Žebříčků, které srovnávají vysoké školy po celém světě, je celá řada. Mezi ty nejdůležitější patří žebříčky společnosti Times Higher Education (THE), britské společnosti Quacquarelli Symonds (QS), dále takzvaný Šanghajský žebříček a nakonec žebříček U-Multirank, na kterém pracuje hned několik evropských výzkumných center.
Výsledky jednotlivých žebříčků jsou ostře sledované studenty, zástupci akademické sféry, samotnými univerzitami či veřejností. O čem ale žebříčky skutečně vypovídají? Jaká je jejich metodika a jaké jsou dopady pravidelného srovnávání? Napište nám svůj názor!
Různé žebříčky – různé metodiky
V aktuální žebříčku THE World University Rankings bylo hodnoceno 1799 vysokých škol z více než 104 zemí světa. Metodologie žebříčku byla založena na hodnocení ve 13 indikátorech, které jsou sdružené do pěti tematických skupin, mezi které patří studijní prostředí, kvalita výzkumu, citovanost, mezinárodní spolupráce a transfer technologií.
Vedle toho se v letošním žebříčku univerzit QS World University Rankings 2023 objevilo 1422 vysokých škol z celého světa a hodnocení v něm probíhalo podle pěti základních kritérií: akademické pověsti, reputace u zaměstnavatelů jejich absolventů, poměru počtu studentů a vyučujících, citovanosti daného pracoviště a konečně podle poměru zahraničních studentů a vyučujících.
Šanghajský žebříček vydává dvě hlavní srovnání: celkové srovnání Academic Ranking of World Universities a Global Ranking of Academic Subjects, který srovnává školy podle jednotlivých oborů. První zmíněná varianta vydávaných žebříčků klade důraz na výzkumný výkon jednotlivých pracovišť. Započítává se například počet absolventů dané instituce, kteří získali Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili, a počet zaměstnanců, kteří jsou laureáty těchto prestižních cen. Dalšími indikátory jsou počet vysoce citovaných výzkumníků, počet článků publikovaných v časopisech Nature a Science a dále celkový počet článků v indexu Science Citation Index-Expanded and Social Science Citation Index.
Aktuální vydání žebříčku U-Multirank 2022 zahrnuje 2202 vysokoškolských institucí. Žebříček neurčuje finální pořadí, ale spíše nabízí profily jednotlivých univerzit v pěti hlavních kategoriích: výuka, výzkum, transfer znalostí, internacionalizace a regionální zapojení.
Je tedy zřetelné, že každý žebříček měří poněkud jiné dimenze života na vysokých školách a zaměřují se na jiné aspekty jejich činností. Aktuální anketní otázky se pak zaměřují jak na samotný smysl a dopady srovnávacích žebříčků, tak na otázku jejich metodologie:
Považujete srovnávání vysokých škol za smysluplné? Pokud ano – proč tomu tak je a co to přináší? Pokud ne – jaká je Vaše kritika?
Druhá otázka se týká metodologie srovnání různých vysokých škol:
Existuje podle Vás vhodný způsob, jak mezi sebou univerzity srovnávat? Jak by takové srovnání mělo vypadat?
Jak to funguje?
Svoje názory a příspěvky nám můžete zaslat prostřednictvím tohoto formuláře. Ze zaslaných odpovědí následně připravíme krátké redakční shrnutí a zveřejníme výběr těch nejzajímavějších komentářů v článku na portálu Vědavýzkum.cz. Přispívat můžete pod vlastním jménem či anonymně.
Zároveň prosíme, abyste vzali na vědomí, že příspěvky před zveřejněním procházejí editací, zejména za účelem gramatické a stylistické správnosti. Delší příspěvky bude redakce v případě nutnosti zkracovat, samozřejmostí je zachování maximální jasnosti a přesnosti původního sdělení.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Přečtěte si také již předešlé díly pravidelné Ankety čtenářů. Naleznete je zde.
