hlavní partner portálu
Už dlouho se diskutuje nad budoucností vědeckých monografií. Je s nimi totiž řada problémů – jsou drahé, jejich impakt je špatně měřitelný a jejich vydávání trvá dlouho. Přestože mnozí už dávno předvídali jejich konec, monografie stále existují. Vydrží ale stále zesilující tlak na přechod k otevřenému publikování?
Věda je dnes stále více založena na mezinárodní spolupráci. Tento trend s sebou ale nezbytně přináší i střety mezi různými kulturami. Jeden z takových otazníků visí i nad fenoménem plagiátorství. Rozumí se jím všude stejné chování? A liší se přístup u různých kultur?
Jmenování Borise Johnsona novým předsedou vlády Velké Británie vyvolalo mezi britskými vědci další vlnu obav a znepokojení. Jeho postoje k vědě jsou totiž jen obtížně čitelné a předvídatelné. Se zvyšujícím se rizikem odchodu země bez dohody varuje před tímto výsledkem jednání stále více předních britských vědců.
S novými plány na podporu evropského výzkumu vyhlásila Evropská komise celou sérii veřejných konzultací, které se týkají jak strategického plánování v jednotlivých programech, tak jejich konkrétní implementace. Většina konzultací je přístupná do září 2019.
Novodobá „studená válka“ mezi Spojenými státy a Čínou představuje riziko pro etnické čínské vědce pracující v USA. Roste totiž počet těch, kteří ne zcela dobrovolně opouštějí Státy a nabyté dovednosti a obchodní příležitosti raději zužitkují v domovské Číně.
Kvůli řadě případů vědeckého pochybení položilo Švédsko legislativní základy pro vládní agenturu s názvem Research Misconduct Board, která bude mít za úkol jejich prošetřování. Země tak jde po stopách sousedního Dánska, jež v roce 2017 vytvořilo první agenturu tohoto typu na světě.
Evropští vědci vydali otevřené prohlášení, které žádá nově zvolený Evropský parlament, aby povolil moderní metody editace genomu rostlin. Jejich použití by v Evropě mohlo výrazně pomoci rozvoji udržitelného zemědělství. Techniky úpravy genetického kódu minulý rok v Evropě zakázal Evropský soudní dvůr.
Výsledky posledního žebříčku U-Multirank 2019 naznačují, že vysoké školy s vysokým podílem zahraničních studentů a akademického personálu dosahují lepších výsledků z hlediska vědeckého výkonu, transferu znalostí i výuky. České výsledky se v této oblasti postupně zlepšují.
Přesně před padesáti lety, 20. července 1969, přistálo Apollo 11 na Měsíci a s ním i první člověk. V následujících letech povrchu měsíce dosáhlo ještě pět dalších letů mise Apollo, ten poslední v roce 1972. Vrátí se člověk na Měsíc v misi plánované na rok 2024, tedy po více než půl století? A kdo patří mezi naděje současného měsíčního výzkumu?
Po dvou loňských skandálech týkajících se šikany a sexuálního obtěžování na jednom z ústavů německé Společnosti Maxe Plancka se její vedení rozhodlo provést rozsáhlý průzkum zaměřený na pracovní kulturu organizace. Jde tak o další prestižní vědeckou instituci, která se snaží řešit šikanu na pracovišti.
