facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Potenciál 3D tisku: česká tykadla v Africe

20. 8. 2020
Potenciál 3D tisku: česká tykadla v Africe

Gambijská televize QTV zařadila na konci dubna do své hlavní zpravodajské relace rozhovor s českým manažerem Silvestrem Tkáčem. Jako ředitel a spolumajitel společnosti Make3D mluvil o tom, jak tato firma začala v době pandemie koronaviru tisknout přímo v Gambii obličejové štíty i další ochranné pomůcky a zásobovat jimi tamní trh.

Foto č.1

Silvestr Tkáč prezentuje svým posluchačům výhody 3D tisku. Foto: Make3D

Společnost Make3D, kterou Silvestr Tkáč loni založil se svým gambijským partnerem, od té doby vytiskla více než čtyři tisíce štítů a řadu dalších praktických „vychytávek“ – včetně nástavců na kliky, které umožňují pohodlně otevírat dveře loktem; úchytů rouškových gumiček, jež brání odřeninám uší; nebo plastových šestiúhelníkových vzorů, které slouží krejčím a švadlenám, aby vzali správnou míru na roušky.

Veškerý 3D tisk zajišťují tiskárny z pražských Holešovic firmy Prusa Research. Silvestr Tkáč vzpomíná, že Gambie původně ani nebyla na seznamu zemí, do kterých společnost podnikatele Josefa Průši 3D tiskárny vyvážela prostřednictvím svého e-shopu. Tkáčovi se ale podařilo tiskárny získat a v době nastupující pandemie se Gambie díky jeho iniciativě na seznam dostala. „Dnes už si tak tiskárnu od Průši může v této africké zemi objednat kdokoliv,“ poznamenává Silvestr Tkáč.

Příběh štítů pro Gambii je další ukázkou toho, jak nasazení 3D tisku v době pandemie prokázalo potenciál této technologie.

Zdravotnický výzkum

Make3D zároveň spolupracuje s gambijským výzkumným centrem Londýnské školy hygieny a tropické medicíny na vývoji lékařských a laboratorních zařízení. Zajišťuje například tisk dílů přístroje CPAP (kontinuální přetlak vzduchu v dýchacích cestách), který umožňuje lepší dýchání pacientům s horším průběhem nemoci covid-19. Průšovy tiskárny z Tkáčovy firmy také vyrábějí různé běžné díly lékařských zařízení, jejichž dodávka ze zahraničí by trvala mnohem déle.

„Sdílíme naše nápady a zkušenosti s dalšími podobnými centry v západoafrických zemích – v Senegalu, Pobřeží slonoviny i Beninu,“ říká Silvestr Tkáč. Předpokládá, že zdravotnictví zůstane i do budoucna jedním z významných odvětví, na které se bude společnost Make3D zaměřovat.

Kola pro Afriku

Na počátku Tkáčových aktivit v Gambii však nebyl 3D tisk, ale jízdní kola. Před třemi lety se zapojil do dobročinného projektu „Kola pro Afriku“, který podpořilo také ministerstvo zahraničí. Velocipédy od českých dárců, jež mají gambijským dětem usnadnit cestu do školy, směřují nejdříve do Ostravy. Tam je čeká třídění a oprava, a dále v lodních kontejnerech putují na černý kontinent. Součástí projektu je také tréninkové centrum pro cyklomechaniky v Gambii.

52263DDC 3104 480B B609 72F773B25BAA

Když se pak loni Silvestr Tkáč pustil do odvětví 3D tisku, zdravotnictví ještě nebylo v centru jeho pozornosti. „Chtěli jsme technologií 3D designu a tisku podpořit především tradiční lokální odvětví,“ říká český manažer. Společně se svými gambijskými kolegy zkoumal, jakou přidanou hodnotu může moderní technologie nabídnout – zvláště tamním malým a středním podnikům. Pandemie obrátila pozornost jiným směrem, ale záměry firmy se v tomto ohledu nemění.

Tkáčova firma tak například začala tisknout formy pro výrobce mýdel nebo různé náhradní díly strojů, nástrojů a přístrojů – od zmrzlinových automatů přes zemědělské nástroje až po boxy na elektroniku. Ve spolupráci s Rozvojovým fondem Spojených národů (UNDP) uspořádala hackathon zaměřený na roli 3D tisku v odpadovém hospodářství. A společně s gambijským ministerstvem základního a středního školství firma Make3D zorganizovala workshop na téma začlenění 3D tisku do doplňkové výuky. „Gambijští studenti by si časem mohli tisknout i školní pomůcky,“ dodává Silvestr Tkáč.

 

Autor: Jan Žižka

Článek vyšel v aktuálním čísle časopisu Moderní ekonomická diplomacie.