Nehodnocení výzkumu a výzkumného prostředí na našich vysokých školách má mnohé neblahé vedlejší důsledky. Například nedobrý způsob státní podpory doktorského studia. Celková finanční podpora je na solidní úrovni, ale rozděluje se plošně s malým ohledem na kvalitu a solidnost studia. Výše přímé roční podpory jednoho doktoranda je tak na dobrých PhD programech mezinárodní úrovně v důsledku slepého rovnostářství směšně nízká.
Repete
Stát finančně podporuje doktorská studia na vysokých školách mnoha způsoby:
- Dotacemi (normativy) na vzdělávací náklady školy
- Stipendii (cca 7000 Kč měsíčně)
- Ubytovacími stipendii*
- Dotacemi studentského stravování
- Dotacemi na tzv. "specifický výzkum" (doktorandů)
- Sociálními stipendii
Veřejné rozpočty doktorand navíc stojí další peníze ve formě:
- Slev na městskou a další dopravu*
- Slev na dani z příjmů rodičů za dítě** a nebo doktoranda, pokud pracuje.
- Plateb zdravotního pojištění a započítání náhradních dob studia do výpočtu důchodu*
* Jen do 26 let věku, kdy zákon doktorandy reliktně považuje za "závislé dítě".
** Jen do 28 let věku
Dáme každému, ale málo
Sečteno a vynásobeno počtem registrovaných doktorandů, jde o pěkný balík peněz. Přesto vychází podpora na jednoho doktoranda směšně nízká. Problém tkví v tom, že peníze stát v klidu solí za každou doktorandskou duši registrovanou ve vysokoškolské matrice, studijně živou, položivou či mrtvou. Dělá to s minimálním ohledem na kvalitu doktorských programů a bez ohledu na to, zda ten který doktorand akademicky vůbec "dýchá". Školy si doktorandů mohou zapsat více méně kolik chtějí. Peníze na ně od státu dostanou. Kdo si řekne, ten dostane. Nepřipomíná nám to něco?
Tragedy of the commons [kafemlejnku]
Motivace přijímat doktorandské duše do nekvalitních doktorských programů, kde se o ně nikdo moc nestará, je velká. Celkem se to vyplatí. A nějaké "mrtvé" doktorandské duše se vždy najdou. Jen se při šizeném studiu musí živit bokem a stipendium a další studentské výhody jsou pro ně příjemným přilepšením. Horší to mají v kvalitních a náročných doktorských programech. S penězi, které dostávají, mají problém udržet kvalitu (kvalitní supervizory resp. vědce) a zaujmout opravdu kvalitní studenty, kteří chtějí dělat doktorát naplno. Stipendia jsou totiž směšně nízká a bez práce bokem se doktorand neuživí. Nemluvě o tom, že by snad chtěl kolem třicítky uživit vlastní rodinu. Kvalitní doktorské programy potom přijímají pár doktorandů a to díky zbytkům akademického nadšení a nebo díky vlastním výzkumným projektům, nízké veřejné podpoře doktorandů navzdory.
Bez hodnocení není řízení
Opakovaně své přednášky o hodnocení výzkumu začínám parafrází na vojenskou hlášku "Bez spojení není velení" a to hláškou "Bez hodnocení vědy není její řízení". Hlavní příčinou dlouhodobě neuspokojivého systému financování doktorandského studia u nás totiž je, že stát (zastoupený ministerstvem školství) o kvalitě výzkumu na fakultách vysokých škol, základní podmínce kvality PhD programů v podstatě nic neví. Nemá totiž k ruce pořádné hodnocení výzkumných pracovišť, kromě pochybných bodů z kafemlejnku. A akreditační lejstra snesou hodně a o kvalitách výzkumu ministerstvu také nic moc neřeknou. A protože stát neví kde se dělá (resp. nedělá) kvalitní věda, nemůže ani dobře rozhodovat, kde bude a jak hodně doktorandská studia podporovat. A v té slepotě ministerstvu tedy nezbývá, chtě- nechtě, doktorské studium podporovat všude, kde se jim nějak podařilo získat akreditaci a doktorandské duše, třeba i ty "mrtvé". Ale ani toto nebrání mnohým stále dokola tvrdit, že hodnocení výzkumných pracovišť by bylo drahé a zbytečné [1, 2]
Času dost
Ministerstvo školství si v dané věci dává na čas až do roku 2020. Do té doby si v tzv. Dlouhodobém záměru 2016-2020 naplánovalo „provést situační analýzu doktorského studia a na jejím základě navrhnout kroky ke zvýšení jeho kvality, které mohou směřovat i k jeho re-designu s cílem zajištění konkurenceschopnosti ČR v této oblasti” (str. 7).
A dále "Provést situační analýzu doktorského studia a přijmout kroky ke zvýšení jeho kvality: Provést retrospektivní analýzu doktorského studia, která by zhodnotila jak kvantitativní aspekt doktorského studia (počty přijatých studentů, počty absolventů, propustnost, délku studia, směřování absolventů finanční výdaje směřované do doktorského studia), tak kvalitativní aspekt (úroveň absolventů, jejich faktické uplatnění ve výzkumu, na vysokých školách) i navazující programy pro post-doktorandy. Na jejím základě přijmout kroky ke zvýšení kvality doktorského studia, které mohou znamenat i radikální změny v současném systému podpory doktorských studijních programů." (str. 11)
Že by se tomu konečně začal někdo věnovat už teď?
Článek byl publikován 27.10.2016 na webu http://metodikahodnoceni.blogspot.cz
