Hlavním tématem letošní konference 5. národní den velkých výzkumných infrastruktur (na půdě MU, respektive CEITEC MU proběhla také její edice v roce 2017) bylo financování. Není divu, protože současný rámec financování doběhne na konci roku 2022 a je zapotřebí rozhodnout, jak bude financování infrastruktur vypadat v nadcházejících letech.
To je plně v rozhodovací pravomoci vlády ČR, která schvaluje jednotlivé projekty velkých výzkumných infrastruktur. Po velmi profesionálně provedené mezinárodní evaluaci velkých výzkumných infrastruktur, organizované MŠMT v letech 2020–2021, nastává tedy letos velké finále tohoto procesu. Startovní výstřel k diskusím o financování infrastruktur zazněl právě na brněnské konferenci, kde ministr Gazdík představil návrh Ministerstva školství (MŠMT) na financování výzkumných infrastruktur na roky 2023–2029. Další podrobnosti k němu doplnil i jeho náměstek Robert Plaga, který je u agendy velkých výzkumných infrastruktur již od roku 2015.
Návrh sestává ze dvou hlavních částí. První část předpokládá navýšení celkového ročního rozpočtu na provozní náklady projektů velkých výzkumných infrastruktur z cca 1,9 mld. Kč ročně, jak je tomu nyní, o cca 600 mil Kč na téměř 2,5 mld. Kč ročně od roku 2023. Tuto částku je zapotřebí vnímat v celkovém kontextu, kdy podpora velkých výzkumných infrastruktur v absolutních číslech od posledního navýšení (od roku 2019/2020) stagnuje na stejné úrovni, a to při rostoucí celkové inflaci, výši platů a v poslední době i mnohdy dramatickému růstu cen elektrické energie, která je u přístrojově náročných infrastruktur, kterých je na roadmap celá řada, podstatnou součástí celkových provozních nákladů. Na druhé straně je zapotřebí vzít v úvahu i potřeby dalších součástí českého výzkumného a inovačního ekosystému. Namátkou zmiňme třeba diskutovanou nízkou úspěšnost projektů podávaných do GAČR. Je zapotřebí také pozitivně kvitovat vládou schválené navýšení celkového rozpočtu na vědu, výzkum a inovace na rok 2022. Uvidíme, co s ním udělá projednávání v Poslanecké sněmovně.
I toto navýšení rozpočtu na velké výzkumné infrastruktury bude znamenat krácení jejich plánovaných finančních požadavků předložených do mezinárodního hodnocení. Právě to je druhou součástí návrhu MŠMT, která stanovuje výši podpory pro jednotlivé velké výzkumné infrastruktury dle jejich hodnocení. Z návrhu je u již financovaných velkých výzkumných infrastruktur patrný důraz na kvalitu, tj. vetší míra financování lépe hodnocených velkých výzkumných infrastruktur. To je posun správným směrem, neboť při posledním kole financování (od roku 2019) MŠMT nečinilo rozdíl v krácení mezi infrastrukturami hodnocenými dvěma nejlepšími známkami, tj. 4 a 5. Nyní k tomu našlo odvahu, což je dobře a patří mu za to dík. Tímto krokem MŠMT přispívá ke kultivaci českého výzkumného prostředí. Tuto radost poněkud kalí paušální přístup k nově podaným návrhům infrastruktur, kde je navrhováno financování bez ohledu na rozdíly mezi návrhy hodnocenými známkami 4 a 5. I u nich je vhodné vyslat jasný signál k ocenění kvality.
Návrh MŠMT na financování znamená pro všechny infrastruktury bez rozdílu krácení jejich požadavků. Podle signálů z infrastruktur majícími své uzly na Masarykově univerzitě to bude pro řadu z nich nutnost omezit své rozvojové plány. Ale štěstí přeje připraveným a věřím, že se infrastruktury zapojí i do dalších projektů v rámci Horizon Europe nebo do výzev Operačního programu Jan Ámos Komenský, které nebudou specificky cílit na velké výzkumné infrastruktury, a také budou pokračovat a rozšiřovat spolupráci s komerčním sektorem.
Ke svému rozhodnutí má RVVI a vláda k dispozici řadu podkladů. Především výsledky samotného peer review hodnocení organizovaného MŠMT. V kontextu diskusí o socio-ekonomických dopadech velkých výzkumných infrastruktur, na kterých se podílí jak MŠMT, tak i RVVI, připravilo jako věcný podklad Technologické centrum AVČR Analýzu přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur (jednotlivé infrastruktury zde). Jde o první verzi, která určitě není dokonalá, ale začátek cesty jak dopady velkých výzkumných infrastruktur monitorovat a vyhodnocovat. Jde o určitou paralelu k hodnocení dokončených programů výzkumu, vývoje a inovací, které je povinné pro všechny poskytovatele. Kvalita těchto hodnocení je však mnohdy pochybná, resp. slouží k tomu, aby si poskytovatelé odškrtli splnění své zákonné povinnosti.
Další diskuse nad návrhem proběhne v rámci Rady pro velké výzkumné infrastruktury MŠMT na konci února. Následně se diskuse přesune na půdu Rady pro výzkum, vývoj a inovace a na vládu.
Diskuse o investičních požadavcích velkých výzkumných infrastruktur naváže na rozhodnutí vlády o jejich provozním financováním a bude směřována do výzvy Operačního programu Jan Ámos Komenský, který by měla během letošního jara schválit formálně Evropská komise.
Závěrem mi dovolte vyslovit tři přání, která se, doufám, naplní. Zaprvé, aby Rada pro výzkum, vývoj a inovace a následně vláda rozhodovala na základě dat a faktů, kterých je více než dostatek. Zadruhé věřím, že rozhodnutí o financování projektů velkých výzkumných infrastruktur nebude předvánočním dárkem jako tomu bylo v roce 2015, kdy vláda o podpoře rozhodla na svém zasedání 22. prosince. To vyvolalo značný neklid, protože příslušné infrastruktury do poslední chvíle (ano, financování začínalo již 1. 1. 2016!) nevěděly, s čím mohou od nového roku počítat. Přitom všichni víme, jak je ve výzkumu důležitá stabilita, kontinuita a předvídatelnost. Zatřetí, doufám, že z tohoto rozhodnutí bude profitovat česká a mezinárodní vědecká komunita ještě dlouhá léta. Protože právě uživatelé jsou tou klíčovou ingrediencí pro výzkumné infrastruktury. Bez nich by podpora velkých výzkumných infrastruktur neměla smysl.
Příští rok na viděnou v Ostravě na českém superpočítači IT4Innovations na dalším ročníku národního dne velkých výzkumných infrastruktur!
Autor: Ondřej Hradil, manažer výzkumných infrastruktur, odbor výzkumu, rektorát Masarykovy univerzity a spoluorganizátor 5. národního dne velkých výzkumných infrastruktur a konference ICRI 2022
- Autor článku: ne
- Zdroj: Ondřej Hradil
