V současné době se v České republice věnuje značná pozornost otázkám souvisejícím s digitalizací, robotizací a automatizací, a v neposlední řadě i s problematikou umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI). Souvisí to nejen s bouřlivým rozvojem v této oblasti, ale i s tím, že tyto technologie budou stále více ovlivňovat technologický rozvoj v řadě odvětví hospodářství.

Celkové výdaje na výzkum a vývoj (GERD) v Česku dlouhodobě rostou. V roce 2018 se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) přiblížily 103 mld. Kč, což je oproti roku 2010 téměř dvojnásobek. Výrazně rostou také výdaje podnikatelského sektoru na VaV (BERD), které v roce 2018 dosáhly 63,7 mld. Kč (tj. přibližně 62 % GERD).

Pozornost státu věnovaná podpoře výzkumu a vývoje od 90. let minulého století postupně narůstá, což je spojeno i se zvyšujícími se objemy financí vyhrazených na programy účelové podpory VaV. Podpora podnikového sektoru má ve výzkumné politice nezastupitelné místo vzhledem ke klíčovému významu podniků pro inovační výkonnost a růst konkurenceschopnosti celého státu.

Radě EU předsedá v tomto půlroce Finsko. Finská účast v rámcovém programu byla vždy vynikající a finské předsednictví tak vytváří příznivé prostředí pro průběh přípravy programu HORIZONT EVROPA (HEU). Je třeba dokončit proces strategického plánování, které stanoví, čeho by měl program HEU dosáhnout v letech 2021–2024, a dále vytvořit implementační strategii, která určí, jak bude program HEU realizován.

Pokud bychom začátek 21. století měli nějak pojmenovat, silným kandidátem by mohl být název „věk dat“. Připojení k internetu se od roku 1991, kdy byl WWW vynalezen a použit v CERNu, stalo součástí života široké veřejnosti. A právě připojení k internetu umožňuje dostupnost velkého množství dat jeho uživatelů ať už ze soukromé, nebo veřejné sféry, výzkumné pracovníky nevyjímaje.

V posledních několika desetiletích došlo ke změně tradiční role univerzit spočívající v jejich jedinečném poslání ve vzdělávání a v badatelské činnosti a rozšíření na tzv. třetí roli představovanou jejich aktivním zapojením do socioekonomického rozvoje společnosti. Jaká je schopnost českých veřejných vysokých škol získávat pro svou činnost výnosy z mimorozpočtových zdrojů?

Jednou z klíčových otázek i podmínek rozvoje Evropského výzkumného prostoru (ERA) je efektivita a funkčnost systému podpory výzkumu vývoje a inovací (VaVaI) v jednotlivých státech EU. Při snaze o zvyšování své efektivity a funkčnosti jednotlivé národní systémy VaVaI nereagují jen na měnící se vnitřní (národní) podmínky, ale i na evropské politiky a strategie a v neposlední řadě také na různé globální výzvy.

Technologické centrum AV ČR vydalo zprávu o české účasti v programu Horizont 2020 v období leden 2014 až květen 2018, založenou převážně na mezinárodních komparativních analýzách. Češi se v osmém rámcovém programu účastní přibližně každého 30. projektu a z celkového rozpočtu programu zatím získali asi 0,63% podíl. I přesto se díky programu mezinárodní spolupráce českých výzkumných pracovišť výrazně zlepšila.

Nanotechnologie vzbuzují v posledních letech velká očekávání. Mohou posunout výzkum, vývoj a technologický pokrok v mnoha různých odvětvích. Rostoucí míra jejich využívání ale zároveň vyvolává obavy z možných nežádoucích důsledků.

Průmysl 4.0 je v poslední době často zmiňován v souvislosti s digitalizací produkčního řetězce výrobních a především průmyslových podniků. Ale co vlastně Průmysl 4.0 je a k čemu bude přispívat jeho případné zavedení do průmyslové výroby?