Američtí vědci hledají nová působiště, čehož využívají zahraniční univerzity. Skandál spojený s šikanou v Max Planck Society odhaluje zranitelnost mezinárodních vědců. A čínský „mikrosatelit“ stanovil nový rekord v bezpečné kvantové komunikaci. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za březen.
Skandál spojený s šikanou v Max Planck Society odhaluje zranitelnost mladých mezinárodních vědců
V březnu vyvolalo širokou diskuzi napříč nejen univerzitním prostředím zveřejnění investigativní reportáže o psychickém nátlaku, kterému čelí mladí mezinárodní vědci. Reportáž připravila německá společnost Deutsche Welle ve spolupráci s časopisem Der Spiegel.
Zmíněná média vycházela z rozhovorů s třiceti respondenty z prestižní Max Planck Society, kteří uvedli, že se báli nahlásit šikanu ze strany nadřízených ze strachu z následků. Ti, kteří se rozhodli situaci oznámit, uvedli, že byli odrazováni.
Portál ScienceBusiness v této souvislosti připomíná, že se nejedná o první případ, kdy se Max Planck Society setkala s obviněním ze šikany. V reakci na případ z roku 2018 zavedla organizace opatření, která mají zabránit zneužívání moci a poskytnout dodatečnou podporu. Podle Science Business však tato opatření dosud nebyla plně implementována ve všech ústavech, na které byly podány stížnosti.
Problematika psychického nátlaku a šikany je v souvislosti se zmíněným skandálem často spojována s mezinárodními vědeckými pracovníky. Téměř dvě třetiny doktorandů v rámci Max Planck Society totiž pocházejí ze zahraničí.
Pracovní smlouvy pro mladé akademické pracovníky přitom bývají často krátkodobé a závislé na financování konkrétních projektů. Výzkumníci jsou nuceni pracovat dlouhé hodiny, aby si zajistili prodloužení smlouvy, přičemž jejich další působení závisí na hodnocení nadřízených. Tento tlak je obzvlášť silný u zahraničních vědců, jejichž pracovní víza či pobytová oprávnění jsou mnohdy přímo vázány na jejich pracovní smlouvy. Uvedený problém tak naráží na ambici EU přilákat špičkové talenty, a tím podpořit inovace a konkurenceschopnost.
Američtí vědci hledají nová působiště, čehož využívají zahraniční univerzity
Zahraniční univerzity v poslední době evidují vyšší počet žádostí od výzkumníků ze Spojených států. Ti se často snaží najít stabilnější pracovní prostředí mimo Spojené státy, kde čelí nejistotě spojené s politickými změnami prezidenta Donalda Trumpa. Příkladem je výhružka Trumpovy administrativy, která hrozila zrušením federální podpory ve výši 400 milionů dolarů pro Columbia University.
Jak upozorňuje časopis Science, mnohé zahraniční instituce tuto situaci aktivně využívají – lákají nové talenty a usilují o změnu dlouhodobého trendu, kdy vědci naopak mířili především do Spojených států. Aix Marseilles University ve Francii v této souvislosti během března oznámila zahájení iniciativy „Safe Place for Science“.
„V situaci, kdy se někteří vědci ve Spojených státech mohou cítit ohroženi nebo se potýkají s překážkami v realizaci svého výzkumu, naše univerzita spouští program Safe Place for Science. Jeho cílem je poskytnout zázemí těm, kteří chtějí pokračovat ve své práci v prostředí podporujícím inovace, špičkový výzkum a akademickou svobodu,“ uvádí se v oficiálním prohlášení instituce. Do tříletého programu má být přitom investováno až 15 milionů eur, přičemž univerzita plánuje hostit přibližně 15 výzkumných pracovníků ze zahraničí.
Situace využívá i další francouzská univerzita Paris-Saclay. Vedení instituce časopisu Science sdělilo, že univerzita plánuje rozšířit iniciativy na podporu amerických výzkumných pracovníků.
