facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Nejsme jen „záplata“, ale bonus pro vědce

9. 5. 2017
Nejsme jen „záplata“, ale bonus pro vědce

„Pro další rok připravujeme vyhlášení nových grantových projektů pro skutečně vynikající vědce – s podporou asi 550 milionů korun,“ říká nová předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.

Do médií pronikne Grantová agentura ČR (GAČR) jen zřídkakdy. Před pár týdny se to ale kvůli kritice z Nejvyššího kontrolního úřadu, že prý nepodporuje „převod výzkumu do praxe“, změnilo. Vědci, kteří bývají k této agentuře obyčejně hodně kritičtí, si tentokrát ťukali na hlavu a mnozí ji i podpořili.

GAČR je jedinou organizací v zemi, jež financuje téměř čtyřmi miliardami korun ročně základní výzkum, tedy bádání bez cílených aplikací: zkoumání zákonitostí, pravidel a luštění záhad.

„Kontroloři u nás měli vyčleněnou kancelář, seděli tu půl roku a kontrolovali... Odvolali jsme se proti zprávě, protože se nám jeví, že tady NKÚ překročil svoje pravomoci. Těší nás ale, že v oblasti financí vážné chyby nenašel,“ řekla LN Alice Valkárová, předsedkyně státní agentury, kterou vede teprve od prosince.

Překvapilo ji, když jeden z auditorů pronesl větu, že „Česko je příliš malý stát, aby si mohl dovolit základní výzkum“. Jenže bez toho není ani aplikovaného výzkumu; kdyby profesor Antonín Holý nestrávil léta v laboratořích, nebyla by pak ani žádná ativirotika proti HIV či žloutence. Valkárová, sama výborná jaderná fyzička, chce během čtyřletého mandátu dobře jednat s vědci, posunout agenturu k uživatelům.

„Grantová agentura by měla být jakýmsi nadstandardem pro vědce, neměla by být posledním útočištěm, kde se hledají peníze, aby lidé mohli přežívat... Chceme vést agenturu k excelenci. Nejsme nějaká,záplata‘ na chybějící institucionální financování, ale peníze navíc pro výjimečné odborníky,“ říká dáma, jež vychovala dceru. I proto ví, jak to mají ženy-matky ve vědě složité a hodlá také „grantovku“ směřovat vstřícně k mladým vědkyním. Ostatně, po mužských šéfech Josefu Sykovi, Petrovi Matějů a Ivanu Netukovi je první ženou v čele tohoto poskytovatele peněz.

Novum: převaha žen ve vedení

Vnovém pětičlenném předsednictvu mají ženy dokonce převahu: Valkárovou doplňuje chemička Jana Roithová a Stanislava Hronová za oblast společenských věd. Mužskými členy vedení jsou Jaroslav Koča a Petr Baldrian.

Kupříkladu Roithová, jediná držitelka dvou grantů Evropské výzkumné rady (ERC) v Česku, by chtěla prosadit možnost změny příjemce grantu tak, aby mohl během období změnit instituci: například přejít z univerzity do Akademie věd. Nedávná konference LN Byrokratizace vědy ukázala, že o to vědci stojí; chtějí větší nezávislost na instituci, jako je tomu u přenositelných grantů ERC. Jenže to není snadné. „Když do agentury přijdete, vidíte, jak je celý systém málo flexibilní a každá dobře míněná změna se dlouho táhne,“ tlumí nadšení Valkárová.

550 milionů pro ty nejlepší

S vedením ladí plány na nový podprogram. Má být určen opravdu excelentním vědcům, byť se tento přívlastek u nás už zprofanoval. Nyní končící projekty excelence by měla v roce 2018 vystřídat výzva s rozpočtem až 550 milionů pro první rok řešení a poté 400 milionů pro další léta, prozradila Valkárová své vize.

„Chceme podporovat týmy formou pětiletého grantu excelentnímu řešiteli z jedné instituce, jako je tomu u ERC. Musí prokázat výjimečnost, důraz se bude klást na životopis, výsledky i mezinárodní spolupráci. Granty by byly velké, počítáme s rozpočtem průměrně deset milionů korun na rok,“ říká. Hodnocení by bylo tvrdé, výhradně zahraniční a v angličtině.

Jakým způsobem ale hodnotit excelenci? Jak psaly LN, kritice je nyní podrobeno ministerstvo školství, jež podle některých vědců rozdává miliardy na základě zkreslených posudků a několika názorů.

„Hodnotit excelenci je opravdu těžké. Nikdo nevymyslel, jak to dělat perfektně,“ říká fyzička, která působila i v panelech tak vzývané ERC. Čeští vědci občas i vtipkují nad kolonkou v žádosti na GAČR, kam mají předem slíbit, kolik článků a kde výhledově vydají. To je jako věštění z koule.

Trápí je také nízká úspěšnost žádostí, ale v posledním roce byl tento poměr slušný. U standardních grantů (i kvůli vládnímu navýšení rozpočtu na vědu) se finančně dostalo na 33 procent žadatelů. To je více než v minulých letech, kdy to bývalo kolem 27 procent. Obdobně je to u sousedů: 28 procent má německá i polská agentura, 27procentní úspěšnost bývá v Rakousku. Horší to ale mají Slováci: jen 16 procent.

„Na svůj vlastní výzkum už čas nemám, moji poslední doktorandi se rozjeli do světa a také můj experiment skončil. Neučím. Takže se mohu soustředit na novou práci v agentuře,“ říká Valkárová.

Vzpomínky na slavný ústav

V dobrém vzpomíná na působení v ruském ústavu jaderného výzkumu: „Mně se tam moc nechtělo, bylo to brzy po srpnu 1968. Ale zpětně to vidím jako dobré řešení, když jsme na Západ nemohli. V Dubně byla vynikající úroveň vědy, skvělí teoretičtí fyzikové i nositelé Nobelovy ceny...“ V rámci čs. komunity se tam seznámila i s Jiřím Hořejším, jehož dcera Michala, dnes vdaná za prezidentského adepta Michala Horáčka, si hrávala i s její dcerkou. „Za prezidenta ČR bych ale spíše volila Jiřího Drahoše,“ uzavírá.

 


Alice Valkárová (70)

  • Od 10. 12. 2016 je předsedkyní Grantové agentury ČR,podporující základní výzkum.
  • Vystudovala jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (1970).
  • Sedm let pracovala ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v sovětském Dubně a posledních 20 let na experimentu v hamburských laboratořích.
  • Účastnila se řady výzkumů využívajících urychlovače částic, zabývala se zejména studiem interakcí elektronů a protonů.
  • Předsedala České fyzikální společnosti (2006 - 2014), nyní je její místopředsedkyní.
  • Roku 2015 obdržela Cenu Milady Paulové, již uděluje resort školství vynikajícím vědkyním.
  • Je spoluautorkou asi 250 vědeckých článků s více než 10 tisíci citacemi (tzv. H-index činí 50).
  • Vychovala dceru. Maluje, věnuje se rodině, zahradě a pěstuje bonsaje.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel 27. 4. 2017 v Lidových novinách