Jiří Chýla ve svém novém příspěvku reaguje na stanovisko k navrhovanému víceletému finančnímu rámci EU na roky 2021-2027, které vydala Akademie věd ČR ve čtvrtek 14. 3. 2019.
Ve stanovisku Akademie věd se mimo jiné praví:
S plným vědomím, že za současné politické konstelace související s odchodem Spojeného království z EU a napjatého vyjednávání příštího víceletého finančního rámce může být tento apel pokládán za nadmíru ambiciózní, AV ČR zdůrazňuje, že v zájmu rozvoje vědy a ve světle očekávání, která jsou do ní vkládána, považuje za žádoucí dvojnásobné navýšení rozpočtu oproti předchozímu rámcovému programu Horizont 2020. Tímto krokem by EU prokázala své pokračující odhodlání dostát svému závazku z roku 2000, opětovně potvrzenému v roce 2010 ve Strategii Evropa 2020, vynakládat na výzkum a vývoj 3 % svého HDP. V souladu s výše uvedeným AV ČR vyjadřuje svoji plnou podporu požadavku Evropského parlamentu na navýšení alokace na budoucí rámcový program na 120 miliard euro.
Zvýrazněná věta bohužel ignoruje realitu. Celkový rozpočet EU je těsně pod 1 procentem HDP EU a z toho jde 8 procent, tj, 0,08 % HDP na HORIZON 2020, což je proti zmiňovaným 3 % HDP zanedbatelná částka. Po navýšení o polovinu oproti HORIZON 2020 to bude pořád jen 0,12 % HDP. I kdyby se rozpočet na HORIZON EUROPE zvýšil oproti HORIZON 2020 dvakrát, bude to činit stále jen 0,16 % HDP EU. Splnění cíle 3 % HDP na R&D není a evidentně ani nemůže být cílem HORIZON EUROPE, ale je to převážně záležitost podnikatelské sféry a v menší míře vlád členských zemí. Je třeba si uvědomit, že samotný VW vydává na R&D ročně více než rozpočet EU (tj. HORIZON 2020) a 4krát tolik jako celá Česká republika. A Daimler, Bosch a Siemens vydávají mezi dvěma třetinami a polovinou výdajů HORIZON 2020. R&D a inovace v EU ženou a financují především podniky, HORIZON 2020 či HORIZON EUROPE mohou hrát jen doplňkovou roli.
Autor: Jiří Chýla
