hlavní partner portálu
Vysoké školy a výzkumné instituce teprve začínají zjišťovat, jaké bude mít koronavirová pandemie dlouhodobé následky na životy vědců a studentů. Nové průzkumy již ale ukazují, že pandemie tvrdě dopadá na finanční situaci doktorandů i na jejich duševní zdraví.
Každoroční žebříček Academic Ranking of World Universities, známý také jako Šanghajský žebříček, srovnává tisícovku nejlepších světových vysokých škol. Letošní vydání ovšem nepřineslo žádná překvapení. Tradičně mu dominují americké univerzity, z českých vysokých škol se nejlépe umístila Univerzita Karlova.
Vědecký časopis, který patří vydavatelské skupině Springer Nature, stáhnul článek skupiny čínských vědců o obličejových rysech minoritních skupin obyvatel Číny kvůli podezření z porušování etických postupů. Ze stejných důvodů nyní vydavatelství prošetřuje více než dva tucty dalších publikací.
Německo chce v Evropě dostat do popředí výzkum kvantové technologie. I proto se rozhodlo na tento obor vyčlenit z pandemického fondu na obnovu tamní ekonomiky 2 miliardy eur. Chce tak dohnat mimoevropské státy, které jsou ve výzkumu již v pokročilejší fázi.
Trvající pandemie koronaviru zásadně ovlivňuje vědecké prostředí, vědce samotné i jejich způsob práce. Nový průzkum ukázal, že pro téměř třetinu vědců znamenalo zavedení ochranných opatření téměř znemožnění výkonu jejich práce.
Snižující se rozpočet na výzkum a dosud nejisté podmínky účasti otestují chuť dalších zemí zapojit se do dosud největšího evropského výzkumného programu Horizon Europe. Úředníci varují, že neexistence flexibilní nabídky, která by přesvědčila globální lídry, aby se k programu připojili, se může ukázat jako zásadní problém.
European Institute of Innovation and Technology (EIT) vybírá čtyři nové členy správní rady. Výzva již je otevřena a přihlašovat se je možné do 30. září 2020.
Umělá inteligence se stala pevnou součástí evropského průmyslu. Její rapidní rozvoj i různorodé aplikace však přináší aktuální otázky ohledně její bezpečnosti a etického využívání. Nový průzkum Evropské komise ukazuje, že názory na tato témata jsou velmi různorodá.
V moderní státní správě se stále více uplatňují nové technologie, digitální systémy a prvky umělé inteligence, pro které je potřeba vyškolit dostatek kvalifikovaných odborníků. Americká administrativa si tento fenomén uvědomuje, a proto volá po zvýšení počtu absolventů adekvátně zaměřených oborů.
Nová studie upozorňuje, že udělování nejvýznamnějšího vědeckého ocenění na světě reprodukuje prestiž některých vědeckých oblastí, zatímco jiné opomíjí. Autoři zjistili, že mezi držiteli Nobelových cen za posledních 20 let dominují zástupci pěti oborů. V těch byla přitom publikována jen asi desetina ze všech 63 milionů vědeckých článků evidovaných v databázi Scopus.
