facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Vyvinuli jsme MP3 i „hmyzí oko“

5. 5. 2016
Vyvinuli jsme MP3 i „hmyzí oko“

„Založení naší kontaktní kanceláře je možné v každé průmyslové hi-tech zemi, mezi něž určitě patří i Česká republika,“ říká profesor Reimund Neugebauer, prezident Fraunhoferovy společnosti, která exceluje v aplikovaném výzkumu. Její roční rozpočet je 2,1 miliardy eur čili asi 57 miliard korun.

MR Jaká je filozofie FraunhoferGesellschaft, že jste v inovacích a vývoji tak proslavení?

Fraunhoferova společnost v Německu má misi využívat ve spolupráci s firmami nové myšlenky, poznatky a výsledky výzkumu pro inovace – ve prospěch společnosti a pro posílení německé i evropské ekonomiky... Jedním z našich cílů je zacházet též se zdroji udržitelným způsobem, šetřit je.

MR Na rozdíl od Max-Planckovy společnosti, jež je zaměřena na základní výzkum, se věnujete výzkumu takzvaně aplikovanému. Máte 67 ústavů s pestrým zaměřením. Které z nich se dají označit, řekněme, za nejúspěšnější, „nejdůležitější“?

Instituty nelze dělit na důležité a nedůležité. Každý z nich má svou hlavní kompetenci ve vědě, v konkrétních disciplínách a ve specifických metodách...

MR Rozumím, ale šlo mi spíše o to, jak víme třeba z české Akademie věd – byť jde hlavně o základní výzkum –, jestli některé ústavy jsou výkonnější, třeba měřeno v příjmech z licencí.

VNěmecku je mnoho institutů, které spojují vědecké a společenské otázky – a nabízejí řešení. Za Fraunhoferovu společnost mohu jmenovat zejména oblast mikroelektroniky, kde jsme vyvinuli třeba audiostandard MP3, což byl velký úspěch, a to i z pohledu příjmů z licencí. Podobným příkladem je oblast videotechniky: naše společnost se významnou měrou podílela na vývoji známého videostandardu (MPEG-4). Další významnou oblastí jsou takzvané life-sciences a biotechnologie. Zde se snažíme pokrývat celý procesní řetězec – od diagnostiky přes vývoj účinných látek až po první fáze klinických testů – a v každém kroku přitom, pokud možno, spolupracujeme s průmyslem. Tak se podílíme na vývoji účinných látek pro boj s rakovinou, artrózou nebo i dalšími civilizačními chorobami. V neposlední řadě bych chtěl zmínit výrobní techniku a jeden příklad: Fraunhoferova společnost spolu se šedesáti firmami vyvinula první pilotní výrobní továrnu pro autoprůmysl, ve které jsme při výrobě karoserií snížili spotřebu energie a vstupních zdrojů o třicet procent.

MR Máte nějakou novinku?

Jedním z aktuálně nejúspěšnějších projektů je extrémně tenoučká kamera, vyvinutá podle přírodního vzoru, napodobením hmyzího oka. Její výhody se jasně ukazují v mobilních telefonech, jejichž tloušťka bývá dnes určována minimálním odstupem čoček ve fotoaparátu. Ale díky naší kameře, jež funguje jako „oko hmyzu“, budeme moci tloušťku mobilů výrazně snížit, takže budou brzy možná tenké jen jako dvě kreditní karty položené na sebe.

MR Vaše ústavy mají dohromady 24 tisíc odborných pracovníků. Jak vůbec hledáte ty nejlepší výzkumníky, kteří se zaměřují právě na inovace a průmyslově orientovaný výzkum?

Výběr u nás probíhá systematicky. Na národní i mezinárodní úrovni hledáme jak studenty, tak doktorandy. Na národní úrovni je každý Fraunhoferův institut napojen na univerzitu. Díky tomu jsme neustále blízko studentům. Ti se mohou v rámci svých studentských prací účastnit našich projektů a úspěšné studenty i absolventy můžeme již brzy napojovat na naše instituty... Pro postdoktorandy zase máme program „Attract“, kterým se snažíme přilákat vynikající vědce nejen z Německa, ale zejména ze zahraničí. Jde o to, že když najdeme někoho pro nás oborově zajímavého, dáme mu k dispozici financování, výzkumnou skupinu i vybavení, aby u nás mohl rozvíjet svou vědeckou oblast. Tím celosvětově zvyšujeme svoji atraktivitu.

MR Bádat u „Fraunhofera“ je asi dost atraktivní džob...

V Německu probíhají každoročně průzkumy, kdo je v různých oblastech tím nejoblíbenějším zaměstnavatelem. A Fraunhoferova společnost se v těchto žebříčcích vždy umisťuje velice dobře; například u inženýrů jsme stejně oblíbení jako automobilky a firmy typu Siemens či Bosch.

MR To je působivé. Znáte nějakou českou stopu? Víte, kolik u vás pracuje zhruba Čechů?

K tomu bohužel nemám čísla. Řeknu ale jinou zajímavost. Ačkoliv jsem prezidentem výzkumné společnosti s 24 tisíci zaměstnanci, stále se podílím na vedení studijního programu, který společně provozuje Technická univerzita Chemnitz a Vysoké učení technické Brno. Zabývá se výrobními systémy a jedná se o první českoněmecký studijní program, který Fraunhoferův institut obráběcích strojů a tvarovací techniky – který jsem dříve vedl – založil už někdy před deseti lety.

MR Na brněnském VUT jste dostal roku 2007 čestný doktorát, v roce 2014 pak další na pražském ČVUT. Jaké máte vztahy s českými kolegy, a to nejen ve svém oboru – v mechatronice?

