facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Zlín buduje "podnikatelskou univerzitu"

5. 11. 2016
Zlín buduje "podnikatelskou univerzitu"

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) se vůbec poprvé prosadila do světového žebříčku nejlepšího tisíce vysokých škol. O její vnější tvář se návrhem několika budov postarala i slavná zlínská rodačka Eva Jiřičná – čestná doktorka UTB Zlín.

Existuje jen patnáct let. Nyní se Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) poprvé dostala do renomovaného rankingu s tisícovkou „nejlepších“ světových škol. Žebříček Times Higher Education řadí zlínskou univerzitu, jež je jedním ze dvanácti českých zástupců, do deváté globální stovky – dává jí visačku „800+“. A co je zajímavé, zahraniční hodnotitelé jí udělili nejvíce bodů za „mezinárodní rozhled“ a pak i za spolupráci a příjmy z průmyslu.

„Máme z toho radost, ale chceme výše, byť jsme v globálním pohledu malá univerzita jen s 10 tisíci studenty. Prodělali jsme už i několik krizí; nastavení státní podpory menším vysokým školám – těm bez lékařských a pedagogických fakult – také moc nepomáhá,“ řekl LN rektor Petr Sáha. Ještě před pár lety studovalo ve Zlíně až 14 tisíc studentů, což ji přibližovalo Univerzitě Palackého v Olomouci, jenže pak začaly počty klesat. „Se školou to zatřepalo. Všechno zlé je ale pro něco dobré,“ říká „rektor zakladatel“, jenž UTB řídí už ve čtvrtém funkčním období: v letech 2001 až 2007 a pak od roku 2010.

Polymery, IT a design

Škola s šesti fakultami (včetně dvou technických) vsadila na tři opěrné body: jednak na špičkový výzkum polymerů čili plastických hmot s řadou funkcí, dále na aplikovanou informatiku a za třetí na kreativní průmysly: design, filmy, volnou tvorbu či animace. „Stavíme vlastně podnikatelskou univerzitu, k čemuž nám pomáhá i jméno Tomáše Bati,“ říká Sáha. Výchově k podnikatelství napomáhá tamní vědeckotechnický park; absolventi už založili na 60 především „ajťáckých“ firmiček. Vzorem jsou anglosaské, ale už i čínské školy. „Máme snahu propojit akademii s realitou, vychovat lidi, kteří umějí dávat práci i dalším. Vytváříme znalostní podnikatelskou základnu,“ plánuje vedení. Zlínsko není ten nejbohatší region. „Zlín má nevýhodu ve své poloze. Lidé tu zvolna ubývají, odcházejí pryč anebo dojíždějí za prací do Brna,“ dodává kvestor Alexander Černý. Kraj stárne, takže jednou z šancí, jak odchodům zamezit, je vsadit právě na služby a technologie. K tomu by měla přispívat i dvě výzkumná střediska: Centrum polymerních systémů (CPS) a CEBIATech pro informatiku, jež vznikla z unijních peněz. První za 754 milionů korun, druhé za 174 milionů, přičemž shodně stavěla na tradičně silných odvětvích.

Zájem firem o výzkum

Zvláště polymery jsou se Zlínem spjaty. Profesor Sáha byl v letech 2005 až 2009 prezidentem světové Polymer Processing Society, takže těží z kontaktů. „Výzkumníci se nám hlásí sami; máme minimálně dvě nabídky týdně ze zahraničí,“ říká Sáha o ústavu CPS.
Ten má dnes 93 vědců, mezi nimiž je sedm Indů, tři Číňané, ale i vědci z Turecka, Arménie, Ruska, Itálie či Mongolska.

