V rozhovoru pro Hospodářské noviny dne 11. 10. 2017 s titulkem Zlatuška: Babiš mě jako politik nezklamal, podobné kličky jako tu s Čapím hnízdem dělají i vysoké školy se ohlíží za uplynulými čtyřmi lety v Poslanecké sněmovně a rekapituluje svůj vztah k hnutí ANO i k Andreji Babišovi. V části rozhovoru týkající se kauzy Čapí hnízdo Zlatuška na otázku, zda jednání, které vedlo k podání žádost o dotaci, nebylo nemorální, odpověděl takto:

"Morálka je jiná věc. Je nemorální, když je někde zruinovaná nemovitost a někdo z ní chce udělat něco pěkného a chtěl by na to použít evropské dotace? Vezměte si pražské vysoké školy nebo akademii věd, jak staví svá výzkumná centra těsně za Prahou. Dolní Břežany, Vestec...Jako pražské instituce by na ty dotace neměly nárok, tak se rozhodly udělat tu kličku, že centra postaví za hranicí Prahy. Nevidím tam rozdíl. Myslím, že odpovědný je ten, kdo dotaci přiděloval."

Jiří Zlatuška má pravdu v poslední větě, ale pokud nevidí rozdíl mezi Čapím hnízdem a projekty ELI Beamlines v Dolních Břežanech a BIOCEV ve Vestci kousek za Prahou, rád mu ho objasním. Oba jmenované projekty jsou Evropská centra excelence, vybudovaná z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů, konkrétně Evropského fondu pro regionální rozvoj (85 procent) a státního rozpočtu (15 procent). Dalšími podobnými centry jsou například CEITEC v Brně či IT4Innovation v Ostravě. Všechna tato centra byla schválena vládou a jejich financování začalo v roce 2010.

O ELI Beamlines (dále jen ELI, největší z Evropských center excelence na našem území, projekt Fyzikálního ústavu Akademie věd zaměřený na využití laserů ve výzkumu a vývoji) i BIOCEV (společný projekt šesti ústavů Akademie věd a dvou fakult Univerzity Karlovy zaměřený na biotechnologie a biomedicínu) média pravidelně informují a nebudu proto připomínat, v čem tato centra přinesou, resp, v případě BIOCEV již přinášejí naší vědě a výzkumu novou kvalitu a jaká špičková zařízení nabízejí uživatelům. Zdá se tedy absurdním srovnávat je s Čapím hnízdem, ale takové srovnání je nejen legitimní, ale také velmi užitečné, protože ukáže, v čem konkrétně se tyto dva případy zásadně liší.

Srovnání je velmi jednoduché a bezprostřední, neboť dotace na Čapí hnízdo pochází ze stejného výše zmíněného fondu a proto je základní rámec všech tří projektů stejný. Jediný rozdíl je v tom, že ELI a BIOCEV jsou podporovány v rámci Operační programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), zatímco Čapí hnízdo z Regionálního operačního programu Střední Čechy (ROP SČ). Každý Operační program má svůj Řídící orgán, jimž je MŠMT v případě ELI a BIOCEV a Úřad regionální rady Regionu soudržnosti Střední Čechy v případě Čapího hnízda. Řídící orgány vypisují výzvy, v nichž jsou stanoveny podmínky, které musí příjemci podpory splňovat a vydávají podrobné instrukce pro žadatele o podporu.

V případě Čapího hnízda Výzva 4, kam byla žádost Čapího hnízda 29. 2. 2008 podána, spadala do prioritní osy 2 Cestovní ruch a oblasti podpory Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu a základní podmínky na přijatelnost projektu byly stanoveny takto

Příjemci podpory:

"podnikatelé podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kteří splňují definici malého a středního podniku, vykonávají podnikatelskou činnost minimálně 2 roky a podnikají v oblasti cestovního ruchu"

V textu Kauza Čapí hnízdo: Je třeba zapomenout na Babiše jsem uvedl důvody, proč Čapí hnízdo tyto podmínky zjevně nesplňovalo a dotace mu proto neměla být udělena, i kdo za to nese odpovědnost a nebudu je proto opakovat.

Vezměme nyní ELI a BIOCEV. To, na co Zlatuška naráží slovy „neměly by nárok“, je skutečnost, že celý OP VaVpI není určen pro Prahu. V hlavním dokumentu tohoto programu je to specifikováno takto:

"Podpora OP VaVpI bude poskytována regionům v celé České republice (s výjimkou hlavního města Prahy, které nespadá do cíle Konvergence) budováním, zvyšováním a posilováním jejich výzkumného a inovačního potenciálu."

Ve Výzvě 1.1 Evropská centra excelence OP VaVpI byla tato zásada konkretizována tím, že k základní podmínce na příjemce, jíž je naplnění znaků výzkumné organizace

Příjemci podpory:

"Příjemce v rámci prioritní osy 1 musí splňovat všechny níže uvedené podmínky vycházející z definice výzkumné organizace dle čl. 2.2 písm. d) Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 2006/C 323/01 (dále jen „Rámce“)."

je v části 7, kde jsou údaje o místě realizace projektu, stanoveno:

"Projekt musí být realizován na území České republiky, mimo území hl. m. Prahy."

Ve formuláři žádosti je jedna záložka pro adresu žadatele a jiná pro specifikaci „místa dopadu a realizace“ projektu. A u té druhé je opět zdůrazněno, že v Praze nesmí být místo realizace projektu:

"Záložka slouží ke sledování umístění projektu a jeho dopadu na území České republiky. Projekt bude zamítnut při realizaci mimo cíl konvergence, to znamená, že projekty nesmí mít místo realizace ani dopadu na území Hlavního města Prahy."

 Ze všech dokumentů OP VaVpI jednoznačně plyne, že podstatné pro splnění podmínek výzvy není adresa sídla žadatele, ale místo, kde má být projekt realizován. To má samozřejmě svou logiku, jde přece o to podpořit konkrétní region, kde sídlí žadatel je z tohoto hlediska nepodstatné.

Vysoké školy a ústavy Akademie věd tedy neudělaly žádnou „kličku“, ale důsledně dodržely pravidla výzvy OP VaVpI, o tom nemůže být pochyb. Že jsou ELI a BIOCEV umístěny kousek za Prahou je přirozené a nepřekvapuje snad ani Jiřího Zlatušku. Připomínám, že další z Evropských center excelence SUSEN, zaměřený na udržitelnou energetiku, je také kousek za hranicemi Prahy v Ústavu jaderného výzkumu, akciovce většinově vlastněné ČEZem, v Řeži. Pro malé obce jako jsou Vestec i Dolní Břežany je umístění špičkových výzkumných infrastruktur samozřejmě obrovským přínosem, protože přitáhne nejen špičkové vědce, ale také investice do místních infrastruktur a poskytne pracovní příležitosti i v činnostech navazujících na centra. Obě obce i Středočeský kraj měly přirozeně o umístění těchto center na svém území velký zájem.

Mezi okolnostmi udělení dotací Čapímu hnízdu a výzkumných center vysokých škol a Akademie věd je tedy propastný rozdíl, který jistě nyní vidí i Jiří Zlatuška.

Autor: Jiří Chýla

Blog byl zveřejněn 15. 10. 2017 na blogu Aktuálně.cz.