Akademie věd ČR
Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu; zahrnuje 51 vědeckých ústavů, ve kterých pracuje asi 6400 zaměstnanců. Vrcholným orgánem je volený akademický sněm, který mj. volí předsedu Akademie věd se čtyřletým funkčním obdobím. Od března 2017 je předsedkyní Akademie věd profesorka Eva Zažímalová. http://www.avcr.cz/
Na 35. ročníku Mezinárodního turnaje mladých fyziků v rumunském Temešváru zastupoval Českou republiku tým pěti středoškoláků, zastřešený Ústavem fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR. Po pěti náročných kolech získali v mezinárodní konkurenci stříbrnou medaili a umístili se těšně za silným týmem Německa.
Její otec byl významný matematik, ona kráčí v jeho šlépějích. Šárka Nečasová vede jedno z nejúspěšnějších oddělení v Akademii věd – alespoň co do počtu získaných Akademických prémií, nejvýznamnějšího grantu AV ČR.
Otevřela nové cesty k léčbě rakoviny. Se svým mezinárodním týmem objevila, na která místa v DNA nádorových buněk působí protinádorová léčiva, tzv. PARP inhibitory. Ty se používají k léčbě některých druhů rakovin. Díky výzkumu Hany Hanzlíkové z Ústavu molekulární genetiky AV ČR by se PARP inhibitory mohly nově využívat také pro léčbu dalších druhů rakoviny.
Jednotlivé členy Učené společnosti nespojuje obor, ale povolání vědce, zastřešuje bez rozdílu společenskovědní a přírodovědecké obory. Pavel Jungwirth ji vedl dva roky, a i přes to, že jeho předsednictví poznamenala pandemie, ji dokázal pootevřít veřejnosti. Svou zkušenost zhodnotil v rozhovoru pro časopis AB / Akademický bulletin.
Dvoudenní seminář Podpora transferu znalostí a technologií v Německu nabídl recept na úspěšný přenos vědeckých poznatků do praxe, inspiraci a sdílení zkušeností a na závěr i možnost diskutovat se zahraničními hosty. Seminář uspořádalo Centrum transferu technologií Akademie věd ČR (CeTTAV).
Vědecké společnosti nejsou uzavřenými spolky, jak by se mohlo pro vnějšího pozorovatele zdát. Jejich úloha je nezastupitelná: rozšiřují a rozvíjejí poznání, ale také se vyjadřují ke společenským otázkám. Jaká je jejich minulost, kam směřují své aktivity a jaký je vztah vědeckých společností k Akademii věd ČR? Na tyto i další otázky odpovídal pro časopis Akademický bulletin předseda Rady vědeckých společností ČR Lubomír Hrouda.
Odolná společnost, cílené genové editace zemědělských plodin a energetika – hlavní témata, na která se Akademie věd ČR soustředí v nadcházejícím předsednictví České republiky v Radě EU. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová priority evropské agendy představila na 59. zasedání Akademického sněmu AV ČR. Sněm proběhl za účasti Petra Fialy a Heleny Langšádlové.
Vědci z ondřejovské observatoře Astronomického ústavu AV ČR modernizovali a převzali dalekohled E152 hvězdárny Evropské jižní observatoře La Silla v Chile. Řídit ho budou na dálku z Česka. E152 bude ve vesmíru hledat nové exoplanety a mezi nimi i planetu podobnou naší Zemi. Vědci se s ním plánují připojit do vesmírných misí Evropské kosmické agentury.
Křemík najdeme v telefonech, počítačích a jakékoli další elektronice. Je totiž základním materiálem pro výrobu polovodičů, ze kterých se vyrábějí jejich komponenty. Tento po desetiletí používaný prvek však dosáhl svých limitů. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR popsali vlastnosti jodidu chromitého, materiálu, který by mohl roli křemíku částečně zastoupit. Významnou studii publikoval odborný časopis Physical Review B.
Čtvrtstoletí monitoruje a pomáhá pochopit biodiverzitu tropických pralesů na Papui Nové Guineji. Přední český biolog Vojtěch Novotný na ostrově otevřel a vede výzkumné centrum Binatang, které má dnes padesát zaměstnanců a je útočištěm pro vědce z celého světa. Na kontě má dvě desítky výzkumů, mimo jiné založil největší biologickou výzkumnou plochu v Tichomoří.
