Nový zákon o registrech ve vzdělávání má propojit data od žáků po výzkumníky a akademiky. Díky tomu bude moci sledovat pracovní úvazky a mzdy akademiků, ale také vzdělávací dráhu studentů od mateřské školy až po jejich uplatnění na trhu práce.
Zatímco se mediální pozornost soustředí na přípravu nového zákona o vysokých školách, MŠMT připravuje ještě jednu významnou legislativní změnu: Zákon o registrech ve vzdělávání, který propojí existující registry, upraví sběr některých údajů a umožní sledovat jednotlivé osoby v čase pomocí pseudonymizovaných identifikátorů.
Díky němu se mimo jiné budou sledovat pracovní vztahy akademiků na jednotlivých vysokých školách, včetně rozsahu jejich úvazků a mezd. Stát ale také získá možnost sledovat data o studentech a jejich průchodu vzdělávací soustavou až po uplatnění na pracovním trhu.
„Zákon umožní další úroveň elektronizace agend MŠMT a možnost propojení dat z jednotlivých systémů, což umožní MŠMT efektivnější rozhodování na základě dat a vyšší míru racionalizace vzdělávací politiky,“ říká k zákonu mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Macura a dodává: „Informační systémy vzniklé na základě tohoto zákona budou základními pilíři elektronizace agend MŠMT.“
Přečtěte si také
Průměrná mzda akademiků v roce 2022 přesahovala 62 tisíc Kč, ale rozdíly mezi jednotlivými fakultami byly obrovské. Analýza ukazuje, že rozdíly v odměňování odrážejí mimo jiné velké disproporce ve financování výzkumu v různých oborech a velkou koncentraci výzkumných zdrojů na malém počtu fakult. Roli nicméně hrají také výrazně odlišné počty studentů na jednoho akademika na jednotlivých fakultách a další faktory. Zajímavé je, že i u srovnatelných fakult na různých vysokých školách se významně liší příspěvek na jednoho studenta, což zřejmě odráží (mimo jiné i) odlišné přístupy jednotlivých univerzit k vnitřnímu rozdělování institucionálních zdrojů.
Propojení údajů o studentech i absolventech
Matriky studentů již dnes obsahují široké spektrum údajů — od identifikace studentů přes informace o průběhu studia až po údaje o absolvování státních zkoušek, získaných titulech nebo přerušení studia. Nový zákon má sjednotit jejich správu a umožnit jejich detailnější využití v rámci nových registrů ve vzdělávání.
„Elektronizace registrů a jejich vzájemné propojení může přinést MŠMT údaje, které bylo doposud těžké dát dohromady. Stát by měl konečně získat datový přehled o průchodu jednotlivých žáků vzdělávací soustavou od školky či dětské skupiny, přes základní a střední školu až na vysokou a dokonce po účast v celoživotním vzdělávání a trh práce nebo ve výzkumu a vývoji,“ chválí návrh ekonom z CERGE-EI Daniel Münich.
Přečtěte si také
Pokus o reformu vysokých škol – poprvé, podruhé, potřetí... Tentokrát v podání Roberta Plagy, který chce na jaře 2028 poslat do Sněmovny nový vysokoškolský zákon. Všechny předešlé pokusy o nový zákon, který by nahradil ten stávající z roku 1998, však ztroskotaly. Bude Robert Plaga úspěšnější než předchozí ministři?
Omezení „létajících profesorů“?
Data v registru mohou ministerstvu umožnit také přesnější kontrolu personálního zabezpečení studijních programů nebo sledování takzvaných „létajících profesorů“, kteří působí na více institucích současně.
„MŠMT v současné době sbírá pouze agregované údaje o mzdách pro jednotlivé kategorie pozic na fakultách a vysokých školách a k jiným datům nemá přístup. Souběhu více úvazků a funkčních míst obecně se dotýká připravovaný vysokoškolský zákon. Cílem rozhodně není omezit odbornou spolupráci, ale naopak posílit stabilitu a transparentnost akademických pracovních vztahů,“ říká Macura.
Data o mzdách si po schválení zákona stát načte z Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, školy je tak již nebudou vyplňovat do Registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol (REDOP). Velkou změnou bude, že nebudou agregovaná jako dosud, ale individualizovaná a pseudonymizovaná, což znamená, že lidé v nich budou figurovat pod kódy podobně jako např. žáci v přijímacím řízení na střední školy.
