Čína potají buduje obří teleskop, který by se mohl stát jedním z největších na světě. Nová studie odhalila rostoucí fenomén toxického chování v akademickém prostředí. „Scienticida“ prezidenta Mileiho přiměla argentinské vědce k masivním protestům. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za květen.
Každý pátý vědecký pracovník postižený Glumovým efektem opustil akademickou sféru
Vědci z German Centre for Integrative Biodiversity Research a University of Newcastle se ve své studii zveřejněné v květnu v časopise Frontiers in Ecology and Evolution zaměřili na rostoucí výskyt toxického chování v akademickém prostředí. Konkrétně popsali fenomén známý jako Glumův efekt, který se stále častěji objevuje ve vědeckých komunitách.
Podle hlavního autora studie Joseho Valdeze Glumův efekt označuje situaci, kdy vědci přehnaně chrání své výzkumné oblasti, data nebo zdroje před ostatními kolegy. Takové chování, často motivované obavami o prestiž, financování nebo kariérní postup, může vést k omezování spolupráce a brzdění vědeckého pokroku – a negativně tak ovlivňuje zejména mladší výzkumníky.
Název efektu odkazuje na známou postavu Gluma z Pána prstenů, který byl posedlý Prstenem moci, tedy svým „Miláškem“, a nechtěl se o něj s nikým dělit. V akademii se tento jev projevuje například odmítáním sdílení dat či metodik, blokováním přístupu jiných výzkumníků do „vlastní“ (tedy přivlastněné) oblasti, zneužíváním postavení nebo sabotováním práce mladších výzkumníků a recenzentů.
Ač může název působit úsměvně, výsledky studie jsou značně znepokojivé. Z 563 respondentů v 64 zemích uvedlo 44 %, že se s Glumovým efektem osobně setkali – nejčastěji během doktorského studia (54 %). V téměř polovině případů (46 %) byl původcem vysoce postavený výzkumník, přičemž 35 % respondentů uvedlo, že šlo o jejich přímého nadřízeného.
„Nejvíce znepokojující je, že téměř každý pátý postižený akademickou sféru zcela opustil,“ uvedl Valdez pro časopis Nature. Dodal, že téma je pro něj osobní. „Během doktorátu i později jsem se s tímto chováním opakovaně setkal. Jedna z mých prací byla téměř zamítnuta jen proto, že recenzent měl pocit, že zasahuji do 'jejich' tématu. Tyto zážitky ve mně vyvolaly pochybnosti, jestli do vědy vůbec patřím. Dokonce jsem uvažoval o odchodu z akademie,“ popsal Valdez své zkušenosti.
Mileiho „scienticida“ vyvolala masivní protesty argentinských vědců
Více než 1 000 vědců se 28. května zapojilo do protestních pochodů v Buenos Aires a dalších argentinských městech. Důvodem protestů, které organizovala například síť RAICYT (Network of Authorities of Science and Technology Institutes) sdružující úředníky výzkumných ústavů po celé zemi, je podle vědců systematické oslabování vědy, označované jako „scienticida“. Tento proces, o kterém jsme vás informovali v článku níže, připisují vládě prezidenta Javiera Mileie, která drasticky omezila financování výzkumu.
Přečtěte si také
Argentinští vědci popisují nejen škrty ve výdajích na vědu jako „scienticidu“. Navzdory napětí Spojené státy a Čína prodlužují vědeckou spolupráci. Nového ředitele CERN čeká výzva v podobě projektu za 17 miliard dolarů. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za listopad a prosinec.
Milei, pravicový politik s libertariánskými postoji, vyjádřil během své kampaně a působení v úřadu silnou antipatii vůči vědcům. Tvrdí, že se „přiživují na vládě“, a slíbil zrušení Národní rady pro vědecký a technický výzkum (CONICET), což je hlavní argentinská agentura pro financování vědy. Přestože zatím tento slib neuskutečnil, jeho vláda významně snížila podporu vědeckých institucí, což vědce zasáhlo.
„Naše platy jsou velmi nízké – pokračujeme z lásky k vědě,“ uvedla pro časopis Nature neuroložka Lidia Szczupako z University of Buenos Aires. Od svého nástupu do funkce Milei také degradoval ministerstva vědy a životního prostředí na nižší vládní úrovně a prosazoval omezené využívání vědy při vládních rozhodnutích. Příkladně označil termín „změna klimatu“ za „socialistický podvod“ a vyjádřil se, že podpoří vystoupení Argentiny ze Světové zdravotnické organizace.
„V současné době čelíme pokusu zlikvidovat vědecký a technologický sektor jako zdroj znalostí a podpory pro veřejné politiky,“ okomentovala stav argentinské vědy Carolina Vera, výzkumnice v oblasti klimatu ze Sea and Atmosphere Research Centre na University of Buenos Aires, které je financováno agenturou CONICET. „Špičkoví vědečtí pracovníci odcházejí do národního soukromého sektoru nebo emigrují, což je viditelné ve všech oborech,“ dodává.
Utajovaný projekt Číny – obří teleskop s potenciálem stát se jedním z největších na světě
Čínská národní astronomická observatoř (NAOC) plánuje podle informací časopisu Science uvést do provozu svůj „korunní klenot“ – 14,5metrový Velký optický dalekohled (Large Optical Telescope – LOT) – již v roce 2030. Projekt realizovaný na Tibetské náhorní plošině by podle Roberta Kirshnera, astronoma z Harvard University, mohl „posunout Čínu do první ligy“ a stát se výzvou pro americkou vědu.
