Úkolovat vědce, ať z veřejných vysokých škol či ústavů Akademie věd, nemůže nikdo, ani vláda, jde o veřejné instituce, jejichž výzkumný program určují výlučně rektoři a děkani vysokých škol a ředitelé ústavů Akademie věd společně s vědeckými radami fakult vysokých škol a radami ústavů Akademie věd. Celá změna spočívá v tom, že do novely zákona 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků byl doplněn paragraf čtyřicet, který stanoví:
Za účelem zajištění bezpečnosti České republiky lze pro utajení činnosti zpravodajských služeb použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem. Tyto zvláštní postupy stanoví vláda svým usnesením.
Tímto paragrafem nedostanou naši zpravodajci žádnou „novou pravomoc tajně úkolovat výzkumné kapacity českého státu“, ale pouze se umožní ministerstvům obrany a vnitra, aby při financování bezpečnostního výzkumu z veřejných prostředků nemusely postupovat podle citovaného zákona, který neumožňuje, aby výzkum, do nějž by byly zapojeny vysoké školy, ústavy Akademie věd či jiné výzkumné organizace, probíhal v naprostém utajení. Obě ministerstva mají ve svých kapitolách státního rozpočtu prostředky na podporu výzkumu a vývoje a to jednak tzv. institucionální podporu na rozvoj svých vlastních výzkumných organizaci a dále tzv. účelovou podporu na programy výzkumu a vývoje, jejichž obsah stanovují. Poskytnutí této podpory je ovšem v zákoně 130/2002 Sb. v paragrafu 7 odstavci (4) podmíněno následovně
(4) Účelovou podporu poskytne poskytovatel po provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle tohoto zákona nebo na základě zadání veřejné zakázky podle zákona o zadávání veřejných zakázek,
přičemž podle § 17 odstavce (2)
Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích, její obsah a podmínky, popřípadě zrušení musí vyhlásit poskytovatel v Obchodním věstníku a prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací a může ji zároveň uveřejnit jiným vhodným způsobem.
Navíc vybraný příjemce dotace je podle paragrafu 31 tohoto zákona povinen „Údaje o projektech a jejich výsledcích, o aktivitách výzkumu, vývoje a inovací a o výsledcích výzkumných organizací dosažených s podporou předat poskytovateli ve formě a v termínech stanovených poskytovatelem v souladu s odstavci 4 až 6.“ a ten je následovně předá Radě pro výzkum, vývoj a inovace, která provozuje veřejně přístupný Informační systém výzkumu, vývoje a inovací.
Tyto zásady naplňují obecný chvályhodný požadavek, aby výsledky výzkumu, podpořeného z veřejných prostředků byly veřejně známé/dostupné. Nicméně je samozřejmě zcela absurdní, aby se těmito zásadami řídil i výzkum, který má být utajen a jeho zadání bylo přitom prováděno na základě veřejné soutěže nebo formou veřejné zakázky.
Na rozdíl od autora článku smysl paragrafu 40 správně pochopila mluvčí Vojenského zpravodajství Alžběta Riethofová, podle níž umožní novela zakrýt informace týkající se vývoje a výzkumu, na němž mají zpravodajci svůj zájem. „Prakticky se bude jednat jak o zadávací dokumentaci projektu, tak o subjekt, kterému bude jeho řešení svěřeno.“ Již v předchozí verzi zákona 130/2002 Sb. byl a v novele zůstává v § 17 odstavec (4), jenž umožňoval jiný postup při realizaci veřejné soutěže v případě, že se jedná o obranu nebo bezpečnost státu.
(4) V případě, kdy by zveřejnění podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací nebo obranu nebo bezpečnost státu, poskytovatel zadá řešení projektu na podkladě písemné výzvy vybraným právnickým osobám, fyzickým osobám, organizačním složkám státu nebo územních samosprávných celků, organizačním jednotkám ministerstva, zabývajícím se výzkumem a vývojem. K tomuto postupu je nutný předchozí písemný souhlas Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Nicméně způsob hodnocení návrhů projektů a podmínky poskytnutí podpory týkající se zařazení informace o výsledcích výzkumu do veřejného Informační systém výzkumu, vývoje a inovací podobným způsobem upraveny nebyly. Paragraf 40 proto umožňuje vládě, aby „zvláštní postup“ při financování výzkumu pro zpravodajské služby stanovila svým usnesením podrobně sama. Žádná „nová pravomoc pro špióny“, jen opatření, které mělo být v zákoně dávno.
Autor: Jiří Chýla
Článek vyšel v autorově blogu zde.
