hlavní partner portálu
Podle očekávání se v úterý 15. 1. 2019 v britském parlamentu nepodařilo schválit navrhovanou dohodu premiérky Theresy Mayové o odchodu Velké Británie z Evropské unie. Následky tohoto rozhodnutí mohou být pro britskou vědu velmi vážné.
Rada Evropské unie oznámila, že schválila všechny podrobnosti o vesmírném programu na roky 2021-2027. Jeho definitivní rozpočet ale zatím není známý. Nová agentura by měla sídlit v Praze.
Každý rok přináší nesčetné množství vědeckých objevů a událostí po celém světě. Stejně tak uplynulý rok 2018 byl takových objevů plný, a některé z nich stojí za to si připomenout. Jaké události v minulém roce hýbaly vědeckým světem?
Evropský inovační a technologický institut (EIT) hledá 13 organizací, které převezmou roli EIT Food Hubs na roky 2019–2020 v zemích Regionálního inovačního programu. Konkrétně se jedná o Chorvatsko, Česko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Itálii, Litvu, Lotyšsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Turecko.
Napětí na poli iniciativ za otevřenou vědu se stupňuje. K tlaku na plošné zavedení zásad otevřeného publikování se letos na podzim přidalo i více než tucet organizací, které financují výzkum v Evropě. Vydavatelský gigant Elsevier se proto v reakci na tyto problémy rozhodl začít finančně odměňovat své editory.
Dne 1. ledna 2019 zahájil činnost nový evropský program zaměřený na výzkum vzácných chorob. Pod koordinátem francouzského Národního ústavu zdraví a lékařského výzkumu INSERM v něm bude v příštích pěti letech spolupracovat na 130 subjektů z celkem 35 zemí.
Práce vědců, kteří se během své kariéry pohybují po světě, má větší vědecký dopad než práce jejich kolegů působících celý život na stejném místě. Odborná studie uvádí, že 23 % z 884 vědců, kteří získali Nobelovu cenu v letech 1901 až 2016, obdrželi cenu za práci, na níž pracovali mimo svou zemi původu.
Čína je neblaze proslulá tím, že se zde výzkumníci velmi často dopouštějí prohřešků proti pravidlům vědecké práce či proti etice. Politiku bojující proti podvodům ve vědě nyní Čína ještě zpřísnila. Vládní agentury získají možnost potrestat „podvodníka“ restrikcemi nesouvisejícími s jeho vědeckou kariérou. Hříšník si tak například nebude moci půjčit od banky nebo založit vlastní firmu.
Počet akademických pracovníků v důchodovém věku se nejen ve Velké Británii v posledních letech zvyšuje. Některé tamní univerzity jako Oxford či Cambridge nedávno zavedly nové pravidlo, podle kterého by akademici měli pracovat pouze do svých 67 let. Na nové pravidlo nesoucí název “employer justified retirement age” se však snesla vlna kritiky poukazující na diskriminaci na základě věku.
V rámci Evropské spolupráce ve vědeckém a technickém výzkumu (European Cooperation in Science and Technology - COST) byla vytvořena vzdělávací iniciativa COST Academy v Bruselu a online školení a webináře na podporu akcí COST.