Informace o tomto rozsáhlém projektu jsou však značně omezené, neboť Čína udržuje detaily pod přísným utajením. Mluvčí NAOC odmítl komentovat konkrétní aspekty a průběh s tím, že „detaily projektu jsou stále předmětem dalšího studia“.
Objednávky zveřejněné na webových stránkách NAOC naznačují, že LOT bude vybaven zobrazovacím spektrografem, který umožní pořizování snímků i rozkládání světla do spekter, což poskytne cenné údaje o složení a pohybu planet a hvězd. „Tento typ přístroje umožňuje širokou škálu vědeckých výzkumů,“ uvedl pro časopis Science americký astronom, který si kvůli spolupráci s Čínou přál zůstat anonymní.
Jedinou veřejně známou informací o výstavbě je zakázka v hodnotě přibližně 22 milionů dolarů, kterou NAOC v listopadu 2024 zadala Čínské akademii věd na výstavbu kopule teleskopu v lokalitě Lenghu. Další podrobnosti však nejsou dostupné.
Nadaní studenti z nízkopříjmových rodin na prestižních univerzitách v USA trpí hladem
Nově vydaná publikace Starving the Dream odhaluje překvapivé zjištění a narůstající problém. Tedy skutečnost, že finanční nejistota brání studentům s nízkými příjmy v přístupu k dostatečné výživě, zatímco se snaží zapadnout do univerzitního prostředí.
Podle Nathana Allemana, spoluautora knihy a vědeckého pracovníka z Baylor University, se mnozí studenti rozhodnou obětovat pravidelné stravování kvůli příležitosti studovat na prestižních školách. „Nejrozumnější by pro ně bylo studovat na levnější komunitní škole. Studenti však vnímají, že tyto instituce představují ztrátu příležitostí. Hlad je součástí té volby, jakkoliv to zní šíleně,“ uvedl Alleman pro časopis Times Higher Education.
Autoři knihy zdůrazňují, že efektivní řešení hladovění studentů přichází od univerzit, které si tento problém přiznávají. Podle další autorky publikace Cary Cliburn Allen, vědecké pracovnice v Centre for Nutrition and Health Impact, je potřeba na univerzitách „vytvořit síť řešení“, která bude zahrnovat flexibilní a komplexní podporu. A to od usnadnění přístupu k finanční pomoci a rozšíření možností stravování až po normalizaci rozdávání jídla zdarma.
Navzdory svým omezeným financím mnozí studenti projevují podle Times Higher Education neuvěřitelnou vynalézavost, ale cena, kterou platí za vyčerpání základních potřeb, má vážné dopady.
Sarah Madsen, postdoktorandka na Baylor University, kritizuje univerzity, které sice poskytují pomoc, ale činí ji těžko dostupnou – například potravinové banky s omezenou otevírací dobou na okrajích kampusu. „Pro studenty je klíčová dostupnost. Pokud je zdroj nepohodlný, raději to vzdají,“ upozorňuje Madsen.
Autoři knihy vyzývají prestižní instituce, aby měřily svůj úspěch také podle toho, jak dobře podporují studenty, kteří bojují s finančními a potravinovými problémy. „Pokud jsou tyto univerzity skutečně elitní a orientované na prestiž, měly by být hodnoceny podle toho, jak zvládají pomáhat těm, kteří si stěží mohou dovolit základní potřeby,“ okomentovala situaci Madsen.
Trumpova administrativa navrhuje drastické škrty v rozpočtu NASA – ohroženy jsou desítky misí
Navrhovaný rozpočet administrativy prezidenta Donalda Trumpa pro fiskální rok 2026 počítá s výrazným snížením financování NASA, což by mohlo mít zásadní dopad na americký vesmírný program. Podle dostupných informací by se rozpočet NASA snížil o 24 % na 18,8 miliardy dolarů, přičemž financování vědeckých programů by kleslo o 53 % ve srovnání s rokem 2024.
Tato opatření by mohla vést k ukončení 41 projektů, včetně 19 aktivních misí, dále by mohlo dojít k uzavření zavedených laboratoří NASA a propouštění zaměstnanců.
Kritici varují, že by tyto škrty mohly ohrozit desetiletí vědeckého výzkumu a oslabit postavení USA jako lídra v této oblasti. Nevyhnutelně by tak mohlo dojít k odlivu špičkových vědců do zahraničí.
Administrativa prezidenta Trumpa argumentuje, že škrty jsou nezbytné pro přesun zaměření NASA na pilotované mise na Mars. Nicméně odborníci upozorňují, že takto úzké zaměření může postrádat dlouhodobou stabilitu a podporu napříč politickým spektrem (v červnu pak došlo k roztržce mezi Trumpem a Elonem Muskem, jehož firma SpaceX mimo jiné zajišťuje lety astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS), což může mít důsledky pro celý svět včetně ČR, která schválila let Aleše Svobody na ISS, pozn. red.).
O konečné podobě rozpočtu rozhodne Kongres, kde již zaznívají hlasy proti navrhovaným škrtům. Zástupci obou stran vyjadřují obavy z dopadů na vědecký výzkum a technologický pokrok Spojených států. Situace kolem rozpočtu NASA zůstává nadále napjatá a další vývoj tak bude záviset na rozhodnutí zákonodárců.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
