Dnes uplynuly dva roky od kontroverzního rozhodnutí Evropského soudního dvora, které zabránilo revizi přísných ochranných opatření, bránících využití technologií genetické modifikace na komerčních plodinách. Evropská iniciativa pro udržitelné zemědělství pomocí editace genomu (EU-SAGE) nyní znovu apeluje na Evropskou unii, aby toto své rozhodnutí přehodnotila.

Licenční smlouva je nejběžnějším smluvním typem, který se v oblasti užívání výsledků tvůrčí činnosti používá. Jejím cílem je umožnit využití těchto výsledků osobě odlišné od nositele majetkových práv.

„Nesouhlasím s tím, co říkáte, a do poslední kapky krve budu bránit tomu, abyste své názory mohl dále šířit.“ Tak nějak by mohla znít moderní úprava citátu, jehož původní notoricky známá podoba bývá přisuzována Voltairovi. Modifikovanou verzi lze v kontextu akademické debaty nejnověji uplatnit na případ organického chemika Tomáše Hudlického.

Vedoucí představitelé Evropské unie se dohodli na balíčku obnovy a rozpočtu na roky 2021–2027, který EU po pandemii pomůže upevnit její pozici a zároveň podpoří investice do zelených a digitálních technologií. Z částky 1,82 bilionu eur bude pro program Horizon Europe nakonec vyčleněno pouze 80,9 miliardy, tedy výrazně méně, než navrhovala Evropská komise a požadoval Evropský parlament.

„Zahraniční zkušenosti vám otevřou oči. Ukáží vám, jak se věda má nebo také nemá dělat,“ míní Alena Moudrá, imunoložka, která o sobě říká, že je opak inbreda (člověk, který je celou kariéru v jedné laboratoři – pozn. red.). Už během studia získala mnoho zkušeností z různých laboratoří v Česku i zahraničí. Aktuálně působí jako postdoktorandka na Babraham Institute v Cambridge.

Farmaceutická společnost MSD vypsala grant pro české vědce v oblasti zdravotní politiky. Účelem je zlepšit onkologickou péči a přístup k inovativní léčbě v České republice. Výzkumníky podpoří více než milionem korun.

Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) vydalo ve spolupráci s nakladatelstvím Elsevier publikaci Science for Policy Handbook. Vědcům a výzkumným organizacím v ní poskytuje návod, jak dosáhnout toho, aby se jejich znalosti a výstupy práce staly součástí procesu tvorby zodpovědné politiky.

Petra Vojáčková nastartovala svou vědeckou kariéru na Masarykově univerzitě, odkud se navzdory různým neúspěšným pokusům probojovala na Harvard. V mládí Petru motivovala její sestra, která vynikala v biologii a účastnila se různých mezinárodních soutěží. Sama se začala hlouběji zajímat o chemii a v současnosti ji studuje na Harvardu. Tam se dostala na doktorské studium po absolvování Přírodovědecké fakulty MU.

Pracujete v akademickém prostředí, máte nápad nebo vědecký objev a láká vás myšlenka založit si vlastní vědecký startup? Co vše to obnáší? Jak vypadá současná startupová scéna v ČR? Jak postupovat i kde hledat zaměstnance? Na tyto a další otázky odpovídá Barbora Šumová, investiční manažerka biotechnologického inkubátoru i&i Prague.

Novou ředitelkou UK Research and Innovation (UKRI), britské agentury, která spravuje většinu tamějších veřejných výdajů na výzkum, vývoj a inovace, se stane Ottoline Leyser. Profesorka rostlinné biologie je známá svou podporou diverzity i rodičů s vědeckou kariérou.