Jan Korbel, Ph.D. je postdokem na Medizinische Universität Wien a Complexity Science Hub Vienna. Ve svém příspěvku přibližuje prostředí vídeňského Complexity Science Hub, a to nejen v době aktuální pandemie.

Pro virologii jsem se rozhodla na konci studia „bílého bakaláře“ na přírodovědě, byla to docela láska na prvních pár přednášek. A všechno, co přišlo potom, ukázalo, že to velké rozhodnutí „co studovat“ vlastně moc neovlivnilo, co pak budu dělat.

I letos se konala předvánoční konference iniciativy Czexpats in Science, kde se setkávají čeští vědci a vědkyně působící v zahraničí a ti, kteří se nedávno vrátili zpět do ČR. Letošní program s hlavním tématem Věda a mobilita byl rozdělen do dvou podvečerů a díky online formátu se připojili účastníci opravdu z celého světa.

V mých očích byla zkušenost odjet na postdoc do zahraničí okořeněná pachutí hořkosti. O tom, že pobyt vědce v zahraničí může mít i stinné stránky a negativní dopad na duševní zdraví, píše biochemička Eva Doležalová.

Ve čtvrtek 24. září proběhl první neformální online networking Czexpats in Science Meetup, na kterém se potkalo přes dvacet českých vědců působících v zahraničí (Czexpats) nebo vědců s významnou zahraniční zkušeností, kteří již znovu působí v ČR (Repats).

Již druhým rokem jsem postdokem na Univerzitě v Helsinkách v sociálních vědách, v oboru politologie. Kdyby v mé kariéře mladého vědce všechno vycházelo podle mých představ, určitě bych tady nebyl. Zcela jistě bych byl pořád v České republice. Zhruba v polovině doktorského studia jsem ale stál před zásadním rozhodnutím...

Kateřina Falk navazuje na svůj předešlý blog o zakládání výzkumné skupiny. Tentokrát se podělí o své zkušenosti ze začátků na pozici vedoucí. Prozradí mimo jiné, proč je dobré raději přijmout jednoho postdoka než tři doktorandy, jak moc je důležitá komunikace v rámci skupiny i jak najít ty pravé spolupracovníky. 

V tomto článku se pokusím popsat svou cestu k roli vedoucí fungující vědecké skupiny a zároveň poskytnout některé užitečné informace, které by ostatním mohly pomoci dosáhnout tohoto cíle. I když taková cesta je vždy velmi individuální a bude záviset na mnoha konkrétních, často osobních aspektech, existuje mnoho získaných zkušeností, které lze univerzálně převést na ostatní.

Pokud chcete na podzim žádat o stipendium MSCA IF od Evropské komise, blíží se čas, kdy byste měli začít o své žádosti uvažovat seriózně a kontaktovat budoucí šéfy. Navíc se s tím nabízí velmi zajímavá možnost, jak se vrátit do Česka, jestli studujete nebo pracujete alespoň tři roky v zahraničí. Pokud totiž získáte více než 70 % bodů, můžete žádat o českou verzi stipendia od MŠMT, kde zpravidla uspějí všichni žadatelé.

Evoluční biolog Kamil S. Jaroň ve svém blogu porovnává dosavadní zkušenosti, které získal jako czexpat za svého pobytu ve Švýcarsku a ve Skotsku. Co pro něj bylo během let v zahraničí těžké a co by dnes už udělal jinak?