Když se právě teď na sluníčku opalujete, mohou některé nestabilní látky měnit svoji strukturu pod vlivem ultrafialového záření. A je to i případ ethylhexyl metoxycinamátu, používaného v některých opalovacích krémech. Jaké má vznikající cis-EHMC izomer biologické účinky, dosud nikdo podrobně neprozkoumal.
Vědci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX), jež funguje při Masarykově univerzitě, nedávno zjistili, že izomer může překvapivě poškozovat i DNA lidských buněk. Studii týmu Pavla Čupra vydal respektovaný časopis Science of the Total Environment. Další užití této látky by se tedy mělo přehodnotit, varují brněnští výzkumníci.
Byť je to jediný příklad, jsme doslova obklopeni množstvím chemických látek. Pokud se některé škodliviny dostanou do lidského těla, mohou se u některých z nich projevit negativní biologické dopady. Proto je důležité sledovat nejen jejich výskyt, ale také jejich nebezpečné vlastnosti. Na to se právě zaměřuje středisko RECETOX, jež se zajímá nejen o výskyt toxických látek v kosmetice, v ovzduší nebo ve vodě, ale také o jejich působení na člověka.
Co umí zpomalovače hoření?
Brněnské centrum letos získalo 218 milionů korun z fondů ministerstva školství, aby vybudovalo jeden ze 32 „excelentních týmů", které Lidové noviny pravidelně představují.
Projekt CETOCOEN+ získává šestiletou podporu, díky které přichází do Brna pracovat i německý profesor Martin Scheringer z elitní polytechniky ETH Curych, která je dle nového žebříčku QS desátou nejlepší školou světa.
„V dnešní době narůstá výskyt některých chronických onemocnění a poruch – cukrovky, obezity, snížené mužské plodnosti, astmatu nebo ADHD čili hyperkinetické poruchy dětí. Zároveň jsou kolem nás tisíce chemických látek, jako jsou zpomalovače hoření, změkčovače plastů, impregnační činidla, pesticidy nebo konzervanty," řekl Lidovým novinám Martin Scheringer.
„Není přitom jasné, která část populace je vystavena kterým látkám, v jakém rozsahu a jaké jsou dopady na zdraví. Proto je hlavním cílem projektu lépe porozumět tomu, jakého původu cizorodé látky jsou, kde se nacházejí v lidském těle, jak souvisí se stravou a životním stylem a co způsobují,“ říká vědec, jenž má na kontě přes 200 článků s šesti tisíci citací.
S českými vědci je v kontaktu už dlouho, RECETOX má ve světě dobré jméno. „S Martinem spolupracujeme přes deset let v oblasti modelování. Naše centrum bylo totiž původně zaměřené spíše analyticky, dělali jsme hodně měření v ovzduší, půdách nebo ve vodě. Dnes ale nestačí publikovat naměřené koncentrace, musíme je umět interpretovat: odkud látky pocházejí a kam se šíří, zda degradují anebo se budou akumulovat v člověku,“ říká profesorka Jana Klánová, ředitelka centra.
Z Curychu pod Špilberk
Scheringer poprvé navštívil Brno v roce 2005, kdy přednášel na premiérové mezinárodní „letní škole“. Od ledna už na Masarykově univerzitě buduje svůj tým, který se má věnovat takzvané farmakokinetice čili modelování osudu chemických látek v organismu. Na modelování toxických směsí pracuje se svými dvěma postdoky – z Indie a ze Španělska. „Celý tým je interdisciplinární a zahrnuje kromě mne šest seniorních a devět juniorních vědců. Mnozí z nich přišli také ze zahraničí – z USA, Velké Británie, Kanady či Belgie – a přispívají svou expertízou v chemické analýze, identifikaci biomarkerů, analýze DNA, lidské fyziologii, imunologii, sociologii, epidemiologii či biostatistice. Mou specializací je modelování toho, jakými cestami vstupují chemikálie do těla a jak se v něm chovají,“ říká Scheringer.
Klánová si posily váží. „Profesor Scheringer skutečně patří k předním environmentálním modelářům na světě a tým, který kolem něj roste, je unikátní šíří svého záběru. Propojuje expertizy potřebné k tomu, abychom se na expozici člověka toxickým látkám mohli podívat v širších souvislostech – i toho, jak žije, čím se živí, jaký to má vliv na jeho metabolismus a rozvoj střevní mikroflóry a jak na to reaguje organismus a jeho imunita,“ vysvětluje Klánová.
Biobanka pro lepší zdraví
Vzorky získávají vědci ze spolupráce s Fakultní nemocnicí Brno a její gynekologicko-porodnickou klinikou sousedící s bohunickým kampusem. Do roku 2019 tam vznikne i biobanka pro asi dva miliony vzorků, jejíž výstavba je též podpořena čtvrtmiliardou korun z unijních programů.
Vědci plánují sledovat dlouhodobý vývoj až deseti tisíc dětí vyrůstajících v regionu. V plánu je i studium mikrobiomu neboli mikroorganismů, jež přirozeně osidlují kůži, sliznice, ústní dutinu nebo střeva a mohou ovlivňovat imunitu. „Budeme hledat rané ukazatele rozvoje chronických onemocnění, které mohou být v budoucnu využity pro prevenci a diagnostiku chorob," říká Klánová.
Rozvoj aktivit oceňuje i nová akvizice: „Za ty roky, po něž RECETOX sleduji, se centrum vyvinulo ve vůdčí instituci v oborech environmentální chemie, ekotoxikologie a veřejného zdraví. Nabízí skvělé pracovní podmínky, moderní vybavení i širokou mezinárodní síť," chválí Scheringer.
Váží si intelektuální svobody, kterou centrum nabízí, a umu kolegů. Cílem všech je přispět k lepšímu zdraví české i evropské populace, neboť hlas těchto vědců má vliv na to, jaké škodlivé látky budou celosvětově zakázány.
Autor: Martin Rychlík
Článek vyšel 4. 7. 2017 v Lidových novinách.
