V České republice doktorské studium úspěšně dokončí pouze zhruba polovina studentů. Kromě nízkých stipendií pociťují nedostatečnou nefinanční podporu ze strany vysokých škol. Jedním ze způsobů, jak jejich výzkumnou práci a studium podpořit, jsou interní grantové soutěže vysokých škol. V nové studii think-tanku IDEA zkoumáme, jaký dopad má grantová podpora na další studium doktorandů.
Studie Grantová podpora a doktorské studium: Analýza dat Grantové agentury Univerzity Karlovy jako první v České republice zkoumá vztah mezi grantovou podporou doktorandů a dalším studiem, konkrétně mírou dokončení a délkou studia na Univerzitě Karlově. Efekty zkoumáme za celou univerzitu a za sekce, což je hlavní dělení v rámci grantové agentury podle oblasti výzkumu (společenské, přírodní a lékařské vědy). K analýze využíváme data Grantové agentury Univerzity Karlovy za roky 2010–2013. Do její soutěže během svého studia typicky podá projekt třetina až polovina doktorandů. Z přihlášených však podporu získává jen přibližně třetina.
V analýze porovnáváme jinak podobné studenty s a bez grantové podpory. Používáme metodologii párování, která na základě charakteristik studentů a jejich výzkumných projektů páruje co nejpodobnější studenty, kteří grantovou podporu získali, s těmi, kteří o ni žádali, ale nezískali ji. Nicméně ani tato metodologie nezaručuje odhad kauzality, a tak výsledky interpretujeme jako nekauzální vztah grantové podpory a dalšího studia.
Naše zjištění ukazují, že grantová podpora měla pozitivní vztah s mírou dokončení studia. Studenti s grantovou podporou měli o 10–20 procentních bodů vyšší míru dokončení. To znamená posun z míry dokončení kolem 60 % u studentů bez grantové podpory na 70–80 % u studentů s grantovou podporou. Vztah byl pozitivní u všech oborových sekcí kromě lékařských věd, ale s ohledem na nízký počet pozorování nebyl ani u jedné sekce statisticky významný.
Studenti s grantovou podporou dokončovali studium o 3–7 měsíců později než podobní studenti, kterým podpora přiznána nebyla. V sociálních a přírodních vědách není vztah kvůli omezené statistické věrohodnosti dostatečně průkazný. V lékařských vědách podpoření studenti dokončovali o více než rok později než podobní nepodpoření studenti. Podpoření studenti také dokončovali přibližně o 10 procentních bodů méně do 3–4 let od zahájení, tedy ve standardní době studia. To představuje pokles z 28 % u nepodpořených na 18 % u podpořených. Pozitivní vztah mezi grantovou podporou a výsledky studentů naznačuje, že grantová podpora může být efektivním nástrojem podpory. Je však třeba brát v úvahu možné dopady na délku studia.
Tuto studii, první v České republice, je třeba chápat jako pilotní. Při použití delší časové řady, více dat o kariéře studentů anebo informací z rozhodovacího procesu grantové agentury by se daly hledat odpovědi na řadu dalších velmi zásadních otázek. Např. Má grantová podpora kauzální dopady na studium a jaké? Má stejný dopad na všechny typy studentů (např. studenti různých skupin a oborových sekcí)? Má grantová podpora dopady na další kariéru studentů a publikační činnost? Jak grantová podpora vzájemně interaguje s dalšími formami podpory studentů? Je grantová podpora stejně přínosná i na dalších vysokých školách v České republice?
Podobným způsobem by se měla vyhodnocovat i grantová schémata jiných poskytovatelů projektové podpory na výzkum v akademické sféře jako například Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky, Agentury pro zdravotní výzkum České republiky, jednotlivých ministerstev či operačních programů Evropské unie apod.
Celou studii si můžete přečíst zde.
Autor: Václav Korbel, IDEA CERGE-EI
Václav Korbel
Spolupracovník think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i. Absolvoval doktorské studium na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, v současnosti působí v PAQ Research a na MŠMT. Ve svém výzkumu se zabývá vzděláváním, behaviorální a experimentální ekonomií.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Václav Korbel
