Vědci objevili novou barvu vnímanou lidským okem díky stimulaci fotoreceptorů. Egypt se připojuje k programu Horizont Evropa, ačkoli čelí kritice za omezování akademické svobody. A projekt zaměřený na reprodukovatelnost nedokázal ověřit výsledky více než poloviny studií. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za duben.
Rozsáhlý brazilský projekt zaměřený na reprodukovatelnost nedokázal ověřit výsledky více než 50 procent studií
Biomedicínský výzkum v Brazílii zaznamenal za posledních třicet let rychlý rozvoj, aniž by byla systematicky hodnocena reprodukovatelnost jeho výsledků (o reprodukovatelnosti neboli replikovatelnosti jsme vydali článek s názvem Replikační krize, pozn. red.).
V reakci na tuto skutečnost založili vědci z Federal University of Rio de Janeiro (UFRJ) v roce 2019 Brazilian Reproducibility Initiative (Brazilskou iniciativu pro reprodukovatelnost). Cílem této iniciativy je ve velkém měřítku hodnotit vědecké publikace na základě použitých metod, nikoli podle výzkumné oblasti, vnímané důležitosti nebo počtu citací.
Iniciativa zveřejnila v dubnu 2025 výsledky svého nejnovějšího projektu. V rámci něho provedlo 56 výzkumných týmů celkem 143 replikací biomedicínských studií publikovaných v letech 1998 až 2017 výzkumníky, z nichž alespoň polovina měla brazilskou afiliaci. Míra úspěšnosti opakování experimentů, které zahrnovaly tři specifické metody – test buněčného metabolismu, techniku amplifikace genetického materiálu a bludiště pro hlodavce – dosahovala alarmujících nízkých hodnot. Pohybovala se mezi 15 a 45 %.
Zároveň bylo zjištěno, že velikost účinku, tedy velikost pozorovaného dopadu experimentů, byla v původních pracích v průměru o 60 % vyšší než v následných experimentech. Tento rozdíl naznačuje, že publikované výsledky často nadhodnocují účinky testovaných intervencí. Výsledky projektu tak představují pro brazilskou vědu závažné varování.
Podle časopisu Nature někteří vědci přičítají replikační krizi tlaku spojenému s akademickým prostředím „publish or perish“ („publikuj, nebo zhyň“).
Marcelo Mori, biolog ze State University of Campinas v Brazílii, upozorňuje na další možné vysvětlení alarmujících výsledků: „Přesná replikace experimentu je v přírodních vědách obzvláště náročná. Živé organismy, jako jsou hlodavci a buněčné kultury, mohou reagovat odlišně na změny prostředí, jako jsou změny teploty, diety, mikrobiomu nebo složení kultivačního média,“ uvedl pro časopis Nature.
Přečtěte si také
V posledních deseti (v některých oborech patnácti) letech otřásá světovou vědeckou komunitou, zejména v sociálně-vědním a biomedicínském výzkumu, neschopnost zopakovat výsledky dříve provedených vědeckých studií. Pro tento fenomén se vžil název replikační krize.
Podle analýzy Čína předstihla EU i USA ve využívání AI ve vědě
Analýza Evropské komise odhalila, že čínští vědci začleňují umělou inteligenci do svého výzkumu rychleji než jejich kolegové z EU a USA. Tato skutečnost posiluje argumenty pro zrychlení zavádění AI v západních zemích.
Zmíněná studie s názvem Artificial intelligence in science: promises or perils for creativity? (Umělá inteligence ve vědě: přísliby nebo rizika pro kreativitu?) analyzuje růst využití AI ve vědeckém výzkumu na základě přibližně 3 milionů publikací napříč 80 vědeckými obory v letech 2000 až 2022. Zkoumá přínosy této technologie a porovnává, které země ji využívají nejintenzivněji.
Z analýzy vyplývá, že Čína od roku 2016 dosahuje v této oblasti „výrazně pozoruhodných výsledků“. Od té doby značně vzrostl počet čínských vědeckých publikací využívajících nástroje AI, čímž Čína překonala jak USA, tak EU. Do roku 2022 přesáhl počet těchto prací v analyzovaném vzorku počet 25 000.