Věcný záměr zákona, který vznikl ještě za minulé vlády na podzim 2024, projednala 25. 5. 2026 vláda. Jeho důvodovou zprávu a další dokumenty je možné si přečíst ve vládním systému evidence dokumentů Odok, jak vláda informovala i v tiskové zprávě.
Ministerstvo návrh zdůvodňuje tím, že současná data neumožňují získat přesný přehled o fungování vzdělávacího systému. Podle MŠMT dnes stát ani nedokáže přesně určit, kolik lidí ve vzdělávacím systému skutečně pracuje, protože někteří pedagogové a akademici mají úvazky na více školách. Stát neví, jak jsou rozdělovány některé složky mezd a jaké dopady by měly změny v odměňování.
Přečtěte si také
Každý rok žádají v Česku tisíce lidí o uznání zahraničního vysokoškolského diplomu. Zatímco pro některé jde o formalitu, jiní narážejí na zdlouhavý proces a nejistý výsledek. S rostoucí mezinárodní mobilitou studentů i akademiků tak sílí otázka: odpovídá současný systém nostrifikací současné realitě?
Více dat, více datových analytiků
Ministerstvo v důvodové zprávě argumentuje, že centralizace dat umožní efektivnější řízení školství včetně toho vysokého, lepší kontrolu financování a kvalitnější analytické podklady pro tvorbu vzdělávací politiky. Získaná data mají také pomoci například při hodnocení kvality vysokých škol, při plánování kapacit studijních programů, při sledování úspěšnosti studentů, nebo při vyhodnocování trhu práce akademických pracovníků.
„Že by měl být sledován úvazek pedagogů a akademiků je žádoucí (ostatně na vědeckém poli mají perzistentní identifikátory jako ORCID, které konečně vnesly trochu přehledu do afilace autorů). Že by se měl poněkud utlumit rozlet létajících profesorů je dobře, u vysokých součtů úvazků je zřejmé, že se jim nevěnují nebo jsou dokonce jen formální garance předmětu, zejména na některých soukromých školách,“ myslí si Jiří Krechl, který má na starosti výzkum a vývoj v agentuře CzechInvest.
Z pohledu vysokých škol může nový zákon vyvolat debatu o dalším nárůstu administrativních povinností a o rozsahu citlivých osobních údajů, které budou školy státu předávat. S prosbou o vyjádření jsme se obrátili na předsedu České konference rektorů Milana Pospíšila, do vydání článku jsme ji však neobdrželi. Mluvčí ministerstva Ondřej Macura si však myslí, že administrativa vysokých škol se naopak sníží. „Jedním z cílů zákona je např. eliminovat výkazy o agregovaných datech o akademických pracovnících a využít místo nich údaje přímo z informačních systémů vysokých škol, které budou předávány způsobem systém–systém,“ říká Macura a dodává: „Propojená data budou také sloužit občanům, kteří budou mít veškeré informace dostupnější a na jednom místě a nebude tedy nutné je opakovaně dokládat, a to jak v rámci ČR, tak přeshraničně.“ Propojení registrů tak slibuje i snadnější nostrifikace.
Daniel Münich upozorňuje, že nestačí data sbírat a propojit, ale je třeba je také v čitelné podobě zpřístupnit ostatním: „Ani propojená data nám nebudou k ničemu, pokud budou někde ležet a nad nimi nebudou vybudovány informační rozhraní či portály semi-agregovaných indikátorů pro typické uživatele, jako jsou školy (tedy vedení škol) a jejich zřizovatelé, rodiče a žáci a studenti, zaměstnavatelé, novináři a veřejnost. A musí také existovat uživatelé, kteří na datech založené informace chtějí a umí je používat.“ Podle Münicha je tedy potřeba nejen mít zpřístupněná data, ale také posílit množství lidí, kteří je umí číst a zpracovat, tedy posílit ve všech oblastech státní správy i výzkumných organizací počet datových analytiků.
Návrh nyní čeká legislativní proces schvalování v obou parlamentních komorách, jehož délku podle MŠMT nelze předjímat. Pokud bude zákon schválen, vznikne poprvé ucelený datový systém, který umožní sledovat vzdělávací dráhu lidí od předškolního vzdělávání až po jejich působení na trhu práce nebo ve výzkumu
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
