Nejen výkonnější solární panely, ale též zájem o širší souvislosti „čisté“ energetiky. O to jde Centru pokročilé fotovoltaiky (CAP), které vzniká v Praze za 164 milionů korun z unijních fondů. Ideovým otcem je Tomáš Markvart z University of Southampton, jenž se vrací do Česka, odkud roku 1968 emigroval před vojsky Varšavské smlouvy.
České vysoké učení technické (ČVUT) s tímto projektem uspělo mezi dalšími 32 „excelentními týmy“, jimž ministerstvo školství rozdělilo 5,2 miliardy korun.„Získali jsme na elektrotechnickou fakultu špičkového odborníka, autora zásadních knih v oboru fotovoltaiky. Naši studenti ocení, když je učí světová kapacita. Profesor Markvart si do Prahy přivezl vybavení své laboratoře, takže to s přesídlením myslí vážně. Při přípravě projektu se dal dohromady skvělý mezifakultní tým,“ řekl LN děkan Pavel Ripka. Kromě „elektra“ se na rozjezdu centra podílejí lidé z fakulty jaderné a stavební, z architektury i univerzitního centra UCEEB v Buštěhradě.
Centrum zahrne všechny aspekty fotovoltaiky. „Od teoretické fyziky, jež pomůže zvýšit účinnost solárních článků, až po technologické problémy, testování a diagnostiku solárních panelů a dokonce jejich integraci do konstrukcí budov,“ dodává Ripka. Projekt počítá s britskou univerzitou v Southamptonu jako s klíčovým partnerem, kam budou jezdit doktorandi ČVUT. Kromě Markvarta jsou stěžejními osobnostmi Tomáš Polcar (výpočty modelů), Bohuslav Rezek (degradace materiálů), Jakub Holovský (vysoce účinné články), Ján Kozempel (chemie) ale též odborníci na urbanismus a architekturu: Petr Wolf a Dalibor Hlaváček.
Rande s madridským sluncem
„Náhodou jsem byl v srpnu 1968 ve Velké Británii, chystal se na vysokou školu, ale v tu chvíli přišla ,bratrská‘ vojska. Takže jsem se nevrátil,“ řekl LN profesor Tom Markvart. Původně měl jet na matematickou olympiádu do Moskvy, ale místo toho zamířil na Birminghamskou univerzitu. „Studoval jsem matematickou fyziku. Učil mě David Thouless, který loni dostal Nobelovu cenu za fyziku spolu s Mikem Kosterlitzem, se kterým jsme chodili na pivo,“ vzpomíná Markvart (66), jenž v roce 1975 získal doktorát. Pak působil v Toulouse a Madridu. „Tam jsem pod vlivem sluníčka plně propadl sluneční energii. Ve fotovoltaice byli Španělé už tehdy dost na výši; pochopil jsem i její šířku, že to není jen o zachytávání energie,“ hovoří o madridském Instituto de Energia Solar. Pak získal od Royal Academy of Engineering prestižní stipendium, takže v letech 1994 až 1995 založil v Southamptonu, kde učí, centrum solární energie.
„Před pár lety jsme se rozhodli převést mou laboratoř sem do Prahy a dohodli se s ČVUT. Cílem centra je pokrýt široké spektrum výzkumu nejen ve fotovoltaice, ale i v jiných moderních zdrojích energie,“ říká Markvart. Měli by na to mít i vybavení. „Na přístrojové vybavení je vyčleněno 32 milionů korun. Zařízení v hodnotě dalších asi osmi milionů se nám podařilo získat od partnerské univerzity v Southamptonu,“ doplňuje manažerka Ladislava Černá. Ve středisku bude pracovat asi patnáct expertů, kteří uspějí v mezinárodních řízeních. „Byl jsem docela překvapen, jak špatné jméno má fotovoltaika v Česku – kvůli různým spekulantům s elektrárnami... Pokusíme se jí trochu napravit jméno,“ plánuje Markvart.
Článek vyšel 4. 4. 2017 v Lidových novinách