Dvě výzkumné skupiny jsou úplně nečeské. První vede docentka Nabanita Saha (není nijak spřízněna s rektorem Sáhou), zabývající se přípravou biokompozitů či medicínských gelů pro krytí ran. Druhou skupinu řídí další docentka Natalija Kazancevová, jež se zabývá látkami s mnoha užitečnými elektrickými a magnetickými vlastnostmi. V ústavu bude brzy spuštěn i v ČR unikátní doktorský studijní program na biokompozity. „V CPS se věnujeme spíše aplikovanému výzkumu; je natolik použitelný, že se i sám zaplatí. Obě naše centra jsou už samofinancovatelná,“ tvrdí Sáha. Střediska mají příjmy za firemní zakázky, grantové projekty, ale také za studie – podle jarní analýzy LN mělo i toto „aplikované“ CPS přes 350 vědeckých článků s více než dalšími 1300 citacemi. Klíčová je ovšem spolupráce s firmami, jako jsou Continental, Procter & Gamble či Pegas Nonwovens. Obě střediska jsou v zisku, ač má to polymerní roční rozpočet 80 milionů korun a CEBIATech polovic. „Firmy se hlásí, nemáme nyní ani volné výzkumné kapacity,“ říká kvestor.

Mezinárodnost a... boty

„Zahraniční studenti tvoří zhruba desetinu z celkového počtu, přicházejí z více než čtyřiceti zemí,“ oceňují v Times Higher Education. „Pocházejí už dokonce z 68 zemí,“ upřesňuje kancléřka Andrea Kadlčíková. Univerzita hned v počátcích nastavila dvojjazyčnost, takže by se studenti měli na všech součástech dorozumět česky i anglicky, v obou ústavech již převažuje angličtina. I školní časopis Universalia je bilingvní.

Do Zlína přicházejí také zahraniční profesoři. „Často ale máme problémy s vízovou politikou, někdy to není snadné, když přicházejí lidé z Indie či Vietnamu. Teď snad přijede čínský profesor, jenž patří k deseti největším talentům v šanghajské oblasti, kde žije přes 20 milionů obyvatel. Máme s ním projekt na skladování energií,“ vypráví Sáha. Menší univerzita na Moravě to nemá lehké, ale snaží se. Má i mateřskou školu a také – jako jediná v zemi – svou střední školu s vizí výuky dětí zahraničních pracovníků.

UTB již vypěstovala svoje profesorské hvězdy, jako Karla Kolomazníka, jenž patří k předním světovým odborníkům na kožedělné technologie a byl oceněn v anketě Česká hlava (2014) i cenou Rolex Award. Dále je to Martin Zatloukal, jenž je expertem na reologii neboli proudění a deformaci, či Berenika Hausnerová s oceněním L’Oréal pro vynikající ženy ve vědě.

Zlínští nedávno získali i první americký patent pro vynález Petra Hlaváčka, který ukazuje rodičům hned v době nákupu bot, kdy bude pro dítě potřeba botek nových, aby nedošlo k poškození rostoucích nohou. Právě obuvnický výzkum je dle informací LN jedním ze stěžejních směrů, jímž se chce univerzita nesoucí slavné Baťovo jméno dále ubírat.

 


Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně * Vznikla z technologické fakulty Vysokého učení technického Brno ve Zlíně (existující od roku 1969). * Jako univerzita o více fakultách byla založena až v roce 2001. * Rektorem je počtvrté profesor Petr Sáha, expert na polymery. * Nyní už má UTB šest fakult (technologickou, managementu a ekonomiky, aplikované informatiky, humanitních studií, logistiky a multimediálních komunikací) a dvě výzkumná centra: Centrum polymerních systémů (CPS) a CEBIA-Tech. * Univerzita má skoro 10 tisíc studentů z 68 zemí. Od počátku nastavila dvojjazyčné fungování. * Rektorát školy sídlí v budově navržené architektkou prof. Evou Jiřičnou, zlínskou rodačkou, jež má od UTB i čestný doktorát. * Ve Zlíně by měly stát celkem čtyři její budovy (dvě už stojí).

 

Článek vyšel v Lidových novinách dne 15.10.2016.