, strojového učení a velkých dat mezi Evropou a Čínou o více než 1 000 %. Na úrovni zapojení unijních států a přidružených zemí je Spojené království zdaleka největším přispěvatelem v této oblasti v rámci spolupráce s Čínou – podílí se 44,3 %.
Společné publikace a patenty
Mezi prvními deseti univerzitami s nejvyšším počtem společných publikací s Čínou na zmíněná témata se umístilo devět britských. Autoři za účelem zmírnění zkreslení provedli další analýzu omezenou pouze na instituce členských zemí EU. Výsledky v tomto případě ukázaly, že na prvních místech se umístily Delft University of Technology v Nizozemsku, Technical University v Mnichově a Royal Institute of Technology ve Švédsku. Na straně čínských institucí je pak v oblasti společných publikací s Evropou nejčastěji skloňována Chinese Academy of Science (Čínská akademie věd), následovaná Tsinghua University v Pekingu.
Na základě společně předložených patentů Evropskému patentovému úřadu (PATSTAT) je patrný relativní nárůst v období 2010–2020. Mezi lety 2020 a 2022 počet společných patentů výrazně klesl, ale to autoři studie připisují prodlevě mezi podáním a zveřejněním patentu.
Pokud jde o technologicky orientované patenty mezi Evropou a Čínou, výsledky studie ukazují, že nejdynamičtějším sektorem je telekomunikační odvětví. Dalšími nově vznikajícími obchodními odvětvími v tomto směru jsou automatizace a výroba vozidel a odvětví chemie a spotřebního zboží.
Naděje na další příležitosti mezi Evropou a Čínou v oblasti vědeckotechnických informací?
V současnosti probíhá čínský 14. pětiletý plán pro období 2021–2025 a další jeho přidružené strategické projekty, se kterými jsou spojeny podstatné výsledky jak pro domácí, tak pro mezinárodní výkonnost v oblasti vědeckotechnických informací. Plány pro jednotlivá odvětví se týkají témat, jako je obrana, průmysl či věda, technologie a inovace. Pětiletý plán definuje sedm „hraničních věd“, které se mají dočkat rozsáhlé státní podpory a mají za cíl v kontextu ekonomického soupeření s USA a EU zajistit Číně nadvládu v nových klíčových technologiích, jako je kvantová výpočetní technika, polovodiče a umělá inteligence.
Zatímco však byl Střednědobý a dlouhodobý vědecký program na období 2006–2020 (MLP) – klíčový plánovací dokument (řízený ministerstvem pro vědu a výzkum) v oblasti vědeckotechnických informací, vědcům ze Západu zpřístupněn, na aktuální plány se stále čeká a jednou z nepříznivých možností je skutečnost, že nebudou zveřejněny vůbec.
Navzdory geopolitickému napětí a soupeření mezi USA a Čínou, do něhož je zapojena také EU, se zdá, že Čína neztratila úplnou důvěru ve spolupráci se Západem. V únoru 2023 předsedal prezident Si Ťin-pching zasedání o vědě a technice Politického byra 20. zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Číny a nastínil několik příkladů z priorit v oblasti vědeckotechnického informačního systému země. Nutno dodat, že tato zasedání jsou podle autorů analýzy úzce spojena s přípravou a realizací výše zmíněných plánů.
„Je nutné vybudovat mezinárodní platformu pro spolupráci v oblasti základního výzkumu, zřídit celosvětový fond pro vědecký výzkum, zvýšit podíl vědců na vědeckém výzkumu a zvýšit otevřenost národní vědy a techniky. Dále rozšířit a prohloubit společné čínsko-zahraniční vědecké projekty. Je nezbytné plánovat a podílet se na globálních technologiích (…),“ oznámil Si Ťin-pching a podle autorů šetření se tak jedná o jasný signál, že Čína je ochotna pokračovat i nadále v mezinárodní spolupráci.
Jak má Čína strukturované priority v kontextu realizace projektů?
Po roce 2014 došlo v Číně k významným vládním reformám, které změnily financování výzkumu a vývoje a podstatně ovlivnily národní projekty. Na základě několika čínských zpráv reagujících na tyto vládními reformy byly, nejen ze strany autorů analýzy, odhadnuty dvě linie priorit, jimiž je stanoveno financování za účelem urychlení výzkumu a vývoje v Číně.
National Science and Technology Projects: odpovídají hlavním prioritám země v každém konkrétním odvětví podle pětiletého plánu. Financovány v této linii jsou projekty v oblastech umělé inteligence, kvantových technologií, integrovaných obvodů, veřejného zdraví, neurovědy, biotechnologie šlechtění, hlubinné a hlubokomořské výzkumy a vesmírné technologie. Financování, správu a řízení těchto projektů zajišťuje ministerstvo pro vědu a výzkum. Předpokládá se, že tyto projekty mají mandát podporovat rozvoj Pekingu, Šanghaje, Kuang-tungu, Hongkongu a Macaa jako regionálních center s mezinárodní orientací na inovace v oblasti vědy a techniky.
Další linií priorit jsou pak National Key R&D Projects: Tedy národní klíčové projekty podporující výzkum a vývoj v oblastech sociálního zabezpečení, dále pak zemědělství, energetiky a dalších. Zaměřují se zejména na klíčové a strategické technologie a zahrnují několik dobře definovaných cílů a výstupů. Těch má být dosaženo v období od tří do pěti let a odrážejí mimo jiné spolupráci mezi průmyslem a univerzitami v oblasti výzkumu, která integruje základní výzkumné poznatky a výzkumné projekty. Na řízení pak dohlíží opět ministerstvo pro vědu a výzkum.
V případě projektů, které již byly financovány a kde jsou k dispozici veřejné informace a jsou spjaty s tématy, jako je umělá inteligence, by se podle autorů analýzy mohlo jednat o příležitost nejen pro univerzity členských a přidružených zemí EU. Dále by podle autorů bylo zajímavé studovat tyto klíčové projekty výzkumu a vývoje a podrobněji prozkoumat možnosti partnerství s čínskými subjekty, které je realizují.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
Zdroje: RECONNECT CHINA POLICY BRIEF 3, Science Business (1, 2), Research Professional News, Evropská komise, ReConnect China