Dokument doporučuje navýšit finanční prostředky, zlepšit infrastrukturu a posílit školení, aby bylo možné urychlit zavádění AI (Portál VědaVýzkum.cz pořádá 15. května na toto téma workshop s Michaelou Liegertovou, pozn. red.).
Zároveň však upozorňuje, že stále chybí „systematické důkazy“ o tom, co v oblasti umělé inteligence funguje nejefektivněji. Většina národních strategií pro AI podle dokumentu dále postrádá konkrétní opatření, která by vědcům umožnila lépe využívat umělou inteligenci.
Podle článku ScienceBusiness Komise aktuálně konzultuje novou strategii zaměřenou na posílení této oblasti. Součástí návrhu je vznik Evropské rady pro výzkum umělé inteligence (European AI Research Council), jejíž pilotní projekt je naplánován na rok 2026. Tento krok je součástí akčního plánu zveřejněného 9. dubna, jehož cílem je transformovat Evropu na „kontinent umělé inteligence“.
Přečtěte si také
Víte, jak využít umělou inteligenci pro vědecko-výzkumnou práci? Jak vypadá efektivní komunikace s jazykovými modely? A co víte o etice používání AI ve výzkumných procesech? Portál VědaVýzkum.cz vás zve na workshops Michaelou Liegertovou, proděkankou pro rozvoj a kvalitu Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně. Setkání se uskuteční 15. května 2025 v Praze.
Egypt se připojuje k programu Horizont Evropa, ačkoli čelí kritice za omezování akademické svobody
Evropská komise oznámila rozhodnutí o připojení Egypta 10. dubna. Přechodná dohoda podle zmíněného prohlášení již nyní umožňuje egyptským výzkumným pracovníkům zapojit se do programu za stejných podmínek jako jejich evropské protějšky. Formální potvrzení této dohody je podle Komise plánováno na listopad.
„Přidružení Egypta k programu Horizont Evropa podpoří pokrok v klíčových oblastech, jako jsou energetika, potravinová bezpečnost a digitální transformace, a otevře nové možnosti pro inovace,“ uvedla v prohlášení komisařka Ekaterina Zaharieva.
Podle portálu ScienceBusiness tento krok vyvolal kritiku, mimo jiné i ze strany některých europoslanců, zejména kvůli represivnímu přístupu Egypta k akademické svobodě. Podle žebříčku akademické svobody sestaveného Friedrich-Alexander University v Německu se Egypt stane nejrepresivnější zemí, která se k programu zatím přidružila. V tomto žebříčku zaujímá Egypt třinácté místo od konce, mezi Kubou a Afghánistánem. Další nejrepresivnější zemí přidruženou k programu Horizont Evropa je Turecko.
Podle amerického think tanku Freedom House akademická svoboda v Egyptě prakticky neexistuje. „Univerzitní profesoři mohou být propuštěni za politickou činnost na akademické půdě a několik významných akademiků je ve vězení za vyjadřování politických názorů,“ uvádí Freedom House.
Země geograficky vzdálené od EU musí splňovat požadavky na demokracii, aby se mohly do programu zapojit. Na tomto základě se dosud připojily například Kanada, Jižní Korea a Nový Zéland. Podle portálu ScienceBusiness však tato pravidla nejsou v některých případech – jako například u Singapuru – důsledně dodržována.
Stane se Bluesky hlavní sociální platformou pro výzkum? X po převzetí Elonem Muskem pro vědce pomalu ztrácí na hodnotě
Podle analýzy společnosti Digital Science sice X nadále dominuje celkovým objemem příspěvků o výzkumu, Bluesky však v březnu poprvé překonala X v počtu příspěvků týkajících se prací publikovaných v roce 2025 (portál VědaVýzkum.cz má také účet na Bluesky, na síť X od 5. února 2025 nepřidává nové příspěvky, pozn. red.)
Mike Taylor, vedoucí oddělení Data Insights ve společnosti Digital Science, pro časopis Times Higher Education uvedl, že vědecká komunita na X byla nesmírně důležitá, avšak „zdá se, že dny dominance X jsou u konce“.
