Liberecká společnost VÚTS vyvinula díky spolupráci s Tchajwanci unikátní stroj na 3D tkaniny. A tchajwanský systém vědy, výzkumu a inovací se stal významnou inspirací pro českou vládu.
V době, kdy už Československo patřilo mezi nejprůmyslovější země světa s poměrně vyspělým výzkumem, byl Tchaj-wan zaostalou agrární ekonomikou. Před zhruba padesáti lety ale nastal na tomto asijském ostrově zásadní zlom – země začala postupně vytvářet propracovaný systém podpory výzkumu a vývoje, tamní ekonomika se stává jedním z asijských draků.
Současný Tchaj-wan nabízí nejen inspiraci pro české prostředí výzkumu a inovací, ale také šanci na spolupráci, která poskytne českým průmyslovým tradicím nový impulz. Díky takové spolupráci vznikl v liberecké společnosti VÚTS (někdejší Výzkumný ústav textilních strojů) prototyp nového unikátního stroje na 3D tkaniny.
S vynálezem nové struktury 3D tkaniny přišel Tchajwanský ústav textilního výzkumu. Tchajwanci hledali partnera, který by dokázal vyvinout stroj na její výrobu. A jelikož právě Liberec je známý dlouholetými zkušenostmi s vývojem – dnes už nejenom textilních – strojů, padla volba právě na společnost VÚTS.
Kořeny základního výzkumu, jenž nakonec vedl ke vzniku pneumatického tkacího stroje DIFA (Distance Fabric), je možné najít už u významného českého vynálezce Vladimíra Svatého, který po 2.světové válce vynalezl tryskový tkací stav – paradoxně ještě v době, kdy byl Tchaj-wan zaostalou agrární zemí.
Novodobou 3D tkaninu, jejíž výrobu umožní právě česko-tchajwanská spolupráce, využijí výrobci záchranných vodních mol, člunů, sportovních potřeb či zvedacích vaků. Pokud takovou distanční tkaninu ze dvou vrstev, jejichž vzdálenost od sebe se může podle potřeb měnit, umístíte například pod překlopený kamion, tkanina se nafoukne a postaví kamion zase do přirozené polohy. (Poznámka redakce: tento projekt byl podpořen Technologickou agenturou ČR v rámci programu DELTA)
Rodí se další inovace
Čeští a tchajwanští vědci už dnes pracují na dalších převratných inovacích. Jde kupříkladu o hledání moderního využití pro starou technologii elektroformování neboli galvanoplastiky – známé i z výtvarného umění. Tedy, zjednodušeně řečeno, nanášení kovových vrstev na různé materiály tvořící primární model, a to pomocí elektrolytického vylučování.
Čeští a tchajwanští vědci přicházejí s projektem, který navíc sází na spolupráci s odborníky na biomechaniku – tvůrci nových postupů elektroformování se totiž inspirují různými procesy přímo v přírodě. Takový výzkum by nakonec mohl vést k výrobě moderních obráběcích či řezných strojů nebo bioimplantátů.
Spolupráci v této oblasti chystá pražské České vysoké učení technické (ČVUT) a společnost Electroforming s.r.o. s tchajwanskou univerzitou National Chung Cheng University a společností Creating Nano Technologies.
Světoznámý institut ITRI
Jak v případě stroje na 3D tkaniny, tak spolupráce v oblasti elektroformování sehrává významnou roli dnes už světoznámý tchajwanský výzkumný ústav ITRI – Výzkumný institut průmyslové technologie. Právě ITRI, založený v roce 1973, významně přispěl k transformaci tchajwanské ekonomiky do dnešní „high-tech“ podoby.
ITRI, jehož doménou je aplikovaný výzkum, se zároveň stal také „zahraničním tykadlem“, které rozvíjí mezinárodní spolupráci. Propojuje tchajwanské vědce s tamním průmyslem, ale zároveň také se zahraničními vědci a průmyslovými inovátory. V případě již pokročilého projektu stroje na pevné 3D tkaniny sehrál ITRI na začátku roli zprostředkovatele, později se dál podílel na jeho financování.
ITRI má své pobočky v Silicon Valley, Tokiu, Moskvě, Berlíně a nizozemském Eindhovenu. Letos v říjnu se díky spolupráci s českou vládní Sekcí pro vědu, výzkum a inovace ITRI představil tuzemské vědecké komunitě – mimo jiné během dvoudenního semináře v Praze.
Zároveň uzavřel dohodu o spolupráci s Akademií věd ČR, která se stále více zaměřuje také právě na aplikovaný výzkum. Čeští akademici se ve spolupráci s Tchajwanci chtějí zvláště zaměřit na oblast transferu znalostí.
