Akademie věd ČR začíná vytvářet pro zákonodárce stručné svodky podkladů ke složitým problémům, jako jsou Big Data, sucho nebo pokroky v genetické modifikaci. Vzorem jsou slavné POSTnotes, které užívají britští poslanci.
Žijeme v době, kdy raketově narůstá objem dat kolem nás: videa, fotky, e-maily, shluky informací o pacientech i občanech. „Již v roce 2013 bylo odhadováno, že globálně obíhá zhruba 4,4 trilionu GB dat, což v přepočtu na každého člověka planety představovalo v průměru objem dat 120 filmů na DVD,“ píše se v letáčku k tématu tzv. Big Data.
Čtyřstránková svodka podkladů nese logo AVex, což je složenina ze zkratky Akademie věd ČR a expertního stanoviska. Prvním je právě téma velkých dat, jež má sloužit jako stručný „manažerský přehled“ pro poslance a senátory. A kdo by chtěl o trendech vědět víc, najde na poslední straně kontakt na profesora Emila Pelikána z Ústavu informatiky AV. „Smyslem je nabídnout zákonodárcům nezávislá, odborná a přitom stručná stanoviska ke složitým společenským problémům,“ řekla Lidovým novinám Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR.
Před pár lety se při návštěvě britského parlamentu seznámila s činností úřadu Parliamentary Office of Science and Technology (POST), jenž vydává svodky ke komplexním tématům. Říká se jim POSTnotes. Vyšlo jich dosud 592 a věnují se klimatickým změnám, odolným chemickým polutantům, jaderné energetice, klonování či kyberbezpečnosti.
„Čeští účastníci byli překvapeni, kolik vědeckých faktů a podpůrných dokumentů k tvorbě legislativy kancelář POST členům obou komor britského parlamentu poskytuje. Nejvíc je zaujaly právě stručné zprávy o vědeckých tématech, o kterých se v britském parlamentu jedná,“ řekl Lidovým novinám Otakar Fojt, vědecký diplomat z britské ambasády v Praze. První podklad vyšel před třiceti lety a věnoval se ozařování potravin.
V září 2017 přijela do českého Senátu referovat i britská expertka Sarah Bunnová. „Mám z českobritské spolupráce radost a těším se na další AVexy a šíření vědecky ověřených a relevantních informací jak pro zákonodárce, tak pro veřejnost,“ uvedl Fojt.
Každý měsíc složité téma
Akademie věd nachystá nové díly zhruba jednou měsíčně; po velkých datech přijde na řadu „sucho“ a pak i téma kvality pitné vody. „AVexy dodáme zákonodárcům v tištěné podobě, vždy v rozsahu čtyř stránek. Máme i speciální webovou stránku, kam budeme AVexy ukládat,“ řekl mluvčí Akademie věd Jan Martinek. Britové též nabízejí publikované studie na internetovém úložišti, takže jsou nadále k dispozici zájemcům o daná témata – i pro boj s „fake news“.
„Tohle je zajímavé. Chtělo by to řešit obdobně jako britský model: elektronickým úložištěm dokumentů,“ hodnotil první AVex hejtman a poslanec Ivo Vondrák (za ANO), bývalý rektor Vysoké školy báňské v Ostravě.
I dle předsedy ODS a exrektora Masarykovy univerzity v Brně Petra Fialy jde o „přehledný podklad“, který lze – jako každý kvalifikovaný a přitom stručný přehled – považovat za užitečný.
Podle nynějšího rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka v Česku chybí politická rozhodnutí na základě expertizy. „Vítám jakékoliv odborné podklady,“ uvedl Bek, jenž je i senátorem. Spolupráci Akademie věd s parlamentem prosazoval už její předchozí šéf Jiří Drahoš. „Jsem přesvědčen, že podklady od kolegů vědců budou užitečné, a sám na ně budu upozorňovat,“ řekl Lidovým novinám senátor Drahoš.
„Zákonodárcům chceme poskytovat konzistentní informace a nestranné znalosti o konkrétním problému a možnostech řešení,“ řekla Zažímalová za Akademii věd, jež již dříve uzavřela s parlamentem memorandum o spolupráci.
Autor: Martin Rychlík
Článek vyšel 7. 2. 2019 v Lidových novinách.
