Tu otázku si klade lidstvo vlastně odpradávna. Souvisí snad víra v nadpřirozené mocnosti (či přímo bohy) s lidskou morálkou? Jsou věřící lidé mravnější? Ve starověku o tom přemýšleli jak čínští učenci, tak antický Sókratés – později třeba i Dostojevskij. Vědci nyní prokázali, že nevěřící lidé stále bývají intuitivně vnímáni jako ti, kteří mají tendence chovat se hůře nežli věřící.

Negativní předsudky vůči ateistům totiž mívají i současní zástupci různorodých kultur od religiózních až po sekularizované společnosti, ukazuje nová studie v časopise Nature Human Behaviour.

Dotazovaní lidé ve třinácti zemích od Finska přes Mauricius až po Indii přisuzovali extrémní porušení mravů – včetně mučení zvířat i vražd bezdomovců – častěji lidem, kteří nevěří ve vyšší moc, ačkoliv pro takové odpovědi nebyl důvod, a nebylo to navíc ani pravděpodobné. Celkem se globální studie zúčastnilo 3256 respondentů – včetně 187 lidí z Česka. Spoluautorkou článku je religionistka Eva Kundtová Klocová z Masarykovy univerzity v Brně.

„Will Gervais, vedoucí autor studie, se vnímáním ateismu zabývá již dlouhou dobu. Oslovil proto antropology, kteří provádějí výzkumy v různých oblastech. Ke spolupráci jsem se tak dostala přes bývalého šéfa naší výzkumné skupiny Dimitrise Xygalatase, který nyní působí v Connecticutu a zodpovídá za sběr dat na Mauriciu. Srovnatelný výzkum jsem tedy provedla i v Česku,“ řekla LN Eva Kundtová Klocová.

Od muslimů až po buddhisty

V čem výzkum spočíval? Vědci nejprve vytipovali třináct států s co nejrůznější religiozitou; tedy země rozličným způsobem náboženské. „Jsou tam proto sekulární a křesťanské země jako Česko či Nový Zéland, muslimské Spojené arabské emiráty, převážně hinduistický Mauricius, Indie, ale i Čína s buddhismem a podobně,“ vysvětluje Kundtová Klocová.

Tam všude posléze třináct vědců uskutečnilo týž experiment: na vzorcích vždy více než stovky osob zjišťovali jejich implicitní, přirozené postoje. Účastníci, rozdělení do dvou skupin, si měli přečíst příběh o muži, jenž jako dítě týral živočichy a svoje násilné sklony vystupňoval... až k vraždě pěti lidí žijících bez domova. Tázaní pak měli odpovídat, zda je dle nich větší šance, že to byl a) učitel, nebo b) nevěřící učitel, přičemž v kontrolní skupině jiných osob byly možnosti: a) učitel, nebo b) věřící učitel. Badatele pak zajímala chybovost, poněvadž obě druhé možnosti, kombinující více podmínek, jsou samozřejmě těmi nepravděpodobnějšími. Přesto lidé intuitivně přisuzovali nejhorší sklony nevěřícímu učiteli!

„Jde o implicitní, nevědomé předsudky. Sice si myslíme, že je nemáme – třeba u nás proti ateistům –, ale opravdu je máme. Ve všech zemích se tento předsudek projevil, byť v různé míře,“ upozorňuje Kundtová Klocová.

Ve výsledcích se odráží náboženskost dané země; čím je celková populace religióznější, tím byl předsudek vůči nevěřícím vyšší – jako v Indii nebo Spojených arabských emirátech. Dle autorů záleží také na úrovni vzdělání, neboť nejméně často se chytrým experimentem nechali „nachytat“ Finové, známí kvalitním školstvím.

Ale pozor, předsudky vůči ateistům mívají i sami ateisté. „Ani vzestup sekularismu v západních společnostech v lidech nepřepsal antiateistické předsudky. Zakotvená podezřívavost vůči nevěřícím naznačuje, že mocný vliv náboženství na mravní soudy přetrvává, a to dokonce i mezi nevěřícími v sekulárních společnostech,“ uvádí mezinárodní studie, pod kterou se skví jméno Masarykovy univerzity vedle škol ze Sydney, Hongkongu nebo Šardžá.

Laboratoř versus náboženství

Není však divu. Laboratoř pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA) na brněnské filozofické fakultě patří ke skutečně nemnoha světovým pracovištím, kde empiricky zkoumají různé složky religiozity, náboženského chování a prožitků. Nejbližší podobná centra jsou v dánském Aarhusu a Oxfordu.

„Nová studie se pěkně vztahuje k teorii moralizujících a trestajících bohů,“ říká Radek Kundt, ředitel laboratoře, přičemž míní loňský článek v magazínu Nature, o němž LN detailně psaly. Tato rozsáhlá studie, na níž se brněnští religionisté též podíleli, ukázala, že lidé v osmi společnostech od Sibiře po Fidži jsou ochotnější podělit se o majetek i se vzdálenými a neznámými souvěrci. A čím více jsou jejich božstva považována za umravňující a také trestající, tím jsou k altruistickému chování svolnější. Aktuální článek zase nastiňuje, že náboženství bylo s lidmi evolučně tak dlouho, že se vtisklo do jejich žil. A to evidentně dost hluboko, ač si to ani my, nevěřící Češi, nepřipouštíme...

LEVYNA má šest vlastních výzkumníků včetně doktorandů. Ti například zkoumali roli hudby v obřadnosti; prověřují též, jak v rituálech na Mauriciu „funguje“ drastické sebetrýznění; anebo publikovali studii o tom, že obraz postavy či vlčí busta na stěně snižuje šanci, že budou lidé podvádět – když byli při pokusu takto „hlídáni“, vzali si méně často nabídnutý nápoj bez zaplacení.

S další posilou z Harvardu

Promyšlená metodologie, široký mezikulturní vzorek a spolupráce s předními vědeckými ústavy tak umožňují proniknutí moderních religionistických studií i do přírodovědných časopisů – typu Nature anebo Current Biology. „Myslím, že se redakční rady časopisů otevírají a klidně i biologické sekce se věnují dobře propracovaným tématům z oblasti náboženství. Mění se to, byť je někde vidět ostych právě před tématy souvisejícími s vírou,“ říká Kundt, jenž nedávno vydal anglickou monografii Contemporary Evolutionary Theories of Culture and the Study of Religion (2015) v uznávaném vydavatelství Bloomsbury.

Do arzenálu českých antropologů, kteří jezdívají na výzkumy i do Afriky, tak vstupují matematické, lingvistické či přírodovědné metody včetně měření množství testosteronu a kortizolu ze slin, o jejichž analýzu se starají kolegové ze Slovenské akademie věd. Kromě ní spolupracují s několika ústavy Maxe Plancka v Německu či s univerzitami ve Vancouveru, v Connecticutu nebo Singapuru.

Do týmu se hodlá vrátit i Martin Lang, jenž je výzkumníkem na Harvardově univerzitě. Na výzkum rituálního chování, jež může být prostředkem ke snižování úzkosti, Lang získal prestižní grant Neuron Impuls. „Plánů máme hodně. Chystáme i projekty na modelování náboženské radikalizace, zajímá nás vliv náboženské hudby na morální chování a podobně,“ říkají manželé Eva a Radek Kundtovi.

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel 27.10. 2017 v Lidových novinách.