facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Fórum evropských výzkumných infrastruktur po čtyřech letech opět zasedalo v Čechách

30. 3. 2019
Fórum evropských výzkumných infrastruktur po čtyřech letech opět zasedalo v Čechách

Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministertva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), zahájil tento týden 68. plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Jednalo se o první plenární zasedání, jež řídil z pozice předsedy ESFRI Jan Hrušák.

ESFRI je platformou pro vedení strategických debat k nejaktuálnějším otázkám tvorby politiky výzkumných infrastruktur na evropské úrovni. Jan Hrušák se ujal mandátu předsedy ESFRI počátkem ledna 2019, přičemž plenární zasedání ESFRI se v ČR koná po 4 letech. Hrušák už předtím působil jako delegát ČR v ESFRI, člen jeho výkonného výboru i místopředseda ESFRI. Do funkce předsedy jej na období dvou let s možností prodloužení o jeden rok zvolilo 65. plenární zasedání fóra.

Náměstek Pavel Doleček na úvod plenárního zasedání dne 27. 3. 2019 vyzdvihl roli, jíž ESFRI v rámci Evropského výzkumného prostoru vykonává, a vysoce ocenil jeho přínosy pro tvorbu politiky velkých výzkumných infrastruktur v ČR:

„Kromě role spočívající ve zprostředkování platformy k výměně zkušeností s tvorbou politiky výzkumných infrastruktur považujeme ESFRI rovněž za platformu šířící příklady dobré praxe pro jejich zohlednění při tvorbě národních politik výzkumných infrastruktur. Mezinárodní evaluace velkých výzkumných infrastruktur, prováděné v ČR v periodických cyklech od roku 2014, jsou v podstatné míře inspirovány právě hodnotícími a monitorovacími metodikami ESFRI.“

Jan Hrušák portálu Vědavýzkum.cz sdělil, že ústředním tématem zasedání byla role výzkumných infrastruktur při přípravě konceptu nového výzkumného prostoru. Kromě toho se na programu 68. plenárního zasedání jednalo i o přípravě další aktualizace Cestovní mapy ESFRI, která je plánovaná pro rok 2021.

ESFRI Plenary in Liblice Opening pic3

Nové cíle pro neutronová centra

V předvečer plenárního zasedání představila také Liga evropských pokročilých neutronových zdrojů (LENS) stěžejní témata spolupráce, kterými se bude zabývat nově ustavené konsorcium 9 evropských neutronových výzkumných infrastruktur. Hlavním cílem strategického partnerství LENS je podpora uživatelů a posilování evropské neutronové vědy.

„Technologie budoucnosti jsou založené na materiálech vyvinutých dnes. LENS napomůže vyvíjet nové technologie za využití neutronových zdrojů, a to díky strategické koordinaci evropských neutronových zařízení v rámci LENS,“ uvedl Helmut Schober, ředitel Institutu Laue-Langevin (ILL) ve Francii, který se stal prvním předsedou konsorcia.

Setkání v Liblicích přineslo i možnost rozšíření členské základny LENS. Původních 8 členů LENS zahrnuje neutronová zařízení situovaná ve Francii, Německu, Maďarsku, Norsku, Švédsku, Švýcarsku a Velké Británii. Devátým členem LENS se stalo Výzkumné centrum Jülich v Německu.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: MŠMT, CESNET