Momentálně v druhé polovině května 2020 nevypadá svět z pohledu mladých firem příliš růžově. Bohužel se spolu s nimi v následujících letech poveze i zbytek ekonomiky. Relativně krátké výpadky v počtu a výkonnosti mladých firem mají totiž rozsáhlé a dlouhodobé makroekonomické dopady.
Kvůli pandemii covid-19, kterou teď na vlastní kůži zažívá takřka celý svět, se rok 2020 rýsuje jako jeden z ekonomicky nejtěžších za dlouhé dekády. Doslovné uzavření celých sektorů ekonomiky se bezpochyby odrazí v životaschopnosti mnoha podniků. Malé a středně velké podniky jsou obzvláště náchylné k výpadkům poptávky. O to více to platí v případě startupů a mladých čili nedávno založených firem. Ostatně tyto predikce již nyní potvrzují nejnovější data. V posledním březnovém týdnu se v USA propadly žádosti o založení firem o rekordních 40 procent. Takovýto jednorázový propad nebyl zaznamenán ani v nejhorších obdobích finanční krize v letech 2008 a 2009.
V Česku, stejně jako v mnoha jiných zemích, se takováto data v „reálném čase“ shánějí obtížně. USA jsou v tomto ohledu skutečně speciálním případem. A proto se velká většina výzkumných studií zaměřuje právě na americkou ekonomiku. Ale závěry z těchto studií se pravděpodobně dají přenést i do českého kontextu. Data z Eurostatu naznačují, že některé základní „demografické“ údaje o firmách jsou v České republice podobné těm americkým. Příkladem je fakt, že stejně jako v USA i české startupy, tj. nově založené firmy, které nebyly v předchozím roce v provozu, zaměstnávají zhruba 3 procenta pracovní síly.
Na druhou stranu některé jiné údaje naznačují, že česká ekonomika se bude s výpadky mezi svými nejmladšími firmami vypořádávat hůře než USA. Jedním z důležitých ukazatelů v tomto ohledu je každoroční počet nově založených a zaniklých firem. Tento ukazatel totiž poukazuje na sílu tzv. kreativní destrukce, kdy neúspěšné firmy zanikají a dávají tím prostor více schopným konkurentům. V USA je intenzita tohoto procesu téměř dvakrát vyšší v porovnání s českými čísly. Dalo by se tedy očekávat, že ekonomické výpadky mohou mít v Česku delší trvání, protože česká ekonomika má menší potenciál tyto výpadky v budoucnosti kompenzovat o to silnější vlnou zakládání nových firem
Proč se starat o mladé firmy?
O malých a středně velkých podnicích se v politických kruzích mluví celkem často. O mladých firmách, tj. o podnicích mladších pěti let už méně. Ale nejnovější studie potvrzují, že to jsou právě startupy a mladé podniky, které jsou nepostradatelné z hlediska budoucího ekonomického růstu a růstu zaměstnanosti. Propady v jejich počtech jsou spojeny s dlouhodobými poklesy agregátní zaměstnanosti a nižším tempem růstu reálného HDP.
Jak je to ale možné, když startupy zaměstnávají v USA asi jen tři procenta pracovní síly? Za odpovědí na tuto hádanku stojí dva hlavní důvody. První je, že startupy a mladé firmy jsou téměř výhradním zdrojem nově vytvořených pracovních míst. Přestože firmy mladší pěti let zaměstnávají „jen“ patnáct procent pracovní síly, v čistém přírůstku stojí za třemi čtvrtinami všech nově vytvořených pracovních míst. Pokud ekonomika utrpí ránu v podobě propadu počtu nových firem, v podstatě se tím zastaví motor růstu zaměstnanosti, a tím se oslabí schopnost dostat se, co se týče nezaměstnanosti, rychleji z ekonomické krize.
Druhým, méně zjevným důvodem je fakt, že startupy vstupující na trh během recese, mají v průměru nižší růstový potenciál. To znamená, že i když se takovéto firmy dožijí „normálních časů“, zůstanou relativně menší než podobné firmy, které ale vstoupily na trh v obdobích ekonomického boomu.
