hlavní partner portálu
Na konci srpna 2020 oznámil japonský premiér Šinzó Abe svou rezignaci. Neočekávaný krok nejdéle sloužícího japonského předsedy vlády po sobě zanechal politické vakuum. Jaké budou osudy japonské vědy v nové éře? A podaří se Japonsku přerušit trend poklesu vědeckého výkonu?
Dne 18. září 2020 Evropská komise oznámila, že podpoří částkou 15,7 milionů EUR novou výzkumnou iniciativu s názvem EU-RESPONSE. Tato iniciativa má za cíl vytvořit síť klinického výzkumu pro léčbu COVID-19 a dalších nově se objevujících infekčních nemocí.
Je lepší zaměřit se na úzkou oblast výzkumu a stát se v ní světovým odborníkem? Anebo mít raději široký přehled a svoji oblast výzkumu tím ovlivnit? A jaké jsou pro a proti multidisciplinarity ve výzkumu?
Nizozemsko si na akademické půdě klade nový cíl: zamezit vědcům pracovat o víkendech. Uvedla to nizozemská ministryně školství Ingrid van Engelshoven, která chce zavést nové akademické reformy během příštích 5 až 10 let. V rozhovoru pro Times Higher Education připustila, že tlak na některé výzkumné pracovníky se stal nesnesitelným a že profesní konkurence zašla „příliš daleko“.
Christian Gutknecht, specialista na informační systémy ve švýcarské National Science Foundation, zhodnotil výsledky dohody Read & Publish uzavřené před osmi měsíci mezi švýcarskými univerzitami a nakladatelstvím Elsevier. Dlouholetý zastánce otevřeného přístupu Gutknecht není s dohodou deklarující otevřený přístup k literatuře a předplacené publikování v časopisech vydavatelství spokojen. Podle něj je nevýhodná a netransparentní.
Ani ne rok poté, co byl odhalen první případ nemoci COVID-19, zasáhla pandemie globálně do všech oblastí života. Působí nejen ničivě, ale může katalyzovat i některé důležité změny, které by mohly svět posunout vítaným směrem. Tato příležitost se týká i publikačního schématu v podobě otevřeného přístupu k vědeckým informacím - open access.
Předsedkyně vědeckého výboru ve Sněmovně reprezentantů USA Eddie Bernice Johnson poslala dopis prezidentce The National Academy of Sciences, Engineering and Medicine (NASEM) Marcie McNutt s prosbou o přezkoumání míry projevů rasismu ve vědě. Odpovědí na dopis je příprava hloubkové studie o rasové nerovnosti na akademické půdě.
Na začátku září rozvířila návštěva předsedy Senátu ČR, Miloše Vystrčila, na Tchaj-wanu diskuzi o českých vztazích s Čínou. Odvážný diplomatický krok vyvolal nejen mezinárodní pozornost, ale i ostrou reakci ze strany Pekingu. České výzkumné instituce nicméně využily návštěvu na ostrově k posílení vzájemných vztahů mezi ČR a Tchaj-wanem.
Čtrnáct laureátů Nobelovy ceny se nedávno připojilo k tisícům akademiků, kterým se nelíbí snížení rozpočtu evropského programu na vědu a výzkum. V otevřeném dopise vyzvali předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen, aby pro Horizon Europe zajistila férovější podmínky a financování. Program má odstartovat již příští rok a bude trvat do roku 2027.
Navzdory problémům spojeným s pandemií covid-19 se v Kanadě, stejně jako v dalších zemích, nezastavily úvahy nad možnostmi vodíkové energetiky. Kanadským cílem je stát se jedním z globálních lídrů, kteří by mohli vést potenciální energetickou revoluci budoucnosti. Případná spolupráce s Kanaďany by mohla být příležitostí také pro české firmy a výzkumné instituce.