ITRI boří hranice výzkumu
Tchajwanský systém inovací je poměrně unikátní, v českých poměrech nemá institut ITRI obdobu. Do jisté míry se ale podobá německé Fraunhoferově společnosti, která o sobě dává stále více vědět také svými aktivitami v Česku. Rovněž ITRI kromě financování z veřejných zdrojů získává na své projekty významné soukromé prostředky. Jejich podíl činí necelých 30 procent.
Základem veškerých aktivit ITRI je multidisciplinární přístup. V tomto ohledu ITRI kromě „překonávání přirozené propasti“ mezi akademiky a průmyslem zároveň zastřešuje i propojuje aktivity dalších tchajwanských výzkumných ústavů – specializovaných ve svých odvětvích, a je považován za jejich lídra.
ITRI je fakticky velkým inkubátorem, v němž se na základě výzkumu v jeho vlastních laboratořích, ale také v laboratořích dalších výzkumných ústavů rodí nové komerční projekty. A v laboratořích nového kampusu ITRI se pak systematicky zaměřují právě na výzkum, který propojuje různé – často i zdánlivě nijak nesouvisející – obory.
Mozkový trust vlády
ITRI zároveň plní roli špičkového think-tanku pro tchajwanskou vládu, jíž pomáhá zdokonalovat celý systém řízení vědy a výzkumu. Důraz je kladen na vytipování perspektivních odvětví, do nichž pak země vkládá velké úsilí a finanční prostředky. Tchaj-wan se tak stal jedním ze světových lídrů v oblasti IT, komercionalizace výzkumných výsledků ITRI vedla ke vzniku předních globálních polovodičových firem jako TSMC či UMC.
„Odvětvími budoucnosti“, na která se ITRI zaměřuje nyní, jsou zvláště zelená energetika a biomedicína. Právě v těchto oborech se rýsují i šance pro česko-tchajwanskou spolupráci.
Dalším pilířem aktivit ITRI je spolupráce se soukromými firmami při registraci patentů. Důsledná politika ochrany duševního vlastnictví je významným stimulem pro rozvoj domácích podniků, které potřebují jistotu, že o své intelektuální bohatství nepřijdou. Je zjevné, jak je taková politika důležitá v době, kdy se největším obchodním partnerem Tchaj-wanu stala Čínská lidová republika.
Pokud jde o inovace, Tchaj-wan se v mnohém liší i od svého velkého inovativního konkurenta v regionu – Jižní Koreje. Zatímco tchajwanská ekonomika se vyznačuje množstvím malých a středních podniků, jejichž rozvoj je pevně zakotven do tamního prostředí výzkumu a inovací, Jižní Korea je známa spíše velkými firemními konglomeráty – čeboly.
Česko-tchajwanské paralely
Tchaj-wan má sice více než dvakrát tolik obyvatel co Česko, ve srovnání s dalšími asijskými zeměmi je ale pořád možné ho považovat spíše za menší zemi. A Čechy pochopitelně může zajímat, jak se z této relativně malé země za tak historicky krátkou dobu zrodil asijský drak. I z tohoto pohledu je logické, že v posledních letech poskytoval právě Tchaj-wan (vedle zemí jako Izrael či Německo) jednu z nejdůležitějších inspirací pro další rozvoj celého systému výzkumu, vývoje a inovací v Česku.
Tchajwanská zkušenost s dokonale fungujícím systémem přispěla k formování nové metodiky hodnocení výzkumu v Česku a rovněž k návrhu vytvořit – podobně jako na Tchaj-wanu – tuzemské ministerstvo vědy a výzkumu. Na rozdíl od Tchaj-wanu se totiž české prostředí výzkumu a vývoje dosud potýká se značnou roztříštěností.
Paralel mezi oběma zeměmi je možné najít více a týkají se také širších ekonomických souvislostí, které ovlivňují celkové prostředí pro rozvoj inovací. Češi i Tchajwanci mají jednoho dominantního obchodního partnera. V českém případě to je Německo, v tchajwanském zase Čína – což je ovšem vztah komplikovaný složitou historií.
Jak připomíná náměstek vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Arnošt Marks, v obou zemích je možné mluvit o silné roli jednoho klíčového odvětví. Tchaj-wan se stal světovým lídrem v oblasti informačních technologií, v Česku je silný automobilový průmysl. To má své výhody, ale i nevýhody – v Česku i na Tchaj-wanu se v tomto směru objevují úvahy o potřebě zabránit přehnané závislosti.
Autor: Jan Žižka, konzultant a publicista, spolupracuje s vládní Sekcí pro vědu, výzkum a inovace