Oba zmíněné důvody tedy podlamují dlouhodobý růst zaměstnanosti. Dá se tedy očekávat, že ročník firem 2020 (a jejich mladí sourozenci) bude slabší jak co do počtu firem, tak do počtu pracovníků, které tyto firmy budou v budoucnosti zaměstnávat.
Možné scénáře a startupová kalkulačka
Za účelem predikce budoucích dopadů pandemie na agregátní zaměstnanost, jsme spolu s kolegou z University College London, Vincentem Sterkem, vytvořili „Startupovou kalkulačku“. Tato kalkulačka používá veřejně dostupná data z USA a propočítává čisté dopady na budoucí agregátní zaměstnanost různých pandemických scénářů v podobě tří „parametrů“: (i) propadu počtu startupů, (ii) snížení jejich růstového potenciálu a (iii) zvýšení pravděpodobnosti krachů mladých firem.
Náš základní scénář má podobu hluboké, ale krátké recese. Předpokládá, že všechny tři zmíněné parametry v roce 2020 spadnou na svou historicky nejhorší úroveň. V následujícím roce 2021 se ale všechny parametry opět vrátí na svůj dlouhodobý průměr. I v tomto relativně optimistickém scénáři čeká americkou ekonomiku kumulativní propad zaměstnanosti ve výši 10,6 milionů pracovních míst. I v roce 2030 se americká ekonomika bude stále nacházet pod vlivem trendu, na kterém by byla, kdyby pandemii nezažila (viz Obrázek 1). To znamená, že jednoroční recese bude mít za následek deset let ekonomického trápení.
Obrázek 1: Základní scénář (historický propad v roce 2020)
Někdo může takovýto scénář považovat za příliš pesimistický. Co kdyby v roce 2021 ve skutečnosti nastal ekonomický boom díky vysokému optimismu z konce pandemie a například také díky vhodným ekonomickým zásahům americké vlády? I takovéto scénáře naše kalkulačka zvládne. V tomto případě vychází kumulativní propad zaměstnanosti o poznání nižší – zhruba dva miliony pracovních míst. I přes okamžitý boom se však podle něho americká ekonomika kompletně vzpamatuje až v roce 2028 (viz Obrázek 2).
Obrázek 2: Alternativní scénář (historický propad v roce 2020 a okamžitý boom v roce 2021)
Co z toho plyne?
Ačkoli v současné situaci nevypadá svět z pohledu mladých firem příliš růžově, není vše ztraceno. Mladé firmy vykazují velkou citlivost na ekonomické výkyvy, a tak je možné, že budou i značně citlivě reagovat na možné vládní pobídky a výpomoc. Tím by se dal zbrzdit jejich propad v roce 2020 a následně zlepšit agregátní výhled do následujících let.
Jistým příslibem je, že česká vláda loni představila novou inovační strategii „The Country for the Future“, která je mimo jiné zaměřena i na podporu inovativních startupů. Nicméně plošná hospodářská opatření v období epidemie covid-19 – nejen v České republice – nejsou na startupy patřičně zaměřena. Většina opatření totiž počítá s tím, že daná firma na trhu působila již v minulých letech. Tímto jsou startupy automaticky znevýhodněny a někdy dokonce i z kola ven. Stejně jsou na tom i firmy, které se teprve chystaly na trh vstoupit.
Vhodně koncipovaná podpora velkých etablovaných firem, které zaměstnávají velkou část pracovní síly, je jistě na místě. Ale tyto firmy mají více možností krizi přežít a rychle se z ní oklepat. Vlády by však měly podporovat i mladé firmy, které se nacházejí v kritické fázi svého vývoje, a které představují ekonomickou budoucnost země.
Autor: Petr Sedláček
Zdroj: IDEA CERGE-EI
- Autor článku: ne
- Zdroj: Petr Sedláček
