facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Robotika, tradiční český pojem

7. 9. 2017
Robotika, tradiční český pojem

Slovo „robot“ proniklo do světových jazyků ze starší české divadelní hry, ale opravdová robotika i kybernetika hrají v českém výzkumu velkou roli i dnes.

Slovo„robot“ přinesla světu divadelní hra R.U.R. (1920) z pera Karla Čapka, jemuž tento název pro umělé dělníky vnukl bratr Josef Čapek. Roboti, kteří mají etymologický původ ve starším slovanském slově „robota“ – čili otrocká, lopotná práce –, tak vystřídali/y původně Čapkem vymyšlené „labory“, dříče. A roboti vítězně táhnou světem, už nejen jako slovo.

„Řeknu ještě něco k robotice – robot je vlastně české slovo, ne? –, protože pro mě jako ministra vědy a technologií je to priorita. Roboti budou součástí lidské budoucnosti. V Izraeli je to velevýznamné průmyslové odvětví a na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) jsem viděl i zdejší dosavadní úspěchy v robotice,“ řekl v červnu Lidovým novinám izraelský ministr pro vědu Ofir Akunis, jehož zajímala i spolupráce s českým autoprůmyslem. Na mysli měl vědecké týmy elektrotechnické fakulty ČVUT a nového Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) v Praze, který Akunis navštívil jako další vrcholný politik po loňské návštěvě německé kancléřky Angely Merkelové.

Nový institut, na němž se buduje i moderní průmyslový testbed, usiluje kromě základního výzkumu o aplikace a spolupráce s globálními firmami. Podle ředitele CIIRC Vladimíra Maříka se má stát i jakýmsi kontaktním místem na další zdejší technické univerzity, které se kybernetice či informatickým oborům věnují: tedy na Vysoké učení technické v Brně, na Západočeskou univerzitu v Plzni, Vysokou školu báňskou v Ostravě a Technickou univerzitu v Liberci. Samostatným pojmem je pak vědecky výkonná Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, která vychová absolventy, kteří se mezinárodně uplatňují: včetně Jana Vondráka, informatika ze Stanfordu, jenž byl manželem nedávno zemřelé íránské matematičky Marjam Mírzácháníové – jediné ženské nositelky Fieldsovy medaile.

Strojové vidění i rozhodování

Zmíněný CIIRC se měl původně jmenovat Centrum Antonína Svobody. A sice po českém kybernetikovi a vynálezci, jenž zkonstruoval první československé samočinné počítače SAPO a EPOS1. Za druhé světové války, roku 1943, byl pozván k vývoji počítačů na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde spolupracoval i s Howardem Aikenem, jedním z počítačových průkopníků ze společnosti IBM a s dalšími experty.

Právě na takové tradice chce nové středisko navazovat. Mezi výzkumnými směry jsou návrhy kyberneticko-fyzikálních systémů (garant Michael Šebek), inteligentní systémy (Vladimír Mařík), průmyslová informatika (Zdeněk Hanzálek), robotické a strojové vnímání (Václav Hlaváč), průmyslová automatizace a mechatronika (Michael Valášek), neurovědy (Lenka Lhotská) i perspektivní biomedicína a asistivní technologie (Olga Štěpánková).

I přes složité institucionální okolnosti vzniku centra CIIRC se mu podařilo přivábit již dva pracovníky, kteří jsou řešiteli prestižních ERC grantů: strojovému vnímání se věnuje Josef Šivic a umělému rozvažování Josef Urban. V nedávné soutěži ministerstva školství získalo centrum tři velké granty na excelentní týmy v souhrnné hodnotě půl miliardy korun. První nese název Robotika pro Průmysl 4.0, pracuje v něm i Robert Babuška z nizozemského Delftu. „Cílem je výzkum v oblasti robotizace a autonomie robotických systémů pro digitální průmysl. Náš tým je velmi multidisciplinární: jsou v něm odborníci od hardwaru přes řízení až po strojové učení či vnímání obrazu,“ říká Babuška. Druhý tým se jmenuje Inteligentní strojové vnímání (Šivic) a třetí Umělá inteligence a uvažování (Urban). Ambice naznačuje i úspěch v první fázi teamingu Horizonu 2020 s top vědci ze Saarbrückenu.

