O pár kilometrů dál, v opatství, křížil Johann Gregor Mendel hrách, čímž položil základy celé nové disciplíny: genetiky. Rostlinky – například modelový huseníček rolní – si v brněnském kampusu Masarykovy univerzity pěstují i vědci z centra CEITEC. Zajímá je, jak se dělí buňky, co určuje růst plodin, stárnutí či životní strategie mnohobuněčných organismů. Poznatky mohou vést až k novým šlechtitelským postupům a mít značné ekonomické dopady.
Jedním z 32 takzvaně excelentních týmů, jež byly ministerstvem školství podpořeny, je skupina Karla Říhy, zabývající se molekulární biologií rostlin. Projekt, jenž získal takřka 97 milionů korun, se jmenuje Regulace rostlinné meiózy a vývoj technologií k její manipulaci. Proč je meióza tak důležitá? „Jde o zvláštní buněčné dělení, k němuž dochází jedinkrát v životním cyklu organismu. Definuje to, jaká genetická informace bude v gametách (v pohlavních buňkách), a toto dělení rozhoduje o genetickém uspořádání potomstva. To je důležité i pro šlechtitelství,“ řekl LN Říha.
Výzkum může vysvětlit fundamentální otázky života. „To, co spojuje všechny složitější eukaryotické organismy, je právě pohlavní reprodukce. Umožňuje tvorbu nových kombinací genetické informace, což je veledůležité pro vývoj komplexních forem života,“ dodává Říha, jenž buduje tým o zhruba dvanácti lidech včetně mladých vědců a doktorandů.
„Film ze života rostlin“
Jeho základy už má z roku 2014, kdy byl Říha jedním z „vítězů“ neslavné výzvy na lákání vědců z ciziny. Ač dostal po tvrdém klání a pohovorech z ministerstva glejt, že jej Česká republika chce přivést z Vídně do Brna, následoval pak ještě dopis, že je výzva „přezávazkována“ – zrušena. Na Moravu beztak přišel, Masarykova univerzita mu sama zajistila podmínky a teď se Říhův tým dočká výrazné podpory na šest let bádání.
Ve svém výzkumu jednak zjišťuje, které geny jsou za co odpovědné či jak se dají „vyřadit“, aby rostliny byly odolnější, a podobně. Šlechtění může být cílenější, efektivnější a mohlo by vytvářet kýžené kombinace znaků ne po letech křížení, ale třeba už za rok. Druhým směrem má být vývoj technologií, jež umožní „natočení filmu“ o postupu meiózy a vizualizaci dynamiky buněčných procesů, jež dělení provázejí. „Rozhodli jsme se vytvořit inovativní systém, kdy budeme schopni pozorovat diferenciaci květních orgánů pod mikroskopem už od raných stadií až po zralost a uvidíme přesně, jak se gamety vyvíjejí,“ říká Říha o záměrech, na nichž pracuje s kolegy z Hamburku i Vídně.
S manažerskou zkušeností
Tam dlouho působil. Do Vídně přišel v roce 2003, kdy se začínalo investovat do velkého biocentra. Díky tomu se mohl podílet na vzniku tamního Gregor Mendel Institutu (GMI), v letech 2008 až 2011 byl dokonce zástupcem vědeckého ředitele. „Karel Říha je v Česku jedním z mála vědců, kteří mají takto vrcholnou manažerskou zkušenost ze špičkové západní instituce. Mnoho znalostí přináší i k nám,“ řekl LN Jiří Nantl, ředitel CEITEC-MU. Říha už je jeho zástupcem pro vědu a oba těší zisky prestižních ERC grantů dvou vědců: virologa Pavla Plevky a biologa Richarda Štefla.
„Ve Vídni jsem se toho moc naučil... Třeba v ČR chybí otevřeně vypisované výzkumné pozice, a to tak, aby byly pro zahraniční zájemce čitelné a nabízely transparentní career track,“ míní Říha, jenž působil v Texasu a měl studie v časopisech Science i PNAS.
Není ani divu, že je kariéra českého rostlináře lemována Mendelem. „Znalost Mendelova jména ve Vídni je veliká, ale samozřejmě moc dobře vědí, že pokusy dělal v Brně – tenkrát však v rakouské monarchii,“ směje se muž, který učí i na Vídeňské univerzitě.
Brno a věda, která se v kampusu dělá, jsou prý čím dál rozpoznatelnější. Na sérii Mendel Lectures přijíždějí do starobrněnského opatství i nobelisté. I díky tomuto povědomí se už týden co týden konají semináře s řečníky z celého světa, takže jsou studenti v kontaktu s nejnovějšími trendy a poznatky. „Nesmíme však lpět na slavné historii, ale propagovat naše moderní centrum i vědu, kterou zde děláme,“ dodává Říha.
Článek vyšel 14.3.2017 v Lidových novinách.
