hlavní partner portálu
Karanténní opatření způsobila po celém světě univerzitám celou řadu potíží. Ještě těžší rozhodnutí však na vysoké školy teprve čekají. V post-koronavirovém období se budou muset vyrovnat s výpadkem příjmů, ztrátou zahraničních studentů i požadavky na nová technologická řešení.
Následky koronavirové pandemie ovlivnily práci vědců na celém světě – ne však stejným způsobem. Řada editorů vědeckých časopisů si brzy po začátku krize uvědomila, že kleslo množství odborných článků od žen vědkyň. Aktuální data tento trend potvrzují.
Dubnová rezignace prezidenta ERC Maura Ferrariho vyvolala v akademických kruzích značnou debatu. K odstoupení ho již dříve jednomyslně vyzvalo všech 19 členů vědecké rady ERC, kteří byli dlouhodobě nespokojeni s jeho působením. Nyní se několik vůdčích osobností evropské vědy snaží zlepšit způsob, jakým bude vybrán jeho nástupce.
I ve ztížených podmínkách funguje evropská síť inovačních agentur TAFTIE velmi dobře a průběžně si její členové vyměňují informace o svém fungování a dobré praxi. Pandemie koronaviru ukázala, že i přes často rigidní právní rámec dokážou agentury najít řešení a podpořit nadějné projekty.
Evropská komise spustila novou platformu Evropského výzkumného prostoru (ERA) “ERA corona platform”, která bude jednotným kontaktním místem informujícím o možnostech financování výzkumu v boji s COVID-19 v EU i členských státech.
Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF na začátku května zveřejnil informaci, že nejmenovaná řecká vědkyně zpronevěřila prostředky z ERC grantu ve výši 190 tisíc eur. Jedná se o první podvod s penězi z Evropské výzkumné rady, který úřad oznámil.
Budoucnost britského výzkumu, který patří mezi světové špičky, může být výrazně poškozena, pokud do konce roku nedojde k obchodní dohodě mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Narůstají také obavy, že by britská věda mohla ztratit přístup k šestiletému evropskému programu v hodnotě 100 miliard eur Horizon Europe, který startuje již příští rok.
Aktuální koronavirová krize přepisuje pravidla vědeckého publikování. Nutnost co nejrychleji získat informace o novém viru a onemocnění, které způsobuje, se stala globální prioritou nejen pro vědeckou komunitu. Rychlé zveřejňování vědeckých výsledků na preprintových serverech má však i řadu nežádoucích důsledků.
Americký ekonom a držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Romer přišel s návrhem, který by byl dle jeho názoru efektivnějším řešením než centrální koordinovaný výzkum nemoci Covid-19. Podle Romera spočívá cesta, jak povzbudit univerzity, aby se podílely na výzkumu, v tom, že stát nabídne finanční odměnu v podobě jedné miliardy liber tomu, kdo dokáže vytvořit a dodat test pro 10 milionů lidí denně.
Nakladatelství Springer Nature, jeden z hlavních vydavatelů vědeckých časopisů, ohlásilo, že se připojí k iniciativě za otevřené publikování „Plán S“. Vydavatelství se tak rozhodlo poté, co iniciativa oznámila zmírnění postoje k transformativním typům časopisů.
