hlavní partner portálu
Počet i míra vědeckých prací, u kterých byly zjištěny zásadní problémy a musely tak být staženy, roste. V posledních letech ale pomaleji. Největší míru stažených vědeckých publikací má ze zemí Evropské unie s náskokem Rumunsko. Počet stažených čínských článků ale násobně převyšuje všechny. V zemích EU-13 je plagiátorství dvakrát častějším důvodem ke stažení práce než v EU-15.
Společnost Times Higher Education (THE) postupně zveřejňuje žebříčky hodnocení vysokých škol podle jednotlivých oborů. Aktuálně se zaměřila na oblast umění a humanitních věd. I v nich si dlouhodobě drží prvenství americká Stanford University. Česko má v žebříčku dva zástupce, Univerzita Karlova se letos dostala do první třetiny.
Středoevropská univerzita (CEU), doposud sídlící v Maďarsku, bude nejspíš muset přesunout většinu svých studijních programů do Vídně. Oficiální prohlášení se očekává v následujících týdnech. Rozhovory s vládou Viktora Orbána totiž podle rektora CEU Michaela Ignatieffa ztroskotaly.
Dopis pro Theresu May a Jeana-Clauda Junckera, který podepsalo 29 nobelistů a 6 držitelů prestižní Fieldsovy medaile, upozorňuje na nutnost dohody mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Podle nich je nezbytné, aby se obě strany dohodly na co nejužší spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje.
Společnost Times Higher Education postupně zveřejňuje žebříčky hodnocení vysokých škol podle jednotlivých oborů. V prvních čtyřech se zaměřila na obchodní a ekonomické obory, pedagogiku, právo a sociální vědy. Nejvíce českých škol se umístilo v žebříčku zaměřeném na obchod a ekonomii. Univerzita Karlova dosáhla také solidního umístění v sociálních vědách. Právnickým a pedagogickým oborům celosvětově vládne Stanford University.
Světové ekonomické fórum vydalo zprávu o konkurenceschopnosti za rok 2018, v níž Česká republika obsadila celkově 29. místo. V rámci hodnocení výzkumu a vývoje (VaV), se Česko dostalo na 24. pozici - mezi zeměmi EU je podle zprávy 12. nejlepší. Lídrem v oblasti VaV je Japonsko, Spojené státy americké jsou až třetí.
Rumunský europoslanec Dan Nica prosazuje přístup „Europe First“. Nejenom z jeho úst zaznívá kritika přílišné otevřenosti připravovaného programu na podporu vědy Horizon Europe. Problematická je pro některé především podpora čínských vědců. Bez otevřenosti ale podle jejich názorové opozice Evropa nebude dostatečně konkurenceschopná.
Podle řady odborníků již systém, podle kterého jsou udělovány nejprestižnější vědecká ocenění na světě, Nobelovy ceny, nereflektuje realitu a zkresluje pohled na vědeckou práci. Na novém objevu má většinou významný podíl množství vědců, výběr jen několika se tak stává nespravedlivým.
Týmy předních českých a izraelských vědců budou spolupracovat na několika výzkumných projektech v oblasti vývoje nových léčiv s potenciálem budoucího využití jeho výsledků zejména při léčbě rakoviny. Toto jsou hlavní závěry nedávného setkání mezi českou delegací Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, vedené jejím ředitelem Zdeňkem Hostomským a zástupcem ředitele pro strategický rozvoj Martinem Fuskem, a vedoucími výzkumných skupin z prestižního Weizmannova institutu věd v izraelském městě Rechovot.
Rektoři 7 významných středoevropských univerzit odmítají návrh na geografické rozdělení prostředků rámcového programu Horizon Europe. Navrhovaný systém měl pomoci v překonání „inovační propasti“ mezi východní a západní částí Evropské unie. Rektoři ale chtějí, aby kritériem pro rozdělování prostředků zůstala excelence.
