facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Problémem projektů podpory excelentních vědeckých týmů není byrokracie, ale špatná koncepce

4. 10. 2016
Problémem projektů podpory excelentních vědeckých týmů není byrokracie, ale špatná koncepce

Lidové noviny v článku z minulého týdne (Čerpání miliard z EU na výzkum se zadrhává, LN, 26. 9. 2016, str. 3) informují o nejnovějším zádrhelu v rámci administrace operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), který spadá pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Ministerstvo podle všeho požaduje po hodnotitelích projektů, aby podstoupili jakési distanční studium teorie a praxe operačního programu a následně absolvovali také test znalostí. Proč ministerstvo tento systém zavedlo, není zcela jasné, protože žádný evropský předpis ani směrnice české vlády něco takového nepožadují, a zřejmě tedy jde o iniciativu úřadu. Jak píší Lidové noviny, hodnotitelé projektů (zahraniční renomovaní vědci) tento stimul k dalšímu vzdělávání bohužel neocenili a řada z nich odmítá spolupracovat, což přispívá k prodlužujícímu se zpoždění hodnocení podaných projektů. Připomeňme, že brzy bude rok 2017, tedy polovina aktuálního období evropských strukturálních a investičních fondů, a žádný projekt z OP VVV v oblasti výzkumu a vysokého školství zatím nebyl přidělen a zahájen. To se týká zejména výzvy na podporu excelentních výzkumných týmů, kde žádosti byly podány už před rokem, a na výsledky se stále čeká.

Administrativní obtíže a bizarní snaha zkoušet zahraniční vědce ze znalostí českého operačního programu nicméně zakrývají podstatu problému. Tou není problematické a těžkopádné zvládání vyřizování žádostí, ale špatná koncepce.
Co mám na mysli? Ve výzvě na excelentní výzkumné týmy soutěží výzkumné instituce o podporu projektů, které jsou postaveny na osobě tzv. klíčového zahraničního výzkumného pracovníka, který v případě získání dotace má na instituci přijít a být tam v rámci projektu zaměstnán. To má na první pohled aspekty veskrze pozitivní – internacionalizace výzkumu, nová krev, podpora kvality a excelence. Ve skutečnosti však jde o výzvu, která – až a pokud budou projekty vyhodnoceny a přiděleny – bude v mnoha ohledech výzkumné prostředí a chod výzkumných institucí deformovat.

Mezi základní problémy českého výzkumu a akademického sektoru patří inbreeding a netransparentní personální politika. Výzva na excelentní týmy může pomoci proti inbreedingu, transparentnost personálních rozhodnutí však přitom fatálně dostává na frak. Klíčoví zahraniční výzkumní pracovníci uvedení v projektech excelentních týmů z povahy věci neprošli žádným otevřeným kompetitivním výběrovým řízením, jaké je mezinárodně obvyklé na všech slušných výzkumných institucích. Některé instituce snad konaly před podáním projektu jakousi vnitřní oponenturu či posouzení. V naprosté většině případů však projekty vznikly relativně nahodile, na principu osobní známosti a využití momentální příležitosti.

Rozhodnutí o instalaci nové výzkumné skupiny – tedy především výběr jejího vedoucího – představuje nejzávažnější strategické rozhodnutí v chodu jakékoli výzkumné instituce, srovnatelné snad jen s rozhodnutími o klíčových investicích. Místo toho, aby stát posiloval roli a odpovědnost výzkumných institucí za tato rozhodnutí, nahrazuje je vlastními projektovými schématy a rozhodnutím úřednického aparátu operačního programu. To je špatně, bez ohledu na benefity z příchodu toho či onoho inspirativního nového vědeckého kolegy či kolegyně ze zahraničí.