Nápady z mateřské fakulty

Zajímavý výzkum v téže oblasti (vedle výuky nových talentů) podniká i původně mateřská fakulta, ze které se CIIRC zrodil. Jedním z největších českých vědecko-byznysových příběhů je success story Michala Pěchoučka a Martina Reháka, kteří založili – ještě jako studenti elektrotechnické fakulty ČVUT – firmu Cognitive Security. Ta přišla s převratným využitím umělé inteligence v prevenci před viry a útoky hackerů, takže ji v roce 2013 odkoupil americký gigant Cisco; za nezveřejněnou sumu peněz. A zatímco Rehák v pražské pobočce šéfuje vývoji, profesor Pěchouček se vrátil na univerzitu. Loni tam s kolegy založil Artificial Intelligence Center (AIC). Pěchoučkovou specializací bývaly multiagentní systémy.

„Budujeme výzkumné pracoviště mezinárodního stylu, která ve světě vznikají při fakultách. Budeme se zabývat metodami umělé inteligence a jejich aplikacemi. Máme široký záběr: agentní technologie, teorii her, kyberbezpečnost, robotiku i dopravní systémy,“ říkal médiím Pěchouček, jenž v minulosti spolupracoval i s americkým letectvem či námořnictvem. Jeden z jeho studentů, Viliam Lisý, bádal v kanadské Albertě u Michala Bowninga, tedy ve skupině, jež letos vydala studii v časopise Science o svém programu DeepStack. Ten dokáže díky naučené „intuici“ porážet profesionální hráče pokeru (ve dvouhráčové variantě hry). Kromě Lisého jsou pod článkem podepsáni i Matej Moravčík a Martin Schmid z „matfyzu“.

Řečaři i kyberbezpečnost

Úspěchy se blýskají i mnozí jiní čeští informatici, počítačoví grafici (rozpoznávání obličejů či objektů), ale i řečaři. Na brněnském VUT působí od roku 1997 skupina Speech@FIT, jejíž specializací je automatizovaná identifikace řečníka, jeho jazyka a klíčových slov. Brněnští vědci pod vedením Jana Černockého se tak podíleli na vývoji nejlepšího fonémového rozpoznávače na světě a uspěli v hodnoceních amerického Národního institutu pro standardizaci a technologie (NIST). Na vývoji softwaru spolupracovali také s výzkumnou odnoží americké armády DARPA, čehož si všiml deník USA Today – brněnskou techniku přede dvěma lety citoval ve společnosti Johns Hopkins University a Carnegie Mellon. Na počítačovém rozpoznávání řeči (a příkazů) dlouhodobě pracuje pražská pobočka IBM, ale také skupiny kybernetiků v Plzni (Josef Psutka), v Liberci (Jan Nouza) a firmách.

Českým výzkumníkům a vývojářům se výrazně daří v zabezpečování dat a v kybernetické bezpečnosti. S některými hardwarovými řešeními přišli vědci z Masarykovy univerzity (startup Invea-Tech), v softwarových nástrojích a antivirech se dostavily i globální úspěchy v podobě firem Avast Software nebo AVG Technologies. První ze jmenovaných společností dala loni dle Hospodářských novin za nákup druhé z nich 1,3 miliardy dolarů! „Vývojová centra obou firem zůstanou i nadále v Praze a Brně,“ uvedl tehdy list. Kombinovaný počet uživatelů produktů obou značek se šplhá k půlmiliardě, překročil již 400 milionů.

Dokladem, že české výzkumníky a inženýry je zapotřebí brát vážně, budiž i vítězství týmu České republiky v kyber bezpečnostním cvičení Locked Shields, které se v dubnu konalo v estonském Tallinnu. Účastnilo se jej 900 odborníků z 25 zemí. V českém týmu byli mimo jiné Radoslav Bodó a Michal Kostěnec, dva experti z CESNET Forensic Laboratory (z divize národní páteřní elektronické infrastruktury pro výzkum a vzdělávání). Družstva čelila stovkám simulovaných e-útoků.

„Vítězný tým předvedl dobrou taktiku a stabilní výkony ve všech kategoriích, které vedly k celkovému vítězství. Čeští experti si skvěle vedli i ve strategické části,“  řekl Aare Reintam, vedoucí v tallinnském Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence (CCDCoE). Zkušenost Estonců z první „kyberválky“, masivních útoků v roce 2007 i politická situace ve světě ukazují, že se vyplatí být připraven, být ve střehu.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek byl v anglické verzi zveřejněn na webu czech-research.com.


 O nových projektech Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze čtěte také zde.