Výdaje ze zahraničních zdrojů výrazně poklesly. Český systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) trápí také málo aplikovaných výsledků nebo genderová nevyváženost. Výdaje určené pro tuto oblast ale rostou a české výzkumné infrastruktury mají velký potenciál. K takovým závěrům došlo hodnocení roku 2016 zpracované Úřadem vlády.
„Na základě rozborů, analýz a mezinárodních srovnání lze konstatovat, že systém VaVaI v ČR se rozvíjí žádoucím směrem.“ Touto větou začíná nedávno zveřejněná publikace Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2016. Obsáhlý dokument hodnotí VaVaI v 10 kapitolách, mezi které patří například financování, lidské zdroje, výzkumné infrastruktury, výsledky výzkumu nebo inovační výkon české ekonomiky.
Financování a zahraniční podpora
Publikace shrnuje data, která byla posbírána z různých zdrojů a velká část z nich byla již dříve zveřejněna - o řadě uváděných statistik a informací jsme již informovali. Takovým případem je například oblast financování VaVaI, jehož významnou složku představovaly zahraniční zdroje. Ty Česku poskytla především Evropská unie na základě Dohody o partnerství, která definuje pět problémových oblastí, na které by tyto prostředky měly být zacíleny. Mezi ty patří nedostatečná kvalita samotného výzkumu, jeho řízení a lidských zdrojů, slabá orientace na přínosy pro společnost a nízká míra uplatnění výsledků v inovacích. Veřejná složka zahraničních zdrojů ovšem v roce 2016 výrazně ztratila na objemu, a to kvůli ukončení čerpání za programové období 2007-2013. Významným zdrojem byl také současný rámcový program Evropské unie Horizont 2020.
Lidské zdroje
Problematice lidských zdrojů jsme se již také věnovali. Z celkového počtu téměř 100 tisíc zaměstnanců v oblasti VaVaI pracuje největší část v podnikatelském sektoru, který, stejně jako v Belgii nebo Francii, těsně převažuje nad veřejným (vysokoškolským a vládním). Statistiky také ukazují, že českému systému chybí genderová vyváženost.
Výzkumné infrastruktury
Jak lidské zdroje, tak i zmíněné finance, jsou klíčové pro další vývoj výzkumných infrastruktur v České republice, pokud se má naplno využít jejich potenciál. Ten je dle analýzy velký a mnoho výzkumných infrastruktur může v budoucnu zlepšit kvalitu výzkumu a vývoje u nás, potažmo konkurenceschopnost české ekonomiky. Celkem 24 ze 74 velkých výzkumných infrastruktur v rámci mezinárodního interim hodnocení získalo nejvyšší možné hodnocení, 8 z nich nevyhovělo. Na budování a rozvoji center výzkumu a vývoje se výrazně podílely finance z Evropské unie. V rámci takto podpořených projektů byly nejčastějším řešitelem vysoké školy – 28 případů z 48.
Výsledky výzkumu a vývoje
Přestože dlouhodobě narůstá počet publikačních i aplikovaných výsledků, rok 2016 tento trend nepotvrdil ani v jednom případě. Počty výsledků nejvíce navyšují společenské a humanitní vědy následované průmyslem. Slabou stránkou stále zůstává malé procento aplikovaných výsledků a s tím související nízký počet patentů. Největší poměr kvalitních publikací měla Akademie věd ČR, největší počet jich vytvořily vysoké školy. Obecně kvalita publikací meziročně vzrostla, stejně jako úroveň mezinárodní spolupráce.
Inovační výkonnost ČR
V kategorii inovačního výkonu, měřeného pomocí Souhrnného inovačního indexu, patří ČR společně s Itálií, Polskem nebo Maďarskem do skupiny států EU zvané Moderate Innovators, která je ze čtyř vymezených skupin ta předposlední. V jiném složeném indikátoru (Global Innovation Index) ČR vynikala hned v několika oblastech – ekologické udržitelnosti, znalostní tvorbě, znalostních dopadech, kreativním zboží a službách. Špatných výsledků dosahuje ČR naopak v investicích, dostupnosti služeb vládních institucí přes internet, využívání internetu pro komunikaci s občany a dalších. O tom, že nízkou míru inovativnosti menších a středních podniků označuje Evropská komise za jeden z nejzávažnějších problémů celého českého systému, jsme psali.
Publikace dále hodnotí implementaci Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR (RIS3). Data ukazují, že začátek strategie poznamenává nižší tempo čerpání, očekává se ale jeho růst. Cíle aplikačních odvětví i klíčových oblastí změn se v současnosti daří naplňovat, byť s různou intenzitou.
Celá publikace obsahující další informace i z ostatních oblastí VaVaI je ke stažení zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
Zdroj: RVVI
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