Kromě těchto iniciativ zaslalo také 13 vlád členských států EU dopis komisařce Ekaterině Zaharievě, v němž ji vyzývají k projevu solidarity a k přijetí „vynikajících zahraničních talentů, které mohou být ohroženy zásahy do výzkumu a neodůvodněnými, tvrdými škrty ve financování.“
Na druhou stranu podle časopisu Science však výzkumníci, kteří zvažují odchod z USA, mohou narazit na tvrdou realitu – řada zahraničních univerzit se totiž potýká s omezenými rozpočty a nedostatečným financováním, což výrazně komplikuje jejich schopnost přijímat nové vědecké pracovníky. Richard Gold, ředitel Centra pro politiku duševního vlastnictví na McGill University, v této souvislosti upozorňuje na rozpočtové škrty ve vysokoškolském vzdělávání například v Kanadě. S obdobnými problémy v oblasti financování vědy a vysokého školství se aktuálně potýkají také Nizozemsko a další evropské země.
Jak se na příliv špičkových vědců ze Spojených států přípravuje Český republika a její univerzity a vědecké instituce jsme zjišťovali v tomto článku.
Zapojení AI v hodnocení výzkumu vyvolává mezi vědci obavy i naději na zvýšení efektivity
Již před nástupem ChatGPT a dalších Large Language Models (LLM) využívali vydavatelé různé aplikace umělé inteligence k usnadnění recenzního řízení. Zejména k úkolům, jako je kontrola statistik, shrnutí výsledků či usnadnění výběru recenzentů. Nástup LLM, které napodobují lidské psaní, však vše změnil.
V průzkumu uskutečněném minulý rok mezi téměř 5 000 výzkumnými pracovníky přibližně 19 % z nich uvedlo, že již vyzkoušeli používat LLM, aby „zvýšili rychlost a usnadnili“ své recenzní řízení. Průzkum však nezjišťoval rovnováhu mezi využíváním LLM k úpravě a spoléháním se čistě na umělou inteligenci při vytváření recenzí.
Sebastian Porsdam Mann, expert na etické aspekty používání generativní AI ve výzkumu z The University of Copenhagen, pro časopis Nature v této souvislosti uvedl, že výstupy LLM však často obsahují chyby, protože nástroje pracují tak, že vytvářejí text, který se na základě jejich tréninkových dat a vstupů jeví jako statisticky pravděpodobný.
Před spoléháním se na umělou inteligenci při psaní posudků varuje i Carl Bergstrom, evoluční biolog z University of Washington: „Pokud se recenzenti začnou spoléhat na umělou inteligenci, aby mohli přeskočit většinu procesu psaní recenzí, riskují, že budou poskytovat povrchní analýzu.“
Navzdory těmto obavám však aktuálně vznikají AI nástroje pro zlepšení recenzního řízení, které dělají víc než pouhé úpravy. Jedním z nich je například nástroj Eliza, který loni uvedla na trh firma World Brain Scholar z Amsterdamu. Ten navrhuje, jak zlepšit zpětnou vazbu recenzentů, doporučuje relevantní odkazy a překládá recenze napsané v jiných jazycích do angličtiny. Podle vyjádření Zegera Karssena, zakladatele společnosti, však nástroj nemá nahradit lidské recenzenty, ale pouze analyzovat to, co recenzent zapsal.
Dalším příkladem využití AI v recenzním procesu je nástroj Review Assistant, na jehož vývoji se podílely firmy Enago a Charlesworth, specializující se na služby pro akademické vydavatelství. Původně byl tento nástroj navržen tak, aby pomocí LLM odpovídal na strukturované otázky týkající se předloženého rukopisu. Recenzenti pak mohli tyto odpovědi ověřit či doplnit. Po konzultaci s vydavateli však vývojáři přidali nový režim označovaný jako „human first“. V něm nejprve odpovídají samotní recenzenti a následně jejich reakce posuzuje AI. Nástroj tak podle vyjádření Mary Miskin, ředitelky společnosti Charlesworth, může „podpořit recenzenty, aby to, co možná již dělají nelegitimně, vykonávali legitimním způsobem.“
Čínský „mikrosatelit“ stanovil nový rekord v bezpečné kvantové komunikaci
Vědcům z čínského Che-feje se podařilo překonat dosavadní rekord v přenosu dat na dlouhou vzdálenost v oblasti kvantové komunikace. Pomocí lehkého „mikrosatelitu“ o hmotnosti pouhých 23 kilogramů odeslali šifrovací klíč na vzdálenost téměř 13 000 kilometrů z Číny do Jižní Afriky. Systém je výrazně kompaktnější a levnější než předchozí technologie a podle výzkumného týmu představuje důležitý krok směrem k budování globální sítě pro bezpečnou kvantovou komunikaci.
Satelit s názvem Jinan-1 vysílal laserové pulzy upravené do speciálních kvantových stavů ze střechy v Pekingu na střechu univerzity ve Stellenboschi nedaleko Kapského Města. Tyto pulzy vytvořily kvantový klíč, který vědci následně využili k zašifrování dvou obrázků – jednoho zobrazujícího Velkou čínskou zeď a druhého s částí kampusu univerzity ve Stellenboschi. Týmu se dále navíc podařilo výrazně zmenšit přijímač na pozemní stanici – ze zařízení vážícího 13 000 kilogramů na mobilní verzi o hmotnosti 100 kilogramů.
„Naším cílem je posunout technologii z fáze ověřeného principu do fáze praktického a široce využitelného řešení,“ uvedl pro časopis Scientific American kvantový fyzik Wei Pan z University of Science and Technology v Che-feji. Jeho tým tak navázal na úspěšný projekt z roku 2016, kdy Čína poprvé otestovala kvantovou komunikaci prostřednictvím satelitu Micius.
Skupina europoslanců varuje před financováním izraelských obranných firem z výzkumných fondů
Izrael je dlouhodobě přidruženou zemí k rámcovým programům EU, což znamená, že jeho výzkumníci se mohou účastnit vedení projektů a získávání financí na stejné úrovni jako jejich kolegové z členských států EU.
Tato skutečnost se však stala obzvláště kontroverzní po útoku Izraele na Gazu v reakci na útok Hamásu na Izrael v říjnu 2023. Následné odvetné opatření vedlo k eskalaci protestů na univerzitních kampusech nejen v Evropě. Několik univerzit dokonce oznámilo, že ukončí spolupráci s Izraelem, což ohrozilo pokračování některých projektů v rámci programu Horizont Evropa (o situaci jsme vás informovali v tomto článku).
Podle časopisu ScienceBusiness skupina levicových europoslanců nedávno kritizovala zapojení Izraele do programu Horizont Evropa, s tím, že to může znamenat „spoluvinu na válečných zločinech v zahraničí“. Ve svém prohlášení poukazují na skutečnost, že výzkumné fondy EU i nadále směřují do izraelských obranných firem, přičemž svá tvrzení opírají o průzkum think-tanku Transnational Institute.
„Od říjnových útoků v roce 2023 Evropská unie schválila 130 výzkumných projektů v rámci programu Horizont Evropa, které zahrnují výzkumníky z Izraele, včetně těch z Israel Aerospace Industries, hlavní izraelské letecké společnosti a významného dodavatele pro armádu země,“ uvádí zmíněné šetření.
Vůči vyjádření levicové skupiny se však někteří europoslanci vymezují. „Už před útokem Hamásu na Izrael se snažili Izrael za každou cenu vyloučit z rámcových programů,“ uvedl Christian Ehler, mluvčí středopravé Evropské lidové strany v parlamentním výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, a autor zprávy o programu Horizont Evropa.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
