Jak zde již bylo reportováno, před několika dny se konala půldenní konference na téma „Byrokratizace vědy, aneb proč nebudeme mít nobelistu?“, na kterou jsem byl též pozván. Pozoruhodné bylo, že se nedostavil nikdo z MŠMT, pravděpodobně největšího viníka té dnešní byrokratizace vědy. Většina desetiminutových příspěvků panelistů byla podle mého názoru příliš krotká, dalo by se i říci jalová; zvláště příspěvek místopředsedy RVVI Markse byl mnohomluvný, ale bez jasného názoru, jak s problémem naložit. Nejjasněji a nejkonkrétněji hovořil Radek Zbořil z Univerzity Palackého v Olomouci.

Jihomoravské inovační centrum (JIC) pořádá 24. 5. 2017 již čtvrtý ročník JIC Open Day. Letos je akce zaměřená na skutečné příběhy a zkušenosti z praxe.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR včera v prvním čtení projednala návrh zákona o univerzitních nemocnicích. Navrhovatelem zákona je Ministerstvo zdravotnictví.

Evropská komise udělila kvalitním, avšak nepodpořeným projektům v prioritě Marie-Sklodovska-Curie-Actions (MSCA) značku Seal of Excellence. Oceněno bylo celkem 2300 výzkumných pracovníků a organizací, jejichž výzkumný projekt získal alespoň 85 % bodů hodnocení, ale nemohl být finančně podpořen z důvodu nedostatku prostředků.

V minulém týdnu do probíhajících debat o hodnocení výzkumu a taktéž o bilancování působení vicepremiéra pro vědu v tomto volebním období přispěl Jiří Chýla. Jeho vstup potěšil vládní sekci pro výzkum, která na twitteru inzerovala tento příspěvek jako polemiku se mnou a Danielem Münichem, resp. našimi komentáři v Lidových novinách dne 5. 4. 2017. Domnívám se však, že radost na Úřadu vlády nebyla na místě, neboť o skutečnou polemiku nejde. S Jiřím Chýlou se v našem pohledu v něčem shodujeme a ve spoustě věcí ovšem zcela míjíme.

Výhodou nepřímé podpory je možnost její rychlé aplikace na úkoly výzkumu a vývoje (VaV) v reálném čase. Asociace výzkumných organizací (AVO) uveřejnila na svém blogu článek, kde předkládá komentář ke zveřejněným statistickým datům o nepřímé veřejné podpoře VaV v roce 2015 s přihlédnutím k aktuálnímu stavu v praxi.

Na nedávném společném semináři Technologického centra AV ČR a Českého statistického úřadu upozornil Michal Pazour, vedoucí Oddělení strategických studií TC AV, na problém nejednotné metodiky výkazu počtu výzkumných pracovníků v ČR. Rozdíly mezi výkazy publikovanými v šetřeních ČSÚ a údaji ve výročních zprávách jednotlivých typů výzkumných organizací jsou dosti značné.

V České republice se příliš nedaří komercializovat výsledky výzkumu a zároveň motivovat a udržet si kvalitní vědce. Startup NenoVision je přitom příkladem toho, že to jde. Prošel programem pro začínající podnikatele JIC ENTER a brzy po té se stal vůbec prvním spin-offem CEITEC VUT. Jejich vynález, který posouvá možnosti elektronové mikroskopie, nyní používají ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako Řídicí orgán Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání ukončilo dne 20. dubna 2017 výzvu Rozvoj kapacit pro výzkum a vývoj. Zaregistrováno bylo 29 projektů za více než 1,2 miliardy korun, tedy téměř dvojnásobek finančních prostředků ve výzvě.

Evropská komise vydala shrnutí výsledků foresightové studie budoucích scénářů evropské politiky VaVaI po roce 2030, tedy tématu probíhajícího projektu BOHEMIA - Beyond the Horizon: Foresight in Support of the Preparation of the European Union's Future Policies in Research and Innovation.