Proč z nejvyspělejších zemí světa (OECD) právě Česko dává na společenské vědy nejmenší podíl veřejný výdajů na vědu a výzkum (VaV)? Jsou si toho vědomi kapitáni našeho systému VaV a co na to říkají? Ví se proč tomu tak je a je v tom nějaký strategický záměr? Ne. Současný stav je výsledkem slepé historie, neschopnosti se na něčem jiném než status-quo shodnout a nedostatku kvalitních informací, které by situaci ozřejmily a změny opodstatnily.

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek dnes předkládá na jednání vlády pro informaci Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2015 pod číslem 1710/16.

Začátek nového roku je podle mého názoru dobrým okamžikem pro jakousi soukromou aktualizovanou inventuru mých názorů na hlavní otázky vědní politiky v České republice, a to i v souvislosti s tím, že jsem jedním z poradců premiéra pro oblast výzkumu a vysokých škol. Následující text je pokusem o takový přehled. Některé pasáže jsou sice více či méně opakováním toho, co jsem už někde napsal, ale myslím, že to nevadí – platí přece, že opakování je matkou moudrosti...

Uzávěrka šestého ročníku soutěže Nejlepší spolupráce roku 2016, kterou pořádá Agentura pro zahraniční investice (AFI), je již 31.1.2017. Soutěž uděluje ocenění v oblasti spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou, která vede k inovacím, a úspěšných transferů technologií a znalostí.

Výzkum a vývoj jsou bytostně spjaty s vytvářením nehmotných statků, tedy i s duševním vlastnictvím. Do této oblasti spadají otázky autorskoprávní a průmyslověprávní povahy, které sice mají i některé shodné stránky, ale v řadě pohledů jsou založeny na odlišných principech. V obou případech jde o práva k výsledkům tvůrčí činnosti, kterých je schopen pouze člověk.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zveřejnilo podklady pro vypořádání vztahů se státním rozpočtem pro veřejné výzkumné organizace, podnikatelské subjekty, nepodnikající fyzické osoby, neziskové příspěvkové a podobné organizace.

Centrum pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) nabízí spolupráci na implementaci nejmodernějších zobrazovacích technologií do základního a aplikovaného výzkumu. Kromě in vivo zobrazování se CAPI podílí na vývoji a testování nových zobrazovacích sond a technologií.

Teprve jako druhý český vědec v historii získal Pavel Hobza prestižní vědecké ocenění Světové asiciace teoretických a výpočetních chemiků (WATOC).

Centrum pro transfer technologií a Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity pořádají 11. dubna workshop na téma "Autorské právo a šíření vědeckých výsledků". Akce se uskuteční od 9:00 na Pedagogické fakultě.

V aktuálním čísle časopisu Hospodářské komory si můžete mimo jiné přečíst bilanční rozhovor s Miroslavem Krejčíkem, majitelem úspěšné technologické firmy, nazvaný "Více peněz pro vědu".