V brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny měli nedávno zajímavou návštěvu. Do výzkumného kardio-neurologického centra FNUSA-ICRC, jež vzniklo za zhruba pět miliard korun, přijeli manažeři koncernu GE Healthcare.
„Prostory, vybavení a kvalita pracovníků FNUSA-ICRC na nás udělaly velký dojem. Probrali jsme několik oblastí možné spolupráce, například novou metodu vyšetřování v nukleární kardiologii, která by byla pro pacienty mnohem šetrnější,“ uvedl Bram Stolk, viceprezident pro globální výzkum amerického koncernu, jenž se zabývá výrobou monitorovacích a dalších medicínských přístrojů.
„Zaujala je nová, v USA patentovaná metoda zpracování signálu EKG a přístroj na tuto metodu, jejž vyvinuli naši vědci společně s kolegy z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR a z malé pražské firmy M&I,“ řekl Lidovým novinám René Samek, ředitel střediska pro vnější a mezinárodní vztahy.
Podle něj se pro novou metodu nabízí různé použití v kardiologii i neurologii, například na lepší vyšetření dyssynchronie srdečních komor nebo na přesnější lokalizaci místa v mozku, kde vznikají epileptické záchvaty. O další spolupráci mezi akademiky a průmyslem budou obě strany jednat; koncern pozval brněnské vědce k návštěvě firemních výzkumáků v Budapešti a v Mnichově. Setkání se zúčastnili i zástupci americké ambasády.
Viditelnější i díky Mayo Clinic
Středisko FNUSA-ICRC, které se nerodilo bez obtíží, v minulosti zaujalo zejména partnerstvím se slavnou sítí amerických nemocnic Mayo Clinic. „Spolupráce probíhá v šesti oblastech: kardiologie, neurologie, biomedicínské inženýrství, biostatistické vědy a zahajujeme spolupráci v sedmé oblasti – v buněčném a tkáňovém inženýrství,“
„V současné době máme podepsané dohody o spolupráci s téměř dvaceti zahraničními univerzitami, nemocnicemi a centry, nejen s Mayo Clinic, ale i s University of California, University of South Florida, University of Calgary nebo Karolinska Institutet ve Švédsku,“ dodává Samek. Loni přibyla dohoda s Oxfordem.
„Téměř 70 procent našich publikací vzniklo ve spolupráci se zahraničními výzkumníky,“ referuje brněnské středisko. Své výzkumné skupiny mají na FNUSA-ICRC i přední vědci z Masarykovy univerzity: Jiří Damborský (za designování proteinů dostal cenu Česká hlava 2017), Lumír Krejčí (autor studií v časopisech Nature a Cell) či chemik Kamil Paruch.
Třetina výzkumníků z ciziny
Zázemí i vysoutěžené granty – například z fondů EU na výzkum stárnutí populace – přivedly do Brna řadu zahraničních vědců. „Nyní je ze 400 pracovníků FNUSA-ICRC téměř třicet procent cizinců – pocházejí z 25 zemí,“ říká Samek s tím, že nejvíce jich přišlo ze Slovenska a Itálie. Dva Italové a Polka jsou vedoucími výzkumných skupin, v lednu přišel nový tým s korejským lídrem. Nechybí ani zástupci Argentiny, Indie, Německa anebo Velké Británie.
„Brno je velké jako moje Katánie; je tu bezpečno, dobrá doprava a lidé se umějí bavit,“ řekl předloni Lidovým novinám biolog Manlio Vinciguerra ze Sicílie, jenž přišel z londýnské University College.
Mezinárodní centrum klinického výzkumu při Fakultní nemocnici u sv. Anny
Brněnské centrum se zkratkou FNUSA-ICRC vzniklo díky zhruba pěti miliardám korun z fondů EU. Zaměřuje se na onemocnění a poruchy srdce a mozku a vybraná onkologická onemocnění. Cílem je hledat a nalézat nové preventivní, diagnostické a léčebné metody na problémy, jež zabraňují zdravému stárnutí. ICRC má nyní 30 výzkumných týmů a pracuje v něm kolem 400 pracovníků z 25 zemí (mezi vědci jsou experti z Itálie, Španělska, Německa, ale i z daleké Argentiny, Brazílie, Kanady anebo Indie).
Autor: Martin Rychlík
Článek vyšel 13. 3. 2019 v Lidových novinách.