Dlouho jsem působil jako profesor v Chemnitzu a spolupracoval s brněnským VUT. Vedli jsme diplomové práce českých i německých studentů. Výborné vztahy mám i s pražským ČVUT, především se strojní fakultou. A to už více než třicet let, z doby, kdy jsem působil v Drážďanech. V obou městech mám mnoho přátel, pravidelně se navštěvujeme a jeden z mých hlavních inženýrů v institutu obráběcích strojů promoval v Česku i vNěmecku.

MR Fraunhoferova společnost už má mezinárodní zastoupení v USA, v Evropě, ale i v Asii. Je možné, že se nějakého podobného dočkáme také v Česku?

Fraunhoferova společnost má dceřiné společnosti v Evropě, ve Spojených státech a v Chile. V USA provozujeme sedm center, jak výzkumným jednotkám v cizině říkáme. V Evropě máme své „dceřinky“ ve Švédsku, Velké Británii, Itálii, v Portugalsku a v Rakousku, přičemž každá země má jedno centrum; jenv Rakousku jsou dvě. Každá dcera dostává základní financování z dané země. Kromě toho centra získávají příjmy přes projekty s tamním průmyslem nebo z veřejných zakázek – model financování je týž jako u Fraunhofera v Německu. V Asii je to ale jinak. Tam má společnost své representative offices, kanceláře, jež podporují propojení s místním výzkumem a spolupráci. Kromě toho máme v Asii také svoje project centers, centra, která jsou zřizována pro spolupráci vědců na konkrétních projektech – a na dobu určitou.

MR A ta šance pro Česko, že u nás vznikne Fraunhoferova pobočka nebo třeba kancelář?

V zásadě je založení kontaktní kanceláře nebo dceřiné společnosti možné v každé industrializované hi-tech zemi, mezi něž určitě patří i Česká republika. Nicméně primárním předpokladem je navázat nejdříve úspěšnou a intenzivní spolupráci na projektové úrovni. Naším cílem je zintenzivnit spolupráci mezi naší společností a českým výzkumem. Pokud se nám podaří dosáhnout toho, aby čeští a němečtí vědci dlouhodobě a strategicky spolupracovali na viditelných projektech s českým a německým hospodářským sektorem a aby byli úspěšní i v rámci evropských projektů, může to být základem pro místní zastoupení Fraunhoferovy společnosti: třeba formou projektového centra. Nyní má spolupráce s českou ekonomikou objem asi 1,2 milionu eur (33 milionů korun) ročně, což určitě můžeme navýšit.

MR Jsou pro vás nějaké obory zvláště zajímavé: kybernetika, strojírenství či biotechnologie?

S panem velvyslancem i s děkanem Strojní fakulty ČVUT jsme se tu bavili o tom, jak probíhá spolupráce a jaká existují partnerství. Ta první témata, první náznaky se týkaly zejména oblastí chytrých materiálů, chytré výroby, infrastruktur a smart cities (koncept „inteligentních“měst). Letos v říjnu plánujeme navíc uspořádat na německém velvyslanectví Den Fraunhoferovy společnosti, abychom identifikovali konkrétní nový potenciál pro spolupráci.

MR V Česku vzniklo 48 nových výzkumných center z fondů EU. Vnímáte jejich potenciál?

Některá znám – například centra v Brně nebo v Liberci, kde se věnují výzkumu zpracování textilu, takže vím o jejich značném potenciálu. Zároveň je známo, že Česká republika je v inovativní kultuře velice podobná Německu, čímž jsou dány předpoklady pro možnou spolupráci. Takže ano, potenciál tu jistě je, ale je vždy potřeba hodnotit případ od případu.

MR Studoval jste v Drážďanech, pracoval v Chemnitzu. Jak se změnila kvalita výzkumu a výuky právě v oblastech někdejší NDR, východního Německa?

Nemyslím si, že ještě existuje nějaký významný rozdíl mezi západními a východními univerzitami v Německu. Obě univerzity, z nichž já pocházím, jsou velmi kvalitní. Když se podíváte na TU Drážďany, ta patří k elitním univerzitám v rámci národní iniciativy excelence, stejně tak TU Chemnitz má klastr excelence v oblasti nových materiálů. A obecně: ve studentských výsledcích, které se testují, se v rámci spolkových zemí na prvních dvou místech pravidelně střídají studenti ze Saska a z Bavorska.

MR Máte ještě čas bádat? Učíte?

Věnuji se dvěma oblastem. Na strategické úrovni vedu s pěti vědci think tank; zabýváme se identifikací velkých technických výzev a vyvozujeme, na jakých projektech by se mělo pracovat – například v návaznosti na takzvaný průmysl 4.0, informační technologie a energetiku... Mám rovněž sedmdesát doktorandů na TU Chemnitz. Před pár týdny jsem byl opět u tří doktorských zkoušek: jednalo se o simulační modely u nelineárních materiálových systémů, ve druhém případě o techniku kaskádového řízení a ve třetím o teorii plasticity ve tvarovací technice. Jsou to dost složité věci; u zkoušek bylo sto vědců, takže v takové společnosti si nemůžete ustřihnout ostudu.

***

Prof. Reimund Neugebauer (62) * Od roku 2012 je prezidentem Fraunhoferovy společnosti, desátým v její historii. * Strojírenství vystudoval na Technické univerzitě Drážďany (1975), kde získal i doktorát. * Byl ředitelem Fraunhoferova ústavu obráběcích strojů a tvarovací techniky (od roku 1994). * V letech 2003 až 2006 zastával post děkana strojní fakulty na Technické univerzitě v Chemnitz. * Držitelem mnoha ocenění a čestných doktorátů (2007 z VUT Brno, 2014 z ČVUT Praha).

 

Autor: Martin Rychlík

Rozhovor byl publikován v Lidových novinách 4.5.2016.