Poslední z řady letošních konferencí k Implementaci hodnocení výzkumných organizací Metodika 2017+ se uskutečnila 17. prosince 2019 v Praze. Zástupci Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na ní bilancovali postup zavádění nového způsobu hodnocení a diskutovali problémy, se kterými se setkávají.
První místopředseda RVVI Petr Dvořák v úvodní řeči vyzdvihnul, že principy Metodiky 2017+ ocenila renomovaná společnost Technopolis Group ve své studii International Landscape Study of Research and Innovation Systems zveřejněné na začátku tohoto roku. Zdůraznil také vazbu nového hodnocení na Inovační strategii ČR 2019 – 2030, z níž vyplývá, že úspěšná implementace Metodiky je podmínkou stabilizace financování v podobě nárůstu institucionálních prostředků na rozvoj výzkumných organizací.
Pavel Baran připomněl nedávné schválení novely zákona č.130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, která dává hodnocení jasnou oporu. Dále ocenil hladký legislativní proces a shodu napříč politickým spektrem. Jiří Witzany zmínil, že hlavním smyslem zaváděného hodnocení je přechod od měření kvantity vědeckých výsledku ke kvalitě. Z nové Analýzy výzkumu, vývoje a inovací za rok 2018 sice vyplývá, že došlo k nárůstu počtu publikačních výsledků českých pracovišť asi o jednu desetinu, o jejich vědeckém dopadu a společenské relevanci to však nijak nevypovídá.
„Zvyšuje se podvědomí o tom, že se někdo lidským pohledem podívá na vědu a snaží se říci, co je dobrý výzkum a co není. Dobří vědci si to již začínají uvědomovat a tento způsob hodnocení podporují,“ komentoval pro portál Vědavýzkum.cz Petr Dvořák postupnou změnu atmosféry ohledně posunu hodnocení kvantity vědeckých výsledků směrem k jejich kvalitě. Podle hlavního koordinátora hodnocení Michaela Šebka změnu hodnocení pozitivně vnímají zejména vědci, kteří po část kariéry žili a pracovali v některé vyspělé zahraniční zemi. „Naprosto nová je i snaha o mezinárodní srovnání. Alespoň tam, kde je to možné, v rámci hodnocení porovnáváme náš výkon s EU a světem. To tady doposud nikdy nebylo,“ doplnil Michal Šebek.
Ukazuje se, že mezi největší problémy implementace patří přetrvávající spory o principech celého hodnocení v segmentu vysokých škol. Úspěch hodnocení je do budoucna také závislý na tom, zda se podaří zajistit dostatečný počet zahraničních hodnotitelů pro peer-review a v neposlední řadě na dostatečné personální a analytické kapacitě Úřadu vlády.
Michael Šebek ve své přednášce upozornil i na velké rozdíly v kvalitě výsledků přihlašovaných do hodnocení v Modulu 1, do kterého instituce vybírají své nejlepší nebibliometrizovatelné výsledky VaV. Vedoucí Oddělení hodnocení výzkumných organizací Kateřina Miholová zase představila výsledky bibliometrické analýzy v Modulu 2 pro jednotlivé oborové skupiny, na nichž demonstrovala nutnost posuzovat výsledky odděleně na základě specifických oborových publikačních zvyklostí. Z výsledků je zjevné, že v některých, především přírodovědných a technických oborech, bibliometrická analýza více vypovídá o kvalitě prováděného výzkumu než například v oborech humanitních.
Veškerá data z hodnocení v modulech 1 a 2 jsou dostupná na webových stránkách RVVI. V těch bibliometrických nově kromě srovnání se světovou úrovní přibylo také srovnání výkonu se zeměmi EU 15.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
