Profesor Stratmann přijel do Česka na oslavy 125. výročí Akademie věd ČR. Setkal se také se zástupci významných univerzit, jako je Univerzita Karlova a České vysoké učení technické.
MR Co vás při návštěvě nejvíce zajímá?
V Praze jsem byl coby vědec už několikrát, není to má první návštěva. Ale prvně jsem tu v roli prezidenta Společnosti Maxe Plancka. Účastním se oslav Akademie věd, nicméně jsem zvědav, jak se věda v Česku rozvíjí. Chci vidět, jak můžeme posílit vztahy mezi Německem a Českem a jaké jsou nástroje, které by k tomu přispěly. Měli jsme mnoho jednání.
MR Viděl jste již některá z nových zařízení, která zde v posledních letech vznikla díky mnohamiliardovým investicím z fondů Evropské unie?
Ještě ne. Nebyl na to čas. Vím o nových zařízeních, jako je například laser Extreme Light Infrastructure (ELI vzniká v Dolních Břežanech u Prahy za 6,7 miliardy korun – pozn. red.). I když teď nebyla návštěva možná, snažím se při zdejších rozhovorech dozvědět více o těchto výzkumných zařízeních. Vazby na laserovou fyziku existují, někteří naši kolegové by se rádi přidali... Naší společnosti jde přitom o další vědecké kooperace.
MR Je to téměř rok, co jste prezidentem Společnosti Maxe Plancka. Jaké zatím máte zkušenosti?
Předně musím říci, že jsem velkým fanouškem MPG. Na jednom z jeho ústavů v Düsseldorfu jsem udělal doktorát a dlouho jsem tam i pracoval. Společnost Maxe Plancka je vedoucí evropskou vědeckou silou, jak ukazují nejen světové žebříčky. Jsme hrdí, že máme ve svých řadách osmnáct držitelů Nobelovy ceny. A je pro nás důležité, abychom byli přitažliví jak pro zavedené vědce, tak i pro talentované mladé výzkumníky.
MR Jste teprve osmým prezidentem MPG od roku 1948. Je veliká pocta být mezi osobnostmi jako Otto Hahn či Peter Gruss?
Ano, jak jste uvedl, nebylo jich tolik. Jsou to vynikající vědci, vynikající manažeři vědy. Není to jen pocta, ale i velký úkol, výzva, kdy se musíte ujistit, že vámi vedená společnost bude nejméně tak dobrá jako ta, kterou jste převzal od svého předchůdce. Musíte to však také dokázat. Věda se posouvá, soutěž se zvyšuje a prezident musí zajistit, aby si Společnost Maxe Plancka udržela svou vysokou úroveň. To je dnes opravdová výzva.
MR Pod MPG patří asi osmdesát ústavů, které se věnují tématům od fyziky po lingvistiku. Je těžké je všechny spravovat? Nebo jak to funguje?
Naše ústavy mají značnou míru nezávislosti. Jsou sice součástí společnosti, ale jsou vlastně nezávislými institucemi. Ředitelé jednotlivých institutů se rozhodují svobodně, jakou vědu budou konkrétně dělat. Pojetí vědy je přitom ve Společnosti Maxe Plancka zvláštní: našim ředitelům dáváme velkou vědeckou svobodu a vybavujeme je zdroji, s nimiž mohou volně nakládat, mohou na ně dlouhodobě spoléhat. Čas od času se pak zhodnotí, zda jejich vědecké výsledky drží krok s mezinárodní konkurencí. Proto ústavy procházejí i evaluací.
MR Máte nějaký svůj, řekněme, oblíbenější ústav, třeba Max-Planck-Institut für Eisenforschung, kde jste od roku 1987 pracoval a také jej vedl?
Mám tento institut rád, léta jsem tam působil... Ale ne: myslím, že máme velmi mnoho jiných a skvělých institutů. V řadě z nich pracují nositelé Nobelovy ceny, například Stefan W. Hell (loni dostal Nobelovu cenu za chemii za příspěvek k rozvoji fluorescenční mikroskopie) v Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii v Göttingenu.
MR Proč je Společnost Maxe Plancka tak respektovaná a efektivní ve špičkových publikacích?
Jak jsem řekl, naše společnost je jiná než ostatní výzkumné organizace. Především je založena na důvěře. A to je možné jen proto, že své vedoucí, stěžejní vědce vybíráme pomocí přísných kritérií. Hledáme nejlepší vědce na celém světě; to je hlavní úkol. Naši ředitelé by měli patřit mezi pět procent nejlepších vědců ve svém oboru. Když je vyberete, je to založeno na jejich vynikajících kvalitách a můžete jim důvěřovat i v tom, že zdroje využijí k té nejlepší vědecké činnosti. Svoboda, kterou jim dáváme, se pak odrazí ve vynikající publikační činnosti. Další věcí je, že ústavy jsou autonomní. Jejich ředitelé si sami vytvoří struktury, jež potřebují. Tak třeba fyzikální ústav je organizován jinak než například ústav práva a je přizpůsoben přesně tomu, co se vědcům v daném oboru hodí.
MR Je jasné, že „značka“ Max Planck přitahuje nejlepší vědce z celého světa. Máte nějaké údaje, kolik u vás asi pracuje Čechů nebo Slováků?
Asi padesát vědců pochází z České republiky. Pracují na různých úrovních a v různých výzkumných skupinách. Máme s Českem mnoho společných aktivit – v současnosti existuje přes padesát kooperací. Prostřednictvím vědy tak spojujeme i obě sousední země.
