V článku převzatém z ČTK se konkrétně praví

Prezident Miloš Zeman umožnil poskytovat dotace na provoz výzkumných institucí a jejich materiálové náklady. Podepsal dnes úpravu nedávno přijatého zákona o vědě a výzkumu. V úterý o tom informoval mluvčí hlavy státu.

Cílem novely je zabránit ochromení systému financování výzkumu a vývoje v důsledku změn zákona, které byly přijaty loni. Řeší stav, kdy je možné poskytnout dotaci jen na projekty, nikoli na provoz institucí, které se výzkumem a vývojem zabývají. Předloha se zabývá také takzvanými materiálovými náklady, aby si například chemik z grantu mohl koupit potřebnou chemikálii.

Změny se dotýkají podle předlohy rovněž možnosti hrazení různých investic, například nákupu přístrojů a pořízení budov. Peněžitá podpora je nyní podle autorů omezena na hodnotu odpisů po dobu trvání výzkumného projektu, ač celková doba odepisování může být i násobně delší. Není možné tedy získat celou pořizovací cenu, tvrdí předkladatelé.

O neopodstatněnosti tvrzení ve druhém a třetím odstavci jsem psal podrobně v textu Poslanecká novela Euronovely zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků: z bláta do louže a nebudu proto své argumenty podrobně opakovat. Připomínám jen, že Euronovela v žádném případě systém financování výzkumu a vývoje neochromuje a tvrzení, že umožňuje jen financování projektů, ale nikoliv provoz institucí je nesmysl. „Provozem institucí“ je míněna podpora na rozvoj výzkumných organizací (RVO), což je jedna z položek tzv. institucionální podpory, jež není vázána na projekty výzkumu a vývoje a jež představuje základní zdroj bazálního financování výzkumných organizací („core funding“ v angličtině). Autoři poslanecké novely svůj závěr vyvozují ze skutečnosti, že definice způsobilých nákladů obsahuje podmínku „pro účely projektu“. Absurdita jejich interpretace uvedené podmínky je patrná z toho, že zákon by v tom případě zavedl pojem institucionální financování, ale neumožnil jeho realizaci. S trochou zdravého rozumu je třeba uvedenou podmínku vztahovat jen na projekty výzkumu a vývoje a nikoliv na institucionální podporu. Tato interpretace je podrobně rozebrána ve společném prohlášení Sekce pro výzkum, vývoj a inovace vicepremiéra Bělobrádka, ministerstva školství po konzultacích s ministerstvem financí, Grantovou agenturou ČR i Technologickou agenturou ČR. Uvádím tento odkaz mimo jiné i proto, že František Vácha ve své reakci Novela zákona 130/2002 Sb. : Opravdu z bláta do louže? na můj text tvrdí opak

Ano, chápu, že má kolega Chýla pocit, že by se mohlo udělat víc, nesouhlasím ale s tím, že se nemuselo dělat nic. Výklad Bělobrádkovy Sekce pro VaVaI při Úřadu vlády k jeho Euronovele je nepoužitelný a jsem přesvědčený, že by vše v koncovce ohrozilo fungování financování naší vědy.

Podobně nepravdivé a navíc zavádějící je další výše uvedené tvrzení, týkající se hrazení nákladů na pořízení majetku. Podmínka, že do způsobilých nákladů lze zahrnout jen část odpovídající odpisům za dobu projektu je standardní součástí pravidel všech poskytovatelů účelové podpory na projekty výzkumu a vývoje. To, co mají autoři poslanecké novely na mysli, jsou náklady na pořízení majetku z projektů Operačních programů spolufinancovaných státním rozpočtem a investičními a strukturálními fondy EU, především Evropským fondem pro regionální rozvoj, z něhož jsou financovány například i (neslavně) známé Regionální operační programy. Tyto projekty ovšem nejsou projekty výzkumu a vývoje, jejich cílem je posílit infrastrukturu v různých oblastech činnosti státu a proto jsou Operační programy další položkou institucionální podpory a tedy i na ně se výše citované omezení způsobilých nákladů na odpisy po dobu projektu přirozeně nevztahuje. Opět by stačila špetka zdravého rozumu a znalost rozdílu mezi projektem výzkumu a vývoje a projektem Operačních programů a poslanci si mohli ušetřit práci.

Problém s jejich novelou je nejen v tom, že napravuje ve skutečnosti neexistující problém, ale že to dělá způsobem, který poskytovatelům i příjemcům podpory na výzkum a vývoj komplikuje život, protože kromě novelizovaného „našeho“ zákona 130/2002 Sb., budou muset číst a řídit se i Nařízením EU 651/2014, které reguluje poskytování podpory na různé činnosti, včetně výzkumu a vývoje, z veřejných prostředků. V Článku 25 tohoto Nařízení Podpora na výzkumné a vývojové projekty jsou pro tyto projekty definovány způsobilé náklady jako v Euronovele, tj. s podmínkami „pro účely projektu“ a „pouze odpisy za dobu trvání projektu“ a poskytovatelé je tedy budou muset do svých pravidel zakomponovat i když v zákoně nejsou. To jistě nebude problém, protože je tam stejně již mají.

Horší je to s další změnou, kterou poslanecká novela přináší. V § 2 odst. 2, kde je definován projekt výzkumu a vývoje

g) projektem výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „projekt“) činnosti spadající do jedné nebo několika kategorií podpory, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli

novela zrušila slova „spadající do jedné nebo několika kategorií podpory“. Důvod uvedený v Důvodové zprávě k novele

V platné verzi zákona se v § 2 odst. 2 písmenu g) taxativně definují kategorie podpory, kam musejí spadat projekty výzkumu. Jelikož toto omezení může působit problémy při vyhlašování specifických výzev VVI, je v navrhované novele v § 2 odst. 2 písmenu g) pojem kategorie podpory vypuštěn. Současně je z legislativního hlediska nutné tento pojem vypustit i v § 9 odst. 1 písmenu g).

opět ilustruje neschopnost autorů novely rozlišit projekty výzkumu a vývoje od projektů Operačních programů, které nejsou projekty výzkumu a vývoje a které proto nemá smysl zařazovat „do jedné nebo více kategorií podpory“ a MŠMT to při vyhlašování výzev na OP VVV samozřejmě nedělá. Vypuštění citované pasáže na tomto a ještě jednom místě má za následek, že v poslanecké novele je v § 2 odst. 1 písmeni a) definován pojem „kategorie podpory“

a) kategoriemi podpory oblasti podpory základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a inovací,

ale v textu není tento pojem nikde použit. To je sice jen vada na kráse, ale i to ilustruje, jak málo poslanci důsledky své novely domysleli. Pro jistotu ještě připomínám, že v nové terminologii Nařízení EU 651/2014, kterou Euronovela převzala, je aplikovaným výzkumem rozuměn průmyslový výzkum, experimentální vývoj nebo jejich kombinace. Problém je v tom, že vypuštěním podmínky, že projekty výzkumu a vývoje „spadají do jedné nebo několika kategorií podpory“ se poslanecká novela zákona 130/2002 Sb. dostala do rozporu s Nařízením EU 651/2014, neboť podle jeho článku 25, jenž upravuje podmínky poskytování podpory na projekty výzkumu a vývoje

„Podpořená část výzkumného a vývojového projektu musí plně spadat do jedné či několika z těchto kategorií: a) základní výzkum; b) průmyslový výzkum; c) experimentální vývoj; d) studie proveditelnosti.

Protože Nařízení EU 651/2014 je nadřazené našim národním zákonů, budou to, co poslanci z Euronovely vyškrtli, muset všichni poskytovatelé podpory na projekty výzkumu a vývoje zakomponovat do svých interních pravidel. Jinak nebude možné podporu na projekty výzkumu a vývoje poskytovat, mimo jiné i proto, že pro každou z uvedených kategorií jsou v Nařízení stanoveny jiné maximální míry podpory.

V souvislosti s touto schválenou změnou je zajímavé připomenout, že zatímco v případě definice způsobilých nákladů to, co bylo schváleno v poslanecké novele, jeden z jejich signatářů navrhoval již jako pozměňovací návrh k Euronovele, který nebyl schválen, podmínka„spadající do jedné nebo několika kategorií podpory“ v definici projektu výzkumu a vývoje nikomu ze signatářů poslanecké novely při projednávání Euronovely nevadila.

Autor: Jiří Chýla