Po převzetí platformy Elonem Muskem začali mnozí vědci postupně opouštět X, což otevřelo otázku, která sociální síť se stane novým centrem pro sdílení vědecké práce.
„Podle mého názoru je existence stávajícího 'preferovaného místa' – tedy Bluesky – velmi pozitivní. Obával jsem se, že by mohlo dojít k roztříštění, kdy by se malé komunity pokoušely etablovat na různých platformách,“ uvedl Taylor pro časopis Times Higher Education.
Claes de Vreese, profesor umělé inteligence a společnosti na University of Amsterdam, však upozornil, že roztříštěnost mezi platformami konkurenčními vůči X bude pokračovat. Dodal, že Bluesky zatím není „centrálním prostorem“ pro výzkumníky. Přesto souhlasil s tím, že jedna věc je zřejmá: „Pro většinu vědců je X minulostí.“ Platforma podle něj ztratila svou atraktivitu pro výměnu vědeckých informací a stala se „nástrojem polarizace spojeným s novou politikou Elona Muska a Donalda Trumpa“.
Andy Tseng, ředitel informačních technologií a digitální strategie Whitehead Institute, upozornil, že migrace výzkumné komunity na nové platformy je pomalý proces. Hlavním důvodem jsou institucionální komunikace, profesní sítě a dlouhodobě zavedené zvyky, které udržují uživatele na stávajících platformách.
„Dokud Bluesky nebo jiná alternativa nezíská kritickou masu uživatelů napříč všemi obory a profesními sítěmi, bude X nadále hrát určitou roli, i když postupně menší. Zlomový bod nastane ve chvíli, kdy vnímané výhody plného přechodu na Bluesky převáží nad obtížemi spojenými s udržováním účtů na více platformách,“ nastínil možný budoucí vývoj Tseng.
Vědci objevili novou barvu vnímanou lidským okem díky stimulaci buněk oční sítnice
Pěti lidem se podařilo vnímat novou barvu, kterou lidské oko dosud nepoznalo, díky tomu, že vědci selektivně aktivovali určité buňky v jejich sítnici pomocí laserů a pokročilé sledovací technologie. Tato nová modrozelená barva, pojmenovaná výzkumníky jako „olo“, vykazuje intenzitu a sytost mimo přirozený rozsah lidského vnímání barev.
Podrobnosti výzkumu byly zveřejněny 18. dubna v časopise Science Advances. Vědci přirovnávají jinak nepostřehnutelný odstín k paví modři nebo barvě teal. „Úroveň sytosti je skutečně mimo standardní tabulky,“ uvedl pro časopis Nature Ren Ng, oftalmologický a počítačový vědec z University of California v Berkeley, který byl spoluautorem studie a jedním z testovaných dobrovolníků. Ng tvrdí, že metoda použitá pro tento výzkum by mohla otevírat cestu k tvorbě dalších nových barev a také by mohla pomoci lidem s barvoslepostí lépe rozlišovat odstíny, jež by jinak neviděli.
Barvoslepost je porucha, pro kterou zatím neexistuje účinná léčba. Při nejčastější formě barvosleposti správně fungují pouze dva ze tří typů čípkových buněk v sítnici. Dřívější výzkumy na opicích kotulech veverovitých, jejichž samci jsou přirozeně barvoslepí, ukázaly, že genová terapie přidávající třetí typ čípku jim umožnila plné barevné vidění. Ng nyní doufá, že by bylo možné dosáhnout podobného výsledku u lidí, a to umělým přeprogramováním podskupiny buněk na třetí typ prostřednictvím laserového systému, který precizně kontroluje světelné vstupy. „Otázka zní, zda mozek dokáže tyto nové informace zpracovat a vytvořit plnohodnotné barevné vidění,“ dodává Ng.
Další fáze výzkumu by se mohla zaměřit na zkoumání toho, jak signály ze sítnice vedou k vnímání barev v mozku, a ověřit, zda je možné rozšířit lidské spektrum zrakového vnímání.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