MR Omlouvám se, následující otázku asi dostáváte často, ale přece: proč je základní výzkum, onen blue-sky research, tak důležitý? Proč se mu máme věnovat a podporovat jej?
Ano, lidé se mne na to ptají často. Mnoho lidí totiž věří, že pro společnost je výhodnější aplikovaný výzkum. Jenže průlom ve vědě nemůžete předvídat. Vzniká díky zvědavostí poháněnému a výsledkům otevřenému základnímu výzkumu. Poznatek musí předcházet aplikaci. Teprve když něco pochopíme, můžeme vyvíjet aplikaci. Dám vám příklad: fyzika pevných látek. Ta se velmi vyvinula – jako základní výzkum – ve třicátých letech. Byly zkoumány materiály, polovodiče... Dlouho nikdo ani nemohl uvažovat o mikropočítačích nebo o softwaru, jaký máme dnes: Google, Facebook a tak dále. Základní příspěvek ke všemu, co dnes tak milujeme, je založen právě na onom základním výzkumu, který běžel po celá léta, po celé dekády! Co tím chci říci: pokud uvažujete výhradně jen o aplikacích, omezíte se pouze na již existující vědění. To ale nestačí.
MR Excelentní věda vyžaduje velké rozpočty. Společnost Maxe Plancka loni hospodařila s rozpočtem 1,6 miliardy eur, asi 44 miliard korun, což je jedenapůlkrát více, než má věda v celém Česku. Musím se vás zeptat: stačí to?
Nikdy není dost, vždycky to může být lepší (smích). Ale myslím, že není pravda, že k základnímu výzkumu stačí jen velký rozpočet. Ano, na dobrou vědu potřebujete peníze: přístroje jsou nákladné, stejně tak nejlepší lidi, které chcete získat. Důležitá je však i kvalitní struktura: když nalijete spoustu peněz do něčeho, co nefunguje, co nemá adekvátní nastavení, je to plýtvání. Struktura, v níž se vědci mohou rozvíjet, je tedy klíčová; musíte mít svobodu k bádání a růstu, abyste nebyli omezeni hierarchií. To je stejně důležité jako rozpočet.
MR Četl jsem nedávno několik studií o tom, jak se němčina vytrácí z vědy. I v německých odborných časopisech ji střídá angličtina. Co si o tom jako německý elektrochemik myslíte?
Angličtina je lingua franca současné vědy. Potřebujeme srozumitelný jazyk, aby si vědci rozuměli. Jistě, němčina bývala jazykem vědy počátkem 20. století, kdy působili učenci z Kaiser Wilhelm Gesellschaft jako Albert Einstein a mnoho dalších, ale dnes už všichni víme, že běžným jazykem je ve světě angličtina. Pro vědce je to dobře, jsou pak velmi mobilní. Můžete pracovat v Praze, v Německu, ve Francii. Kdekoliv. Stačí vám to k domluvě. Na druhou stranu pochopitelně miluji němčinu, ale nebylo by dnes rozumné, kdyby vědecké diskuse probíhaly v mnoha tuctech různých jazyků planety.
MR Dalším velkým tématem je čínská věda. Hodně se píše o tom, jak roste; teď o ní měl například magazín Nature celý speciál. Ohrožuje nějakým způsobem americkou či evropskou vědu?
Neřekl bych ohrožuje, ale ovlivňuje. Čínská věda má prudký nárůst jak v kvantitě, tak i v kvalitě, což je důležitější. Nejcitovanějšími a silně dominujícími autory byli někdy před deseti lety Američané, ale do této ligy se už dostávají i Číňané. Ovlivňují svět. My v Evropě nemůžeme odpočívat a spoléhat na své minulé zásluhy. Ne, musíme Evropu vidět jako světadíl, který je svou velikostí a významem podobný Číně a USA. Evropské země, jako jsou Česká republika nebo Německo, musejí soutěžit globálně jakožto Evropa. A to je i jeden z důvodů, proč jsem přijel k vám: další rozvoj evropské vědy. To je totiž zásadní téma. Jinak nebudeme konkurenceschopní.
MR Co byste doporučil evropským i českým politikům?
Žijeme na kontinentě, který postrádá bohatství přírodních zdrojů, takže musíme investovat především do našich mozků. Dělali jsme to tak i v minulosti. Musíme spoléhat na dovednosti a průmysl, který je na znalostech založen. Je třeba investovat do nejvyššího možného vzdělávání a do vědy. Investice by měly růst, nespokojit se s tím, co je, protože jinak si neudržíme životní standard, na jaký jsme v Evropě zvyklí.
***
Prof. Martin Stratmann(61) * Německý vědec, elektrochemik, původem z Essenu. * Od loňského června je prezidentem společnosti Max Planck Gesellschaft, pod niž spadá 80 ústavů. * Chemii studoval v Bochumi, doktorát získal v Ústavu Maxe Plancka pro výzkum železa (1982). * Působil na univerzitách v USA i Německu. Od roku 1994 je profesorem v Erlangenu. * Po roce 2000 byl ředitelem Max Planck Institut für Eisenforschung. * Držitel mnoha ocenění, včetně prestižní Medaile Otto Hahna. * Je autorem asi 170 článků, které mají přes 5500 vědeckých citací.
Autor: Martin Rychlík
Rozhovor byl publikován v Lidových novinách 3.6.2016.