Akademie věd ČR
Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu; zahrnuje 51 vědeckých ústavů, ve kterých pracuje asi 6400 zaměstnanců. Vrcholným orgánem je volený akademický sněm, který mj. volí předsedu Akademie věd se čtyřletým funkčním obdobím. Od března 2017 je předsedkyní Akademie věd profesorka Eva Zažímalová. http://www.avcr.cz/
Skleníkové plyny v půdách, „svítící“ křemík i orální historie jako metoda výzkumu. Experti napříč různými oblastmi dnes převezmou Čestné medaile Akademie věd České republiky za zásluhy ve svých oborech. Čestné oborové medaile obdrží deset laureátů, čestnou medaili De scientia et humanitate optime meritis předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová předá Miroslavu Šimkovi.
Pandemie nemoci covid-19 zasáhla naši planetu jako blesk z čistého nebe. Jak lidé neočekávané situaci přizpůsobili své soukromé i pracovní životy? Studie z dílny vědců a vědkyň Akademie věd České republiky mapují důsledky dvou let pandemie.
Do Tibetu se Jarmila Ptáčková, vědkyně z Orientálního ústavu AV ČR, pravidelně vrací už dvacet let. Sleduje, jak se oblast proměňuje téměř k nepoznání. O své zkušenosti z výzkumu i o to, jak přinášet Asii do Čech, se Jarmila Ptáčková podělila v rozhovoru pro časopis A/Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.
Komise pro životní prostředí AV ČR vydala stanovisko k připravované normě ke světelnému znečištění. Její současná podoba vzbudila negativní ohlas i mezi mezinárodní vědeckou komunitou. Akademici ji shledávají jako nedostatečnou a neúčinnou, ve svém výsledku by podporovala současnou nevyhovující praxi a její negativní trendy.
Na 35. ročníku Mezinárodního turnaje mladých fyziků v rumunském Temešváru zastupoval Českou republiku tým pěti středoškoláků, zastřešený Ústavem fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR. Po pěti náročných kolech získali v mezinárodní konkurenci stříbrnou medaili a umístili se těšně za silným týmem Německa.
Její otec byl významný matematik, ona kráčí v jeho šlépějích. Šárka Nečasová vede jedno z nejúspěšnějších oddělení v Akademii věd – alespoň co do počtu získaných Akademických prémií, nejvýznamnějšího grantu AV ČR.
Otevřela nové cesty k léčbě rakoviny. Se svým mezinárodním týmem objevila, na která místa v DNA nádorových buněk působí protinádorová léčiva, tzv. PARP inhibitory. Ty se používají k léčbě některých druhů rakovin. Díky výzkumu Hany Hanzlíkové z Ústavu molekulární genetiky AV ČR by se PARP inhibitory mohly nově využívat také pro léčbu dalších druhů rakoviny.
Jednotlivé členy Učené společnosti nespojuje obor, ale povolání vědce, zastřešuje bez rozdílu společenskovědní a přírodovědecké obory. Pavel Jungwirth ji vedl dva roky, a i přes to, že jeho předsednictví poznamenala pandemie, ji dokázal pootevřít veřejnosti. Svou zkušenost zhodnotil v rozhovoru pro časopis AB / Akademický bulletin.
Dvoudenní seminář Podpora transferu znalostí a technologií v Německu nabídl recept na úspěšný přenos vědeckých poznatků do praxe, inspiraci a sdílení zkušeností a na závěr i možnost diskutovat se zahraničními hosty. Seminář uspořádalo Centrum transferu technologií Akademie věd ČR (CeTTAV).
Vědecké společnosti nejsou uzavřenými spolky, jak by se mohlo pro vnějšího pozorovatele zdát. Jejich úloha je nezastupitelná: rozšiřují a rozvíjejí poznání, ale také se vyjadřují ke společenským otázkám. Jaká je jejich minulost, kam směřují své aktivity a jaký je vztah vědeckých společností k Akademii věd ČR? Na tyto i další otázky odpovídal pro časopis Akademický bulletin předseda Rady vědeckých společností ČR Lubomír Hrouda